Autorská práva - fotografie

Rex:
Odkaz je bez problémů.

Pokud jde o tu možnost umístit na web - obvykle to má každý autor fotografie napsané pod fotografií, nebo globálně pro všechny v patičce. Někdo nepovoluje, někdo ano, to se musíš dočíst na webu, ze kterého ty fotografie chceš stahovat a umisťovat k sobě.

Rex:
To se musíš zeptat přímo autorů fotografií.

Rex: Je to možné za splnění určitých podmínek. Prostudujte si § 29 a následující autorského zákona.

Výslovený zákaz přejímání fotografie se vztahuje pouze na zpravodajskou licenci, ne na ostatní volná užití.

Pro kvalifikovanou odpověď uveďte konkrétní místo kde chcete fotografii užít a jakou fotografii.

Nejsem právník, ale jako fotografující autor bych řekl, že umístit fotografii na jakýkoli web lze pouze se souhlasem jejího autora. Také zběžným pohledem do autorského zákona jsem si nevšiml ničeho, co by této pozici odporovalo.

Umístit odkaz lze vždy, snad s výjimkou případů, že by to autor fotografie výslovně zakázal, ale to je asi spíš teorie, protože z odkazů se majitelé webů obvykle radují, jinak by asi neměli web. Samozřejmě to musí být skutečný odkaz <a href="">, ne pouhé <img src="">. A větší radost bude mít autor fotografie, když bude odkaz směřovat na stránku s fotkou a ne pouze na samotnou fotku.

Za určitých okolností může být ovšem moudré rozlišovat mezi porušením autorského zákona a nebezpečím, že je autor skutečně bude reklamovat. Nejsem si jistý, zda třeba i takový Google vlastně neporušuje autorský zákon, když nabízí náhledy fotek (navíc rozkliknutelné). Kdo však má zájem, aby jeho stránka byla v Google nalezitelná, nebude to pochopitelně reklamovat, ale naopak bude rád, že Google jeho stránku nabízí ve vyhledávání. To je ale mimořádná situace, vyplývající z obchodního konceptu firmy Google, a všeobecně porušení autorského zákona samozřejmě nelze doporučit.

Rex:
Doporučuji zde nedávno hodnocenou galerii http://fotobanka.nabla.cz/
Její licence zní:
„Fotografie z těchto stránek můžete zcela volně použít. Nemusíte žádat o svolení, ani mě uvádět jako autora. Případný odkaz (na tento web) jistě potěší.
Fotky můžete využít na webu (osobním i komerčním), v časopisech, prezentacích, výukových materiálech, referátech atd. Můžete je kopírovat, upravovat a dále šířit.
Podmínkou je, že fotky nemůžete vydávat za vlastní a nebudete je prodávat. Také samozřejmě nesmí být využívány k nezákonným věcem.“

Petr ZZZ: A při tom zběžném pohledu do autorského zákona jste se dostal k § 29, který jsem tu uváděl? Pravděpodobně ne, jinak byste zde neuváděl nesmysly. Cizí fotky lze užít i bez svolení, ale pouze za zákonem stanovených podmínek. Ty jsi uvedeny právě v §29 a následujících.

ninja:

K § 29 jsem se dostal a nedomnívám se, že bych zde uváděl nesmysly. Vy píšete, že „cizí fotky lze užít i bez svolení, ale pouze za zákonem stanovených podmínek.“. Nemám pocit, že bych tvrdil něco jiného. Opakuji a trvám na tom: Umístit fotografii na jakýkoli web lze pouze se souhlasem jejího autora. Předpokládám, že pojmem "web" zde chápeme veřejně přístupné stránky anebo intranet právnické osoby.

Výjimky podle § 29 a dalších jsem si teď tedy pročetl podrobně. Předesílám, že jsem se nedověděl nic, co by bylo v rozporu s mým dosavadním pohledem na věc. Zaujala mě především následující ustanovení:

§ 29
(1) Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.

§ 30
(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu…

§ 30a se týká papíru. § 30b se nezabývá fotografií, ale jakýmsi přístrojem.

V § 31 se to hemží gumou, až mě z toho oči bolí: v odůvodněné míře…, drobná celá díla …, v souladu s poctivými zvyklostmi…, v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem…, nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu…, je-li to možné… Vcelku bych ale řekl, že je tento paragraf dosti restriktivní.

§ 32 řeší výstavy uměleckých děl, nedefinuje však umění, ani neodkazuje na § 24, ze kterého při troše dobré vůle lze jakous takous definici umění vyčíst.

§ 33 se zabývá, lapidárně řečeno, sochami a stavbami.

§ 34c
…není přípustné, je-li zapovězeno.

§ 35 (1), (2) a podobně (3)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu…

Neřekl bych, že §§ 36 a 37 mají něco do činění s fotografiemi na webu.

§ 38e
Do práva autorského nezasahuje […] Právo na odměnu podle § 25 není dotčeno.

§ 39
Do práva autorského nezasahuje […], ledaže to autor […] zapověděl […]

Podtrženo - sečteno: Formulaci "cizí fotky lze užít i bez svolení, ale pouze za zákonem stanovených podmínek" považuji za zavádějící a řekl bych, že nezohledňuje v dostatečné míře restriktivní formulace a speciální charakter příslušných výjimek. Kromě toho je to v podstatě nulová informace. Asi jako říct "všechno se smí, pokud to není zakázané." To je sice pravda, ale na to se Rex myslím neptal. Chtěl vědět, zda může cizí fotky dát na svůj web. Já říkám, že by se měl zeptat autora, jinak se může dostat do nesnází.

Petr ZZZ: Proti jaké části autorského zákona je užití ilustrační fotky k autorskému článku na osobní web, užití fotografie u recenze, užití fotky ve školním díle, které je následně vystaveno na stránkách školy, atd?

Toto jsou legitimní způsoby užití, pokud dodržíte zákoné požadavky. A nepotřebujete k tomu svolení autora, i když to je samozřejmě vždy výhodou.

Na původní otázku Rexe není možné dát jednoznačnou odpověď, protože nemáme dostatek informací. Ale to jsme už psal výše, obávám se že se začínáme točit v kruhu...

ninja:
„Proti jaké části autorského zákona je užití ilustrační fotky k autorskému článku na osobní web“

Řekl bych, že například proti § 30 (2). Jakmile je web veřejně přístupný, už nejde podle mého názoru o osobní potřebu (to by se dalo za osobní potřebu prohlásit cokoli, že). Nehledě na otázku odměny (§ 25), která paragrafem 30 není dotčena, je však dotčena v okamžiku, kdy někdo užije cizí dílo bez zeptání (jak se má autor, když se ho nikdo neptal, o užití dozvědět, aby mohl napsat fakturu?). A také proti § 39, pokud autor možnost volného užití zapověděl.

Pokud vím, není ani užití počítačového programu ani pro výuku volné, pokud to jeho autor zapověděl. Nevím, zda autorský zákon nakládá s jinými autorskými díly (např. fotografiemi) jinak než se softwérem, ale pokud ano, řekl bych, že by to bylo téma pro ústavní soud.

„obávám se že se začínáme točit v kruhu…“
S tím bych si dovolil souhlasit. :-)