Pozícia v google

retra:

V Google pevné pozice neexistují. Mimochodem - proč, probůh, na firemním webu máte nasazené AdSense a posíláte tak dobrovolně lidi ke konkurenci?

No, Plaváček je poměrně extrémista. Pozice samozřejmě na Google existují jen je jejich objektivní měřitelnost kvůli personalizaci velmi špatná, ne-li nemožná. Moc jsme nepochopil na co se ptáte. Na co se ptáte?

Cody:

Zas tak velký extrémista nejsem. Vycházím pouze z předpokladu, že servíruje-li Google každému personalizované, čili subjektivní pozice, nemá přeci žádný smysl nějaké objektivní pozice měřit. :)

Objektivně lze pozice velmi snadno změřit pomocí webmaster tools, kde přesně vidíte, na jaké pozici na dané slovo jste v průměru. Podobně to můžete otestovat i otevřením anonymního okna v browseru.

MichalSkach:
„na jaké pozici na dané slovo jste v průměru.“
A ten „priemer“ definuješ ako?

retra:

Doporučuji přečíst nadčasový článek, který platí dodnes http://www.snizekweb.cz/weblog/seo-pozice/ a najít si lepší metodu, jak měřit úspěch svého webu.

Ten průměr se bere ze skutečných zobrazení v SERPu uživatelům. Tzn. pokud třeba budeš mít 4 zobrazení, z toho dva zákazníci z Prahy tě budou mít na 1. místě, druhý z Brna na 5. místě a z Plzně na 3. místě, budeš mít informaci, že tvoje průměrná pozice v SERPu je 2,5 místo.

MichalSkach:

„tvoje průměrná pozice v SERPu je 2,5 místo.“

Potíž ale je, že z dvaapůltého místa se na můj web dostane málokdo. :)

MichalSkach:
„Ten průměr se bere ze skutečných zobrazení v SERPu uživatelům.“
Teda si vlastne odporuješ, že by existovala nejaká „objektívna pozícia“, lebo ten priemer sa dá zistiť až z minulých zobrazení, nie je nijaká „aktuálna objektívna pozícia“, lebo tá pozícia vyplýva z toho, akí návštevníci stránku z vyhľadávača navštívili.

Neodporuju. Je to objektivní zhodnocení pozice ve vyhledávači. Subjektivní je, když otevřeš browser, zadáš slovo a koukáš, kolikátý seš. Objektivní je taková, kterou můžeš dlouhodobě porovnávat a sledovat vývoj, zda se zlepšuješ nebo ne. Postup přes webmaster tools je nejobjektivnější. Dává ti reálnou informaci o tom, jak si stojíš. Ano, samozřejmě to není 100% zjištění, na jaké seš pozici. Nic není 100%. Ale dokážeš tím podle mě objektivně posoudit to, co potřebuješ, tzn. vývoj. Já myslím, že statistika je všeobecně používaná objektivní metoda porovnání.

Plaváček:
„z dvaapůltého místa se na můj web dostane málokdo. :)“

Z dvaapůltého místa se na tebe dostane hodně lidí :) Ale spíš budeš na vyšším :) Nebo ne? Jakou máš pozici ve webmaster tools?

Nyní když víme, že je Plaváček extrémista, nedivil bych se, kdyby měl pozici -1.

Jakým způsobem s těmi pozicemi z GWT pracuješ? Jde o údaj, který se podle mého názoru moc dobře použít nedá. Uvedu pár příkladů:
- Jeden se ti web u deseti uživatelů zobrazuje na 1. pozici. Průměrná pozice je 1 a máš 10 potenciálních návštěvníků. Druhý měsíc se deseti uživatelům zobrazí na první pozici a jednomu uživateli na devadesáté. Náhle máš průměrnou pozici 10, ale 11 potenciálních návštěvníků, což je výhodnější.
- Druhým příkladem může být web, u kterého vyhledavač na určité klíčové slovo nenabízí všem uživatelům jen 1 stránku na první pozici, ale nabízí více stránek na různých pozicích. Opět bude mít průměrná pozice vyšší hodnotu (což by bylo zdánlivě méně výhodné), ale osloví více návštěvníků.
- Stránka, která se zobrazuje třeba na 10. pozici má větší potenciál, než ta, která ve vyhledávání vůbec není, přestože si na rozdíl od ní „kazí“ průměr.

