Autor Zpráva
Jaroslav Procházka
Profil
Zdravím,
Mám spíš takový obecný dotaz.
Letos jsem vyšel ze školy. Chtěl bych se věnovat o prázdninách, než půjdu na VŠ CSS kódování. Jasně, mám nějaký bídný "základ" ze školy, který je uplně k ničemu. Chci se někam posunout dál. Co navrhujete?
Nebo jak jste začínali Vy, kteří si tím třeba přivyděláváte nebo i živíte? Jasně praxe. Vidím to tak, že se budu snažit nakodovat nějaký PSD návrh a pak ho předložit zkušeným a nechat si vytknout chyby a že jich bude... jaká byla vaše cesta stát se dobrým kodérem? Díky za odpovědi :)
Tomáš123
Profil
Jaroslav Procházka:
Nebo jak jste začínali Vy
Možno ťa nezaujíma celý príbeh, tak tento paragraf pokojne preskoč.
V 8. ročníku základnej školy sme mali nepovinný krúžok "Programovanie v HTML". Tento biedny základ mi poslúžil na to, že som zimu 2013 roku mal chuť vybudovať stránku a 3. decembra objavil CSS. 7. decembra som sa zaregistroval sem na diskusiu a každý deň som toho vedel viac a viac, hlavne vďaka tomu, že som sa tu stále vypytoval somariny a z veľkej časti mi pomohol aj spolužiak. Nechcem ťa navádzať na pýtanie sa hlúpostí, iba objasňujem začiatky.

Chci se někam posunout dál. Co navrhujete?
Základ je HTML a CSS (aspoň čo sa týka webových stránok). Keď budeš ovládať tieto dva jazyky na pokročilej úrovni, môžeš začať napríklad s PHP a MySQL. Touto cestou som sa vydal aj ja.

jaká byla vaše cesta stát se dobrým koderem?
Nepokladám sa za dobrého (to musia posúdiť ostatní), ale ver mi, že keď sa do kódovania raz ponoríš a bude ťa baviť, naučíš sa ho v krátkej dobe.
joe
Profil
Jaroslav Procházka:
Začni třeba tím, že nebudeš dělat chyby i jako někteří údajní profi kodéři.

Na to ostatní se můžeš zeptat tady ;-)
Lamicz
Profil
Jaroslav Procházka:
Pokud se chceš živit jako kodér nebo si přivydělávat na ŽL, počítej, že ještě budeš muset přibrat Javascript (aspoň jQuery). Ve firmách jsou většinou "backend programátoři" (např. PHP) a "frontend webmasteři" (PSD, kódování šablon, Javascript). Jsou i čistě grafici, kteří navrhují např. v PS a jejich práce končí zasláním PSD, ale těch je mnohem méně a tam je to spíše o talentu. I tak musí mít podvědomí o fungování frontendu, aby nenakreslili nějakou nerealizovatelnou kravinu.
Kindy
Profil
Jaroslav Procházka:

Ahoj :).. Já jsem začal učebnicí od <strong>Imricha Buranského - HTML A DHTML</strong>

Tam je krásně rozebráno, jaké jsou typy dokumentů, neboli, že je nějaké HTML 4.01 a že je pak jeho "konkurent" XHTML 1.0.

Pak tam najdeš statickou úpravu stránek - vkládání obrázků, formuláře, tabulky, seznamy, odkazy.. Tohle vymakáš a pak se vrhneš na dynamickou úpravu stránek.

Dynamická úprava stránek spočívá v tom, že se začneš učit JavaScript.
Nauč se nejdřív vkládat javascript do html kódu.

Napíšu ti ten html kód:
<doctype....>  <!-- nějaký doctype - záleží jakej typ dokumentu chceš tvořit -->
<html lang="cs">

<head>
<meta.. >  
<!-- Zadej do vyhledávače na této stránce "meta tagy" a objeví se ti na prvním místě článek od Yuhůho o meta tazích -->

<title>Titulek stránky</title>

<link rel="stylesheet" type="text/css" href="" /> 
<!--Tady vkládáš externí CSS - do toho href napíšeš cestu k souboru CSS, ve kterém máš napsané své CSS-->

<script type="text/javascript" language="JavaScript" src="" />
<!-- Tady vkládáš externí skripty v jazyce JavaScript -->

</head>
<body>

</body>
</html>

Z tohohle co jsem tu napsal, by ses měl posunout dále :)

Ta kniha co jsem napsal a tenhle web a dostaneš se dále.

