Správně česky hosting nebo hostyng?

Neddy:
O pravopisu přejatých slov obecných rozhoduje především míra jejich zdomácnění a rozšíření v češtině. Slova řídká a úzce odborná se píšou pravopisem původním, tj. tak jako v jazyce, z kterého byla přejata; slova zdomácnělá se zpravidla píšou podle zásad českého pravopisu. Mezi nimi jsou četné přechody podle stupně zdomácnění slova. Vedle toho se uplatňují činitele stylové, zvyklostní atd. Proto je také možno v textech určených širší veřejnosti psát i slova úzce odborná způsobem počeštěným a naopak při odborném, vědeckém užití a vůbec ve "vyšším stylu" lze u slov jinak pravopisně počeštěných ponechat podobu původní.
Zdroj: http://www.pravidla.cz/vice/psani-slov-prejatych/?kapitola=6

Přijde mi to stejné, jako kdyby jsi chtěl napsat snoubordyng.

Neddy:
„Slovo hosting s češtinou nemá nic společného, v žádném slovníku (ani cizích slov) nefiguruje a dle pravidel českého pravopisu se skutečně píše po T tvrdé Y“
V ktorom českom slovníku je možné nájsť slovo hostyng?

Neddy:
dobre, ty si pis hostyng a my ostatni, co pouzivaji mozek, budou pouzivat slovo hosting ;) konec flamewaru, vyreseno :)

Neddy:
„Slovo hosting s češtinou nemá nic společného, v žádném slovníku (ani cizích slov) nefiguruje a dle pravidel českého pravopisu se skutečně píše po T tvrdé Y“
„Kdo říkal, že tam slovo hostyng nalézt lze? Jen jsem tím vším narážel na warmanovu češtinu :)“

Ako môžeš tvrdiť, že sa má "podľa pravidiel českého pravopisu" v slove hosting písať po t tvrdé y, ak v takom tvare to slovo nie je ani v tých pravidlách, ani v žiadnom slovníku?
Na základe čoho? Len toho, že si to ty myslíš?

http://www.googlefight.com/index.php?lang=en_GB&word1=hosting+site%3Acz&word2=hostyng+site%3Acz + nemá to oporu v žádných pravidlech. Serverhousyng, jachtyng, killyng, fistyng, byng... - vše stejné nesmysly.
<off topyc>
Spíš mi Neddy prozraď Y/I u:

U hráze se ve vodě vytvořil velký vír. Na větvi nad vírem seděl starý výr. Výr usnul a spadl do víru. Za chvíli nebylo po obou v*rech ani památky.
</off topyc>

http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hosting&Hledej=Hledej

kelvin:
„U hráze se ve vodě vytvořil velký vír. Na větvi nad vírem seděl starý výr. Výr usnul a spadl do víru. Za chvíli nebylo po obou v*rech ani památky.“
Vcelku zajímavá otázka, která mě přinutila reagovat. Můj osobní tip je takový, že to tak napsat nejde, jelikož se jedná o dvě různá slova která prostě a jednoduše do jednoho sloučit nemůžeš. Není tak?

hodne zakerny. podle me to ale sloucit nejde, nebot jde o jiny slova :)

„Správně česky hosting nebo hostyng?“
Heh, tak to tu ještě nebylo.
Hosting není české slovo. Ani jeho část není česká. Není ani nijak upraven do češtiny. Ergo není důvod, aby v něm platily jakékoliv pravidla českého pravopisu.

Předem omluva za offtopic ale tohle mě dostalo. Slovo hosting je pojato z angličtiny a v podstatě to je slovo hostování. Angličané nepoužívají v přídavku "ing" Y, ale I. Nechápu tedy, jak se někdo může bránit tím, že v pravidlech českého pravopisu není hosting, protože po T je tvrdé Y.
Speciálně pro Neddyho:
Koukni se vpravo dolů, jak je reklama. "NEOMEZENÝ WEBHOSTING ZA 15Kč / Hosting WEDOS" atp...
Myslíš, že by celé Česko porušovalo pravidla pravopisu?