Pozice, kdyby byla pevné, by měla smysl pouze v souvislosti s konkrétní hledanou frází a jedinou podstránkou. Pokud by sis z nějakého systému pozice vypisoval, musel bys jich mít stejně, jako je počet kombinací všech podstránek webu a myslitelných vyhledávaných dotazů. Což je absurdní. Jejich zprůměrováním bys však získal hodnotu, která by byla zřejmě porovnatelná napříč weby.

Dále je dobré si uvědomit, že ta vážená průměrná první pozice u personalizovaného vyhledávání je v drtivé většině případů jen statistická chyba způsobená nedostatečně velkým vzorkem. Jen v minimu případů jí lze dosáhnout díky zaokrouhlení.

Měl by tě spíš zajímat zisk nebo obrat. Za pozice se dnes neprodávají ani mizerné salámy…

jenikkozak:
„Jejich zprůměrováním bys však získal hodnotu, která by byla zřejmě porovnatelná napříč weby.“
Nebolo by to porovnateľné, lebo by to nezohľadňovalo častosť rôznych „kombinácií“.

jenikkozak:
„Jeden web se ti u deseti uživatelů zobrazuje na 1. pozici. Průměrná pozice je 1 a máš 10 potenciálních návštěvníků. Druhý měsíc se deseti uživatelům zobrazí na první pozici a jednomu uživateli na devadesáté. Náhle máš průměrnou pozici 10, ale 11 potenciálních návštěvníků, což je výhodnější.“
Snad vím, co tím chceš říct, ale přesto mi to přijde trochu přitažené za vlasy. Jednak si myslím, že porovnávat deset hledajících s jedenácti je jako porovnávat hrušky s jablky a jednak není moc pravděpodobné, že stránku, která se deseti lidem zobrazí jako první, někdo jiný uvidí propadlou až kdovíkde.

Plaváček:
„Potíž ale je, že z dvaapůltého místa se na můj web dostane málokdo. :)“
Doporučuji video o statistice, tam je to podrobně vysvětlené. :)

Petr ZZZ:
„Jednak si myslím, že porovnávat deset hledajících s jedenácti je jako porovnávat hrušky s jablky a jednak není moc pravděpodobné, že stránku, která se deseti lidem zobrazí jako první, někdo jiný uvidí propadlou až kdovíkde.“
Mne to pripadá ako správna úvaha. Ak má trebárs návštevník nastavený iný (hlavný) jazyk v prehliadači, alebo vyhľadávač nejako identifikuje/tipne iný jazyk či inú krajinu, alebo z minulých hľadaní vyplýva preferencia iného druhu obsahu, tak to je asi dosť pravdepodobná možnosť.

Petr ZZZ:
„Jednak si myslím, že porovnávat deset hledajících s jedenácti je jako porovnávat hrušky s jablky“
Je to spíš jako porovnávání deseti hrušek a jedenácti hrušek, což je v matematice řádná operace. Výsledek je takovýto: 10 hrušek < 11 hrušek.

jenikkozak:
„Výsledek je takovýto: 10 hrušek < 11 hrušek.“
To je sice pravda, ale stále nevidím souvislost otázky deset nebo jedenáct s otázkou, zda jedna z těch hrušek je shnilá nezralá. Bude-li shnilá nezralá jedna z deseti, také bude kazit průměr.

Ještě k zisku či obratu, který zmiňuješ ve #12 — samozřejmě to jsou veličiny pro obchodní úspěch důležitější než pozice, ale o kvalitě webu vypovídají snad jen v případě čistých e-shopů. Je-li web jen doplňkem kamenného obchodu, můžou zisk a obrat mít ohledně kvality webu indikační hodnotu ještě nižší než pozice ve vyhledávači.

_es:
Pokud vyhledávač předloží českou stránku na devadesáté pozici někomu, kdo sedí u počítače v Austrálii, byla by pravděpodobnost jakékoli konverze mizivá, i kdyby ten Australan viděl stránku na prvním místě. Z tohoto hlediska bych řekl, že čím méně je skupina hledajících homogenní, tím méně dává smysl se úvahami o perzonalizaci SERPu a rozptylu pozic vůbec zabývat.

Petr ZZZ:
„Bude-li shnilá jedna z deseti, také bude kazit průměr.“
V tomto přirovnání jsem se bohužel ztratil.
Pozice nemůže být zkažená. Pozice na třetí stránce je podstatně horší než na první, ale je lepší, než když se web na danou frázi v SERPu nezobrazuje vůbec.