Plus bych ještě doporučoval další velmi důležitou věc, která ti zajistí rychlost a dobrou páteř - Nauč se psát všemi deseti!

Jako v dnešní době je asi možné, že tě to mohlo urazit, že už psát všemi deseti umíš. Ale to já nemůžu vědět, že to umíš, takže proto jsem to napsal.

Takže jestli to neumíš, tak se to nauč.

Zdraví Kindy :)


Jaroslav Procházka:
Pardon, přečetl jsem si to po sobě a ten skript tam vložíš takhle:
<script type="text/javascript" language="JavaScript" src="">
</script>

Musí tam být ukončení </script> :)
lionel messi
Profil
Kindy:
Dynamická úprava stránek spočívá v tom, že se začneš učit JavaScript.
Dovolím si oponovať. Ja by som možno ešte skôr než s JS začal so serverovým skriptovaním, kt. považujem za ďaleko mocnejšiu zbraň — PHP, neskôr MySQL a nesnažil by som sa učiť napr. PHP a JS naraz, najprv 1 poriadne a potom pribrať iný programovací jazyk, inak z toho vznikne guláš.
Marti_n
Profil
Súhlas s lionel messi, tiež odporúčam najprv PHP a SQL, teda spojiť péhápé s prácou s databázou. Potom sa ti bude lahšie učiť Javascript.
Kubo2
Profil
Marti_n:
Potom sa ti bude lahšie učiť Javascript.
Tvrdíš na základe čoho? Serverová a klientská strana spolu veľmi nesúvisia a teda výrazne pochybujem, že znalosť skriptovacieho jazyka PHP a dotazovacieho jazyka SQL nejako Jaroslavovi Procházkovi uľahčia poznávanie jazyka JavaScript.
lionel messi
Profil
Kubo2:
Ide skôr o to, že dva programovacie jazyky sa môžu pliesť. (Teda je aspoň môj prípad)
Marti_n
Profil
Pri učení serverového jazyka ktorý komunikuje ešte s databázou podľa mňa viac rozvinieš svoje aplikačné myslenie ako učenie Javascriptu. Preto by som najprv volil cestu serverového jazyka, ale je to len môj subjektívny názor.
joe
Profil
Ještě bych doplnil, že pokud chceš začít s programováním, ať už na klientské straně (JavaScript) nebo na serverové (PHP, Java, ...) bude pro tebe nejlepší začít úplně obecně - naučit se programovat a myslet u toho. Pro člověka, který umí programovat není pak těžké se přetransformovat do jiného jazyka, pak už je to převážně jen jiná syntaxe (samozřejmě tam je spousta dalších rozdílů, ale ty bys pochopil až po hlubším zkoumání konkrétního jazyka). Úplně nejhorší je situace, kdy o sobě někdo tvrdí, že umí programovat v PHP, ale nezvládá obecné programování a logické myšlení programátora - číst takové kódy nedává smysl.
Marti_n
Profil
Ďalej by som poznamenal, že dobrý programátor si dá záležať aj na vzhľade celkové kódu, teda keď podmienku odsadzuješ o jeden tabulátor, tak tak musíš robiť v celom projekte. Teda ja to tak robím, ako ste na tom vy?
Str4wberry
Profil
Reakce na joe:
Začni třeba tím, že nebudeš dělat chyby i jako někteří údajní profi kodéři.
Ideálním pojmenováním je primary button, neboli hlavní tlačítko, které je na modro bílém webu dost vidět. Podobně můžeme volit i další názvy, například secondary, tiny, small, large, big atp.