Ještě chybí varianta hostynk. :) A že by to nemělo s češtinou společného vůbec nic, mi připadá trošku přehnané. Možná slovo host není z češtiny, ale předpokládám, že má stejný původ jako hosting a je tak zdomácnělé, že ho jako cizí už nikdo nevnímá (pokud tedy cizí je; já nevím, odkud host pochází).

Mimochodem, ne všechno, co se vyskytuje dejme tomu v angličtině i v češtině, pochází z angličtiny. Třeba slovo robot, pokud vím, poprvé použil český spisovatel Karel Čapek. Dnes je zdomácnělé snad ve všech jazycích světa; pochází ale z ruského (nebo slovenského?) robota=práce. A jestlipak víte, co znamená, když Vídeňák řekne "i geh auf lepschi"? :)

(ich gehe auf lepschi = jdu na lepší)

Petr ZZZ:
Jde tu spíš o příponu -ing. V češtině neexistuje. V angličtině se pomocí ní tvoří neurčitý slovesný tvar - gerundium.
Správná počeštěná varianta by byla asi hostování.

Nebo hostění.

A v češtině by se dalo použít slovo poskytování

DoubleThink:
„Správná počeštěná varianta by byla asi hostování.“
To by malo úplne iný zmysel.
Neviem ako v češtine, no v slovenčine hosťovanie, znamená v športovej terminológii hráča, hrajúceho za iný ako domovský klub.
Takže doslovný preklad, bez zmeny významu, by bol skôr hostění.

Petr ZZZ:
„Možná slovo host není z češtiny“
Je z angličiny, znamená hostiteľ (podstatné meno) alebo hostiť (sloveso).
Zaujímavé, že čo som skúsil preklad cez google translate, tak:

DoubleThink:
„gerundium“
Safra, to je slovo. :) Česko-německý slovník mi nic neprozradil: gerundium (česky) = Gerundium (německy). V německém výkladovém slovníku jsem našel ekvivalent "das zu Verrichtende". Verrichten bych přeložil jako provést, vykonat nebo zařídit. "Das zu Verrichtende" přeložit neumím, jen okecat: něco, co se má provést či vykonat; "proveditelné" by nebyl úplně přesný překlad. Ale to se týká jen koncovky -ing a gramatického výrazu gerundium, neomezuje se to na hosting.

_es:
Konflikt hostování se sportem by nemusel být nutně problém, přesný význam by vyplýval z kontextu. "Letím na tramvaj", "letím na Jávu" a "letím na Lucku" jsou taky tři různé významy jednoho slova a ničemu to nevadí. :) Je ale pravda, že pokud řeč nabízí možnost odlišení, bylo by moudré jí využít, takže "hostění" by mohla být dobrá volba. Že možná bude potřeba si na to trochu zvyknout, bych nepovažoval za problém – nový jev vyžaduje nový název, zvyknout si je nutné na oboje.

TomasJ:
„A v češtině by se dalo použít slovo poskytování“
Myslíš poskytování hostingu? :D

Nemá smysl to nadále rozebírat. Neddy zjevně narážel na to, že měkké I po T se neřídí českou gramatikou. Nehájil tvrdé Y.
Anglické sloveso „host“ znamená „hostit“ či „být hostitelem“. České sloveso „hostovat“ znamená „být hostem“.

Petr ZZZ:
„takže "hostění" by mohla být dobrá volba. Že možná bude potřeba si na to trochu zvyknout, bych nepovažoval za problém – nový jev vyžaduje nový název, zvyknout si je nutné na oboje.“
Nie je treba si zvykať, za čas asi slovo hosting pribudne do oficiálnych novších modernejších slovníkov češtiny a slovenčiny medzi ostatné cudzie slová prevzaté z angličtiny.
Google tak už spravil.
Pri doslovných prekladoch tohoto výrazu je veľký problém, že anglické slovo host má úplne iný význam ako české host alebo slovenské hosť a pri slovesách sa aj v slovenčine ten mäkčeň stráca.