„Je-li web jen doplňkem kamenného obchodu, můžou zisk a obrat mít ohledně kvality webu indikační hodnotu ještě nižší než pozice ve vyhledávači.“
Je-li web doplňkem kamenného obchodu, vytváříš ho za účelem zvýšení zisku. Proto porovnání zisku z období před zprovozněním webu a po něm je velmi dobrým způsobem určení výhodnosti zvoleného řešení. Počítání pozic u desítek tisíc různých klíčových slov, které mohou na takový web vést je naprostá ztráta času.

Petr ZZZ:
„Bude-li shnilá jedna z deseti, také bude kazit průměr.“
Ale išlo práve o porovnávanie toho priemeru, preto argument, že aj v inom prípade bude priemer „od veci“, je tiež „od veci“ na podporu významu porovnávania priemeru.

„Z tohoto hlediska bych řekl, že čím méně je skupina hledajících homogenní, tím méně dává smysl se úvahami o perzonalizaci SERPu a rozptylu pozic vůbec zabývat.“
Čím menej je skupina homogénna, tým viac je uplatňovaná personalizácia, teda má význam sa ňou zaoberať z iného pohľadu ako z toho „priemeru“. A čím viac je skupina homogénna, tým viac je zmena priemeru „pofidérna“ pri zmene „homogénnosti“.

MichalSkach:

„Jakou máš pozici ve webmaster tools?“

Na pozici 1. až 270. Za poslední tři měsíce. Na 111 různých dotazů.

Reaguji na jenikakozaka:
„Pozice nemůže být zkažená“
Opravil jsem hrušku ze shnilé na nezralou. :)

„Pozice na třetí stránce je podstatně horší než na první, ale je lepší, než když se web na danou frázi v SERPu nezobrazuje vůbec.“
To je samozřejmě pravda, ale pokud oproti posledně deseti přibyde jedenáctý návštěvník, je pravděpodobnější, že se mu stránka ukáže na podobné pozici jako ostatním deseti, než že bude někde úplně jinde. Proto mi argument „deset prvních a jedenácté devadesáté místo je lepší než deset prvních a jinak nic“ přijde nekonsistentní, bez ohledu na to, že je pravdivý.

„Proto porovnání zisku z období před zprovozněním webu a po něm je velmi dobrým způsobem určení výhodnosti zvoleného řešení.“
Ano, je ale třeba zohlednit všechny ostatní myslitelné faktory, které mohou mít na obrat a zisk vliv, jako například obecný stav ekonomiky, roční doba, paleta zboží, reklamní kampaň mimo internet... Bude-li zprovozněn web k obchodu s jízdními koly začátkem jara, bude třeba porovnat spíš s jarem předešlého roku než situaci bezprostředně před spuštěním a po spuštění webu. Zde ale může zkreslit výsledky zase celkový vývoj ekonomiky, vzestup cen základních potravin (nemám-li co do huby, nebudu kupovat kolo) atd...

Zkrátka si myslím, že i jiné metody měření úspěšnosti webu mají svoje mouchy, a naopak že pozice ve vyhledávání alespoň nějakou výpovědní hodnotu mají – přinejmenším pokud má web dobré pozice na pár trochu konkurenčnějších výrazů než „plyšový frtokluf“. :-) I profík jako Plaváček doporučuje sice měřit úspěch webu jinak než sledováním pozic, zároveň ale pozice svého webu sleduje.

Asi bych to shrnul tak, že každá informace je k něčemu dobrá, ale žádná by se neměla přeceňovat.

Petr ZZZ:

„zároveň ale pozice svého webu sleduje.“

To jsem přečetl z GWT výhradně na žádost diskutéra. Jinak to fakt moc nesleduji. :)

Petr ZZZ:
„Proto mi argument ‚deset prvních a jedenácté devadesáté místo je lepší než deset prvních a jinak nic‘ přijde nekonsistentní, bez ohledu na to, že je pravdivý.“
Mne to príde vcelku „konzistentné“. Ak je to trebárs česká stánka v češtine a prvých 10 je českých návštevníkov a 11. je z Číny, tak to asi môžu byť aj také nejaké podobné čísla. Podľa teba by vlastne mal Google tú „personalizáciu“ čo najviac obmedziť, aby ti a MichalSkachovi nenarušoval „objektívny priemer“. Okrem toho, problém s použitím nejakých výpočtov je zvykom ukázať práve na nejakých málo pravdepodobných či hraničných prípadoch, aby bolo jasné, v čom je ten výpočet problematický.

