Zarovnanie texu

K těm dvěma divům mě napadlo, že vlastně mám na stránce Jak vznikal můj web ukázku: dvousloupcový layout tvořený dvěma divy a obtékáním. Odřádkování se mění podle toho, jak si uživatel nastaví velikost písma, a mění se i relativní délka odstavců – někdy je delší levý, jindy pravý sloupec. Zajímavé je taky pozorovat dvojice slov – vždy jedno z levého a druhé z pravého sloupce. Kdyby si s tím někdo chtěl hrát, může se podívat, při jaké velikosti písma je třeba slovo internetu (ke konci levého sloupce) a slovo hlediska (ke konci pravého sloupce) ve stejném řádku.

Jestliže to není v UTF-8, pak ho samozřejmě nedeklaruj.
Ale iso-8859-1 není české/slovenské kódování. Když už iso, tak ISO-8859-2.

jancikfilip:
„pri utf-8 mi to zobrazuje naprd“
Samozřejmě – jedna věc je, v jakém kódování je stránka uložena (analogicky – co je ve flašce) a druhá věc je, co deklaruješ pomocí meta charset (analogicky – co je na flašce napsané).
Když na lahev s Šaraticí napíšeš, že je to whisky, tak to pořád bude Šaratice, ale ten, kdo se jí napije bude mylně informován o tom, co je mu k pití předkládáno.
Stejně je to s kódováním – musíš deklarovat takové, které bylo použité. Byla-li proto stránka uložená v ISO, nemůžeš ji uvádět jako UTF (a naopak).

Každopádně pro český a slovenský text se používají následující tři:
UTF-8, windows-1250, ISO-8859-2
V ani jednom z nich není potřeba potom dělat takové opičárny, jako vypisování písmen s diakritikou pomocí entit.

jancikfilip:
„nejaky moj kamarat mi poradil dokonca nejake utfg-1250“
Zkratka UTFG není kódování, nýbrž znamená „Use The Fucking Google“ :-D

jancikfilip:
„ak to mam prekodovat??“
Záleží na tom, ve kterém programu ty stránky děláš.

Tak tady budeš muset buď počkat na někoho, kdo s Dreamweaverem pracuje, nebo se pohrabat v jeho nápovědě (je-li anglicky, tak kódová stránka se řekne codepage), ale co to udělá s již existujícím webem a entitami, to nevím. Rozhodně si ale myslím, že tam ty entity vznikly proto, že jsi použil nevhodné kódování (iso-8859-1).
Budeš-li překódovávat, pak jednoznačně doporučuji utf-8.

Nikdy jsem nepsal text (písmena) entitami. Vždycky jsem měl ve zdrojáku normální písmena ěščřžýáíé.
Používal jsem v různých dobách různá kódování, ale vždy jen některé z výše uvedené trojky (UTF-8, windows-1250, ISO-8859-2).

V současné době až na výjimky používám utf-8, protože v něm mohu zapisovat znakem prakticky všechno, co jsem dřív musel psát entitami.
Např. „“…–—, dokonce i pevné mezery.

Taurus [11]:
„bych ti na to řekl něco ve smyslu: Dostal jsem tři odpovědi, jak mám vědět, že zrovna tvá je nejlepší?“
rád bych zareagoval na toto, byť jsme o pár příspěvků dál.

V příspěvku #3 jsem napsal, proč jsou 2 výše Keeehim nabízená řešení nevhodná, takže zbyl jen ten můj definiční seznam. Ale ano, máš pravdu, v daném okamžiku jsem si dostatečně neuvědomil, že tu máme začátečníka se stylem   | něco jiného, který sémantický rozdíl mezi tabulkou, divem a definičním seznamem nevnímá tak, jako já.

Tímto se jancikfilipovi omlouvám.

Reaguji na Miloše:
„je-li anglicky, tak kódová stránka se řekne codepage“
Pojem „codepage“ se, pokud vím, používá jen v souvislosti s očíslovanými kódovými stránkami Microsoftu.
Spíš bych hledal kódování (encoding) nebo znakovou sadu (character set, charset).

„ale co to udělá s již existujícím webem a entitami, to nevím“
Entity jsou nezávislé na kódování. (I když je možná otázka, zda editor něco nevyvede.)

„všechno, co jsem dřív musel psát entitami“
Ve windows-1250 zmíněné znaky jsou. Tvrdá mezera je i v ISO-8859-2 (i -1).

Chamurappi:
V isu jsem například nemohl, pokud se pamatuju, typografické pomlčky. Co to bylo ve Windows-1250 už nevím.

S tou kódovou stránkou máš po teoretické stránce samozřejmě pravdu, ale pokud jde o to, pod jakým názvem hledat v editoru, přestože to může být encoding nebo charset, při hledání jsem na webu narazil na stránku, kte je skutečně code page (jako dvě slova).

panther:
:-) dávám oba palce nahoru. Jsme lidi.

jancikfilip:
„Odkaz TAK TU JE TEN ZOZNAM“
jen jestli můžu technickou poznámku. Pro příště, abys věděl, čeho se vyvarovat.

„dt“ má nastavenou šířku na 9em, což není mnoho (Beethoven se tam téměř nevejde) a když zvětším o trochu písmo, nebude to vypadat hezky. Zvážil bych tedy šířku minimálně 10em - bude to plus i pro přehlednost - Beethoven bude mít mezi jménem a skladbami trochu místa.

Další věc, která je nesmyslná, je zadávat každému „dt“ a „dd“ třídu „styl64“ - lépe dát nadřazenému prvku, tedy „dl“ a stylovat pak přes něj:

Když pak budeš chtít změnit barvu, přepíšeš jen řádek v CSS namísto spousty tříd v HTML.

Když už jsme u tříd, pojmenování „styl[cislo]“ není moc vhodné - když se k webu dostaneš za nějaký čas (nebo nedej bože někdo jiný), bude ti trvat dlouho, než se v názvosloví zorientuješ. A čas je, jak je dobře známo, velmi drahý.

Tohle je pitomost:

proč dáváš prázdný termín, když definice (skladba) přináleží k předchozímu termínu (skladatel).
Stejně jako může v definičním seznamu následovat několik termínů (<dt>) po sobě, aniž by měli definici (<dd>), rovněž tak může za jedním termínem následovat několik k němu patřících definic.