Tvorba webu - skládání či statika?

Beavis
„Proto se táži Vás, jaký je nejlepší způsob?“
include a adresy přepisovat - hledej „mod_rewrite“, „.htaccess“ aj., pokud se ti nelíbí dynamické adresy.

Samozřejmě skládání, pokud člověk nemá masochistické sklony ;)

Beavis:
„Proto se táži Vás, jaký je nejlepší způsob?“
Já to vidím takhle:

Základní úroveň: Každá stránka v samostatném souboru.
Aplikační část buď neexistuje (stránka je jen HTML kód), nebo je smíchaná dohromady s prezentací (HTML + skript).
Na údržbu šílené, kód vyskytující se na N stránkách je na webu v N kopiích. U dynamických stránek to většinou dopadá tak, že HTML kód se postupně smíchá se skriptem tak, že se v tom nakonec nikdo nevyzná a skoro jakékoliv (i prezentační) změně předchází analýza, co ten skript vlastně dělá.
Výhodou je, že tahle metoda nevyžaduje žádné zvláštní znalosti a přípravu (což se ovšem vymstí při údržbě) a má úplně minimální nároky na technologie na webovém serveru.

Lepší: Skládání přes include
Částečně oddělená aplikační a prezentační stránka webu- statický prezentační kód je ve zvláštních souborech a společné části se znovupoužívají, dynamický kód zůstává ve skriptu. Trochu problém působí situace, kdy se na hodně stránkách vyskytuje společný velký statický blok s malou dynamickou částí uvnitř (typický příklad je pro celý web stejná HTML hlavička, s výjimkou title, nebo pro celý web shodné menu, kde ale aktuální položce chci dát nějakou CSS třídu).
Na údržbu poměrně dobré, přesto v některých případech se člověk nevyhne zasahování do skriptu i při změně prezentačních věcí.

Nejlepší: Šablony
Dokonale oddělená aplikační a prezentační stránka webu, v šabloně nemusí být žádný aplikační kód a v aplikačním kódu nemusí být "zadrátovaný" žádný prezentační text.
Údržba výborná, společné části lze znovupoužívat, v šabloně lze kombinovat statický a dynamický obsah, prezentaci lze měnit bez znalosti aplikačního kódu.
Šablonovací systém může navíc obsahovat i cache a předgenerovávat statické části stránek, čímž se sníží zátěž na serveru.