_es:
Není to konzistentní. Bylo by, kdybychom porovnávali stránku u deseti lidí na prvním místě a stránku u devíti lidí na prvním a u desátého na jiném místě. Jenikkozakův příklad vyvolává dojem, jako by průměr 1 mohl být horší než průměr 10. Za srovnatelných vstupních parametrů horší být nemůže. Jakmile porovnáváme situaci deseti hledajících se situací jedenácti hledajících, nemáme srovnatelné vstupní parametry.

Petr ZZZ:
Každý, kdo se na statistiku návštěvnosti dívá déle než týden, pochopí, že se v ní objevují periodické výchylky i nepravidelné změny.
Zavedení webu je záležitost na mnoho měsíců. Všem proto dojde, že nemůže sledovat krátkodobý trend.

Vezměme konkrétní případ. Máme firemní web, kam se dostávají lidé z vyhledavačů na 10 000 různých frází. Průměrná pozice na frázi „český česnek“ je podle GWT 1,1, na „houbomilka česneková ochrana“ 3,8, na „výsadba česneku na jaře“ 2,2. Vsadím boty, že před 7 lety ty pozice byly 1,0 (GWT to takto dozadu neukazuje). Jednoznačně jsme si pohoršili. Co navrhuješ? Napadá mě jako řešení sebevražda, vyhubení konkurence, nabourání se do Googlu.
Ten závěr je naprosto chybný. Stránka, která se zobrazuje před námi, nejspíš vůbec není naší konkurencí. Za těch sedm let máme vyšší obrat, mnohem více zákazníků. Spokojených zákazníků. Z 1500 balíků odeslaných první týden prodeje se nám vrátil jeden jediný. To je hodnota, o které si mohou ostatní e-shopy nechat zdát. Z českého česneku jsme udělali pojem, máme zásluhu na tom, že lidé jsou ochotni připlácet si za kvalitní české plodiny. Že mnoho nakupujících je svolných aspoň k tomu koupit český a zahraniční produkt a porovnat je.
Já mám na tom podíl. Byl bych rád, kdybys se mnou nejednal jako s blbcem. Děkuji.

Uvedu ještě jednu zajímavost. Na dotaz „allium longicuspis“ je podle GWT naše průměrná pozice 14 (4 hledání), přesto má CTR 100 %; „kdy sazet cesnek“ má průměrnou pozici 2,3 (12 hledání), CTR 80 % (to je nadprůměrná hodnota i pro první pozici); „houbomilka česneková ochrana“ má pozici 4.0 (30 hledání) a CTR 36 % (to je také hodnota, která běžně ke čtvrté pozici nepasuje); „reldan 22 ec“ má průměrnou pozici 52 (3 hledání) a CTR 100 %.
Poslední příklad uvádí, že 3 lidé ten výraz hledali, všichni se proklikli naše stránky. Přestože se průměrně zobrazily až na šesté stránce SERPu! Jak chceš z takových údajů něco (cokoliv) vyvozovat?

Reaguji na jenikkozaka:
„Byl bych rád, kdybys se mnou nejednal jako s blbcem. Děkuji.“
Nejsem si vědom, že bych s tebou jednal jako s blbcem, je ale možné, že bych měl svůj přístup přehodnotit.

Základním principem jakéhokoli komparativního výzkumu jsou shodné výchozí podmínky pokusných variant a obměňování jen jediného parametru. Fakt nechápu, co je na tom tak těžké pochopit. Rozdílné průměrné pozice a rozdílný počet návštěvníků odpovídají změnám dvou různých parametrů a proto porovnání, tebou ve [#12] uvedené, nedává smysl. To je jako testovat dvě hnojiva a jedno z nich aplikovat při konstantní teplotě 20° a druhé při 25° C.

Blahopřeji k úspěchům v pěstování i marketingu česneku.

Petr ZZZ:
To rozepisování jasných věcí mě dovedlo k myšlence, že jsi asi zapomněl, že jsem měl v první třídě velikou jedničku. :-)

„To je jako testovat dvě hnojiva a jedno z nich aplikovat při konstantní teplotě 20° a druhé při 25° C.“
I toto je porovnatelné. Závěrem experimentu pak je, že jedno hnojivo při 20° dává větší, menší nebo srovnatelný výnos jako jiné hnojivo při 25°.

Na internetu nelze vytvořit identické dva weby a srovnávat jejich výsledky. Ony by si totiž konkurovaly a vzájemně si výsledky zkreslovaly. To ale neznamená, že aktivity na webu nejsou porovnatelné. Firmy sypou miliony do PPC, což by nedělaly, kdyby nevěděly, že se jim a) vynaložené prostředky vrátí, b) ještě na tom vydělají. Totéž platí o firemních stránkách na sociálních sítích i u samotných webů.