Petr ZZZ:
„Safra, to je slovo. :) Česko-německý slovník mi nic neprozradil: gerundium (česky) = Gerundium (německy). V německém výkladovém slovníku jsem našel ekvivalent "das zu Verrichtende"“

No jo, jazyková terminologie je místy dost úchylná. Z toho, co takovéhle výrazy doslova znamenají, se nedá zjistit, co jsou zač. IT terminologie je proti tomu úžasně logická.

V češtině gerundium neexistuje. Tam, kde se v angličtině použije gerundium, se v češtině místo toho používají různé tvary slovesa:

Walking is hard. = Chození je namáhavé. : podstatné jméno slovesné - pro programátory: sloveso přetypované na podstatné jméno :)

Keep walking. = Nepřestávej chodit. : infinitiv - to samé, co podstatné jméno slovesné, ale podmět se shoduje s podmětem věty - má některé vlastnosti podstatného jména a některé vlastnosti slovesa. Obecně se tvary sloves dají rozdělit na non-finite (volně přeloženo "nehotové") a finite ("hotové"). Infinitiv je (jak název napovídá) non-finite - to znamená, že nemůže samostatně tvořit větu, ve větě musí být kromě něj i sloveso ve finite tvaru. Některé jazyky vůbec non-finite slovesa nemají (čeština i angličtina ale ano).

(...)
Pak ještě jsou v angličtině "jiné" tvary (teda - jsou stejné - taky tvořené koncovkou -ing, ale použítím se řadí jinam a v češtině jsou tyhle tvary taky, ale nejsou stejné - takže se rozlišují):

walking death = chodící smrt : adjectival present participle (příčestí přítomné) - sloveso připojené k podstatnému jménu (postatné jméno je podmětem toho slovesa), jako by to bylo přídavné jméno

Walking around, he stumbled. = Chodíc okolo, zakopnul. : adverbial present participle (přechodník) - sloveso připojené ke slovesu (sdílí s ním podmět), jako by to bylo příslovce - v češtině jsou přechodníky zastaralé a obrozenci v nich (znovu-)zavedli dost složitý systém, ale např. ve španělštině naprosto běžné a tvoří se velice jednoduše; v angličtině se přechodník stejně jako na mnoho jiných věcí vytvoří prostě koncovkou -ing

Prostě v angličtině mají tvary na -ing dost různých využití, na které se v jiných jazycích (jako např. v češtině) používá pokaždé jiný tvar. V angličtině prostě všude -ing.

P.S.: Je vidět, že v češtině jazykovědci zapracovali na podivné terminologii ještě víc, než v angličtině :)

imploder:
„Obecně se tvary sloves dají rozdělit na non-finite (volně přeloženo "nehotové") a finite ("hotové").“

Dostáváme se těžce mimo téma, ale když už jsi to nakousl, ještě se zeptám: "Hotové" a "nehotové" tvary sloves, to je tedy něco jiného než dokonavá a nedokonavá slovesa? (Jinak díky za zajímavý exkurs do gramatiky. :)

Petr ZZZ:
Ne, je to něco úplně jiného. K čemu bych to přirovnal: než jsou brambory poživatelné, musí se uvařit. Nevařené brambory jsou non-finite, vařené jsou finite. Stejně tak se sloveso v non-finite tvaru nedá samostatně použít ve větě. Jazyky, které non-finite slovesa nemají, bych přirovnal k lidem, kteří jí jen potraviny poživatelné za syrova. (omlouvám se, že vytahuju po 9 dnech vlákno)

imploder:
Díky, takže když "jdu psát web", tak jdu je finite a psát je non-finite?