Ehm, nenastane stejný problém jako u pojmenování red button, až bude klient chtít mít primární tlačítko sekundární, velké tlačítko malé a podobně?
joe
Profil
Marti_n:
Ano, je to tak, jak píšeš. Bohužel to dělá málokdo a šéfovi je to stejně jedno. Dobrý programátor se snaží být i precizní v tom, jak kód píše, odsazuje i komentuje. Sám bych nechtěl číst po nikom PHP kód, který není správně okomentovaný PHPDocem, jen nevím proč spoustě lidí přijde takové komentovaní spíš směšné :-(

Str4wberry:
Samozřejmě může nastat. Podle mých zkušeností se ale velikost tlačítek zrovna moc nemění (ale může). Pokud dělám weby, pak je dělám tak, že všude jsou všechna tlačítka stejná. Pokud chce klient místo primárního tlačítka sekundární, je potřeba změnit třídu, ne? A ne měnit styly u primárního tlačítka a udělat z něj tak druhé sekundární :-) Nebo jak bys to řešil?
Str4wberry
Profil
Reakce na joe:
Pokud chce klient místo primárního tlačítka sekundární, je potřeba změnit třídu, ne?
Bingo. Totéž ale platí při změně tlačítka z červeného na modré. Přijde mi trochu protichůdné odsuzovat použití třídy dle barevnosti a zároveň doporučovat třídy podle velikosti.

jen nevím proč spoustě lidí přijde takové komentovaní spíš směšné
Možná protože často to komentování za každou cenu vede k následujícímu:
/**
 * Vypíše číslo
 * @param  $cislo číslo k vypsání
 */
function vypisCisla($cislo) {
}
Marti_n
Profil
joe:
Nechápem ani ja. Minule som prerábal jeden projekt a 3 dni som venoval, len odsadzovaniu textu v kódoch podľa seba, úplný chaos tam bol.
Vôbec nechápem ako tak niekto môže robiť, niektorí si povedia, že a čo je to len detail, ale ono sa to postupne nabalí a potom sa ukáže, prečo
bolo dobré písať zrozumiteľné kódy.
joe
Profil
Str4wberry:
Není to to samé. Podle svého uvážení vytvářím na projektech tlačítka, pokaždé primární a sekundární, případně další. Ty pak mohu dál rozlišovat na malá, normální a velká. Takže to mám na každém projektu stejné.
Změna primárního tlačítka za sekundární je změnou významu a musí odehrát v HTML, ne v CSS, narozdíl od změny barvy, kdy dochází jen k jeho přebarvení, ale není zde určené, jakou "váhu" tlačítko má. Ano, je to banalita, ale pokud máš na projektech pokaždé jinak tlačítka, je nuda o tom přemýšlet, hledat

Možná protože často to komentování za každou cenu vede k následujícímu:
V takovém komentáři (mi) chybí to nejdůležitější - typ parametru. Díky vygenerované dokumentaci kódu pak nemusím procházet implementaci samotné metody, ale stačí mi kouknout na komentář - jaké parametry přijímá, jaký typ vrací a jakou případnou vyjímku může vyhodit. Nad implementaci nemusím přemýšlet a vůbec ji nemusím zkoumat = ztrácet čas.
nemeja
Profil
Marti_n:
Nechápem ani ja. Minule som prerábal jeden projekt a 3 dni som venoval, len odsadzovaniu textu v kódoch podľa seba, úplný chaos tam bol.
Proč nad tím nechat 3 dny, když skoro do každého editoru je plugin, který ti to převede do podoby, jakou si ty nadefinuješ ;)
Rozhodně ale souhlasím se standartem formátování kodu

K otázce JS, nebo PHP?
Záleží to na tom, co chce daný člověk dělat. Pokud chceš být kodér, tak je zbytečné se učit PHP, pokud se chceš věnovat serverové straně, tak zase není potřeba řešit JS. Rozhodně je dobré mít povědomí o technologiích, které se v projektu využívají, aby si kodér a programátor navzajem neházeli klacky pod nohy.

Vaše odpověď


Prosím používejte diakritiku a interpunkci.

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvě-sta čtyřicet-sedm: