Co vše editovatelné v administraci?

„co všechno je dobré zpřístupnit zákazníkovi editovat v administraci a co už ne?“

Čím méně toho může rozbít, tím lépe.

Jinak záleží na mnoho okolnostech. Například na tom, jak je zákazník zkušený, jaké plyne risiko z toho, že něco rozbije, jak drahý je čas správce webu a podobně.

Maisner:
Potřeby klientů jsou různé. Někdo se nechce starat o nic a stačí mu jeden WYSIWYG. Jiný chce mít pod kontrolou vše a chce tomu věnovat i čas. Nevíme, kdo je klient, co umí, co chce dělat. Nevíme, na jaké úrovni jsi ty a jak jsi schopen jednotlivé části udělat (z pohledu použitelnosti, od toho se také může odvíjet další). Nevíme nic, co by mohlo vést k odpovědi.

Co se aktualizací týče... vzhledem k povaze tvého dotazu pravdpěodobně spíše začínáš, tvá hodinovka bude spíše menší. Jestli ti můžu poradit, úkony v řádu minut neřeš a udělej je zdarma. Místo stokorun vybuduješ pevný vztah s klientem, který se ti v budoucnu může několikanásobně vrátit.

Maisner:
„Ano přesně tak to prozatím dělám a nemám s tím problém. Naopak v tomto přístupu vidím ty samé pozitiva, které zmiňuješ. Spíš mi jde o to, jak to dělají ostatní už zaběhlí vývojáři, kteří už toho mají víc a nemůžou si dovolit už dělat nějaké úpravy zadarmo? Jak se toto řeší?“
Já bych to právě zdarma moc nedoporučoval - zákazník si pak neváží tvé práce, a bude to považovat za samozřejmost, a bude toho chtít čím dál tím více.

Typicky se to řeší tak, že uděláš co chtěl zákazník dle zadání (na které se dělá taky cenové ohodnocení) a cokoliv extra je za příplatek, včetně libovolných změn v průběhu vývoje. Takže dodatečné změny jsou také za příplatek.

Alternativně je možné domluvit se na nějakém rozumném mněsíčním paušálu a přibližném rozsahu změn které se z něj budou hradit, a zákazník pak prostě platí za to, že se mu o web staráš, děláš menší až střední změny, a nedostáváš nic extra (zase ale máš jisté peníze ikdyž třeba není potřeba nic dělat). Tohle se většinou využívá když u tebe web zákazník zároveň i hostuje (takže pravidelně musí platit tak jako tak). A typicky mu tam děláš víc, než v prvním případě (on si třeba jen sám upravuje texty, anebo i to děláš ty pro něj).

Možná existují i nějaké další možnosti a určitě by to šlo i kombinovat, ale nic jiného mě teď nenapadá. Obecně je ale fajn si za práci nechat platit :-)

My to řešíme tak, že zákazníkovi drobné úpravy provádíme zdarma, pokud by toho bylo více, teď myslím co se týče kvantity (ona komunikace také zabírá čas), nebo to byl větší zásah (více než 15 minut), tak se domluvíme na hodinovce, nebo konkrétní sumě.

Nějaká správa webu podle mě nemá moc význam, ani pro tebe ani pro klienta. Je to něco jako říct zákazníkovi že mu vytvořím web za 300 Kč/hod. A on vůbec nemá představu kolik zaplatí - 1000 Kč, nebo 100 000 Kč?. Správa má význam až v případě že chce každý měsíc vytvořit 5-6 newsletterů, nebo provést korekturu 10-12 článků atp. Ale nemůžu fakturovat obecně správu za 1000 Kč/měsíčně a neprovést žádný zásah, nebo naopak pracovat za to 20 hodin. Musí to mít nějaké předem dohodnuté limity.

Maisner:
Vyjádřím se ještě k reakci na mě, jak se to řeší u jiných firem, které nepracují zadarmo.

Jsou asi tak tři možnosti, které praktikujeme i u nás:
1. Klient ví, kolik času zhruba po nás měsíčně bude poptávat (resp. ví, co bude pravidelně po nás chtít, my víme, že nám to zabere 20 hodin), platí paušál (20 hodin krát hodinovka). Pokud hodinový fond nevyužije, nemá nárok na navrácení peněz, pokud ho přesvihne, doplácí zbyé hodiny (malé přešvihnutí společně s pravidelným nevyčerpáním občas neřešíme).

2. Klient pravidelně platí za to, co odpracujeme - má hodinovku, vždy mu jen řekneme, kolik nám to zabere času, odsouhlasení, provedení, fakturace (úkolově, měsíčně, kvartálně... záleží na dohodě).
2.1. U jednoho klienta pravidelně aktualizujeme produkty na webu. Bez ohledu na čas, který to skutečně zabere, máme dohodu, že co produkt, to 10 minut (6 produktů do hodiny). Nejmenší fakturační jednotka je hodina. Tzn. zaktualizujeme 1 produkt, fakturujeme hodinu. Je jich 6, fakturujeme tutéž hodinu.

3. Není daný hodinový fond, ani pravidelné úpravy stejného rozsahu (tedy jsou nárazové a různě velké/malé) - klient poptá, my naceníme, klient odsouhlasí. Následně se fakturuje.

Amunak zmiňuje pravidelné platby za správu webu spojené s webhostingem. To spolu ale vůbec nesouvisí, webhosting a správa webu (webmastering) jsou dvě naprosto odlišné věci, které spolu nesouvisí a není mi jasné, proč je zmiňuje současně. Jediné společné mají, že se obě mohou platit paušálně (webhosting je paušální vždy, webmatering někdy, viz výše).
U studenta, který má někde VPS to může jako spojené služba fungovat, v reálu se o ty požadavky starají různí lidí (webhosting je pravidelná platba za diskový prostor a to, že vše funguje na serveru - případné problémy řeší serverař, správa webu a aktualizace padají na kodéra (aktualizace textů, drobné kodérské úpravy), programátora (úprava nebo nové funkcionality) nebo copywriter (korektura textů, nové texty, ...)).

anonymníí:
„v reálu se o ty požadavky starají různí lidí (webhosting je pravidelná platba za diskový prostor a to, že vše funguje na serveru - případné problémy řeší serverař, správa webu a aktualizace padají na kodéra (aktualizace textů, drobné kodérské úpravy), programátora (úprava nebo nové funkcionality) nebo copywriter (korektura textů, nové texty, ...)).“
V reálu se o to mohou starat různí lidé, ale často několik z těch rolí zastane jedna osoba. Zmiňoval jsem to proto, že jednotlivci a menší firmy to mohou spojovat (a často spojují). Pokud se klientovi staráme o web "se vším všudy" od hostingu přes programování až po kódování, SEO a plnění databáze, dá se to řešit třeba tak jak jsem psal. Pro klienta je pak výhooda v tom že nemusí řešit co vlastně komu platí - jen zadá požadavky, dostane to naceněné a my sami předáme práci komu je třeba, aniž by klient třeba vůbec musel vědět kde má web hostovaný.