Rád si nechám poradit, protože chceme mít zisk, chceme, aby nás lidi měli rádi, chceme, aby po nás něco zůstalo.
Výraz „houbomilka česneková ochrana“ hledá 30 lidí za měsíc, což můžeme považovat za dostatečně velký vzorek. Na tento výraz má náš web 4. pozici v SERPu a šestatřicetiprocentní míru prokliku. (Ponechme stranou, že si myslím, že tato hodnota není odpovídající čtvrté pozici.) Co tato informace pro mě znamená? Jak s ní mám pracovat? Proč bych měl usilovat o to, aby se ta pozice zlepšila?
Houbomilka česneková škůdce, který v posledních letech na česneku nevytváří hospodářsky významné škody. Kdybych se snažil na podobné fráze získat lepší pozici a konkurovat tak biologickým či rostlinolékařským webům, stálo by mě to zbytečně spoustu prostředků. Získal bych (možná) návštěvníky, které náš web nezajímá a zajímat nebude, naštval bych odběratele, protože bych jim zbytečně konkuroval. Neměl bych ale ani žádnou záruku, že vyšší pozice povede k vyšší míře prokliku (viz příklady z posledního odstavce mého předchozího příspěvku).

Na tvůj web také měsíčně směřují tisíce různých frází. Jak průměrné pozice v SERPu získáváš (když je GWT nezobrazuje všechny a nemá je v jednom seznamu), jak s nimi pracuješ a co z nich vyvozuješ?

Petr ZZZ:
„Není to konzistentní. Bylo by, kdybychom porovnávali stránku u deseti lidí na prvním místě a stránku u devíti lidí na prvním a u desátého na jiném místě.“
Ak má byť teda „konzistentné“ porovnávať len priemery vyrátané z rovnakých počtov návštevníkov, tak tu sú dva príklady na 10 návštevníkov:
9 návšteníkov na 1. mieste a jeden na 101. mieste - výsledný priemer 11.
10 návštevníkov na 10. mieste - výsledný priemer 10.
Takže druhý príklad je podľa teba jasne lepší? Lebo toto snáď už „konzistenté“ je. Alebo vymyslíš ešte nejakú inú podmienku „konzistencie“?

Reaguji na jenikkozaka:
„I toto je porovnatelné. Závěrem experimentu pak je, že jedno hnojivo při 20° dává větší, menší nebo srovnatelný výnos jako jiné hnojivo při 25°.“
Ano, tohle se dozvíš, ale které z obou hnojiv je lepší, to se nedozvíš.

„Na tvůj web také měsíčně směřují tisíce různých frází. Jak průměrné pozice v SERPu získáváš (když je GWT nezobrazuje všechny a nemá je v jednom seznamu), jak s nimi pracuješ a co z nich vyvozuješ?“
Občas si ze zvědavosti ručně vyhledám pár jmen broučků a koukám, jak jsou příslušné stránky umístěné; naskytne-li se mi příležitost, použiji na to cizí počítač, abych eliminoval personalisaci. Všiml jsem si, že stránka s tesaříkem zavalitým, která bývala na heslo Ergates dlohodobě první až pátá, se propadla někam na pětapadesáté místo. Přijde mi to zajímavé, ale jinak s tím nic nedělám a nic z toho nevyvozuji; navíc na hledání celého druhového jména je nadále v první desítce.

GWT dosud nepoužívám a aktuálně nemám potřebu přemýšlet nad tím, zda je někdy používat hodlám. Web mi moc nevydělává — letos jsem prodal nějaké licence na výstavu fotografií, které bych bez webu možná neprodal, víc mě momentálně nenapadá. Neprožívám to, můj hlavní zdroj příjmů má s internetem málo společného.

Reaguji na _es:
„Takže druhý príklad je podľa teba jasne lepší?“
Děkuji za zajímavý a konzistentní příklad. :) Odpověď neznám. Nevím, zda je lepší, když je stránka desetkrát v první desítce, byť vždy na desátém místě, nebo devětkrát první a jednou k nenalezení.

Petr ZZZ:
„nebo devětkrát první a jednou k nenalezení.“
Prečo „k nenalezení“? Čo ak išlo trebárs o nejaké odbornejšie informácie a ten návštevník na 101. mieste ten web, po návšteve iných nevyhovujúcich stránok, našiel a bol mu užitočný? Čo ak to bude priemer z pozícií stránok navštívených z vyhľadávača?