Google tvrdí, že nemám na stránce strukturovaná data*

Upozornění na škodlivý software
Návštěva této stránky může být škodlivá. Stránka byla nahlášena pro šíření škodlivého software.
Opera Software důrazně nedoporučuje návštěvu této stránky.

Strukturovaná data jsou mirkoformáty, mikrodata a RDF. Title, nadpisy a další html tagy nejsou považovány za strukturovaná data

https://support.google.com/webmasters/answer/99170?hl=cs

[#1] smid83 Výsledek implementace strukturovaných dat lez ověřit zde http://www.google.com/webmasters/tools/richsnippets. Jak už psal siva01 title, nadpisy a další html tagy nejsou strukturovaná data.

Cody:
„nadpisy a další html tagy nejsou strukturovaná data“
Pro pořádek doplním, že taková formulace má platnost pouze v rámci vyhledávačské terminologie, která je v tomto případě docela zavádějící. HTML-tagy jako třeba zrovna zmíněné nadpisy samozřejmě dávají stránce strukturu, k tomu jsou od samého začátku určeny.

Petr ZZZ:
Myslím, že v sekci SEO je tvoje poznámka naprosto irelevantní.

V SEO jsou strukturovaná data jasně definovaná a to, o čem píšeš ty, mezi ně nepatří ani omylem (není struktura jako struktura).

Asi bych tvůj příspěvek nechal odmmmazat, myslím, že tu spíše být nemá než má, zbytečně plevelí.

anonymníí:
Já si myslím, že příspěvek Petra ZZZ tady patří, tato diskuse je určena i začátečníkům a někteří by bez polopatičtějšího vysvětlení mohli být zmateni.

anonymníí:
„V SEO jsou strukturovaná data jasně definovaná...“
Pomohl by odkaz na nějakou tu jasnou definici.

„...a to, o čem píšeš ty, mezi ně nepatří ani omylem (není struktura jako struktura).“
Že Google něčemu říká strukturovaná data, to neznamená, že jiná struktura kvůli tomu přestane být strukturou. Jestliže siva01 napíše „html tagy nejsou považovány za strukturovaná data“, lze si k tomu omezení na stávající kontext s trochou snahy domyslet. To, jak ho „cituje“ Cody, by už ale bez reakce zůstat nemělo.

Jasně, strukturovaná data (podle jejich typu to můžou být mikrodata, RDFs nebo JSON) tedy data které vyhledávací stroje dokáží lépe vyhodnocovat a zpětně vypisovat různě v SERPu, v originálu rich snippets. Je to terminus technicus v určitém kontextu. Stejně jako slovo titulek v žurnalistice znamená něco jiného než titulek v SEO.

Další HTML tagy odrážejí také strukturu, ale jiného typu a tu Google v SERPU může vypisovat běžným způsobem, kdežto strukturovaná data trošku specifičtějším. Myslím, že ta anglická fráze vede k méně nedorozuměním.

Cody:
„Stejně jako slovo titulek v žurnalistice znamená něco jiného než titulek v SEO.“
Titulek je nadpis. V žurnalistice, v SEO, v dobrodružném románu. Všude. Prostě nadpis. :-)

Petr ZZZ:
„Titulek je nadpis. V žurnalistice, v SEO, v dobrodružném románu. Všude. Prostě nadpis. :-)“
Naozaj všade? To aby som sa bál ísť na film s českými titulkami, že tomu nebudem rozumieť.

To se občas stane, že nějaký pojem nabyde dalšího významu, obvykle se ale jedná o rozšíření významové palety, přičemž původní význam zůstává nadále platný a je zřejmý z kontextu. Nehledě na to, že ani filmovým titulkům jistou podobu s nadpisy nelze upřít — bývají sice umístěné při dolním okraji obrazu, v podstatě ale nadepisují jednotlivé scény.

Říct, že HTML tagy nejsou strukturovaná data, jen proto, že v rámci Googlácké frazeologie jsou strukturovanými daty míněny pouze nějaké konkrétní, Googlem vymyšlené (a tedy ve vlastní specifikaci HTML neobsažené) atributy HTML-tagů, to prostě nejde. Podobně je nesmysl tvrdit, že slovo titulek v žurnalistice znamená něco jiného než titulek v SEO. V obou případech se jedná o nadpisy a v obou případech mají veškeré funkce shodné — nadepsat nějaký ucelený blok informací, shrnout podstatné, přilákat čtenáře, dát stránce strukturu, usnadnit orientaci na stránce i v seznamech článků/stránek atd...

Petr ZZZ:
Petře, zálaží jak moc jsi akademický a jak moc praktický. Zeptej se běžného člověka ať mi na této stránce http://blog.bloxxter.cz/jak-napsat-titulek/ najde nadpis. Velmi pravděpodobně najde text "Vše, co jste chtěli vědět o tom, jak napsat titulek, a báli jste se zeptat." a to bude správně protože je to nadpis, neobli headline (v tomto případě H2). Titulek neboli title je něco jiného a to "12 tipů jak správně napsat titulek (title) pro SEO | Pavel Ungr". Takže nadpis pro novináře je titulek článku, který nemusí být totožná s tagem title.

„Říct, že HTML tagy nejsou strukturovaná data, jen proto, že v rámci Googlácké frazeologie jsou strukturovanými daty míněny pouze nějaké konkrétní, Googlem vymyšlené (a tedy ve vlastní specifikaci HTML neobsažené) atributy HTML-tagů, to prostě nejde.“
Jde, proč by to nešlo? Je to terminus technicus v určitém oboru.

„Podobně je nesmysl tvrdit, že slovo titulek v žurnalistice znamená něco jiného než titulek v SEO.“
Obávám se, že nemohu souhlasit, viz argument výše. Kontext je to zásadní slovo.

Cody:
„Jde, proč by to nešlo?“
Protože HTML tagy jsou strukturovaná data.

„Je to terminus technicus v určitém oboru.“
Jenže výrokem „HTML tagy nejsou strukturovaná data“ opouštíš obor, ve kterém se tato zmatečná sémantika zrodila. A zmatečná je proto, že je v přímém protikladu k sémantice jak jazyka českého, tak jazyka HTML. Kolik zbytečného sporu jsme si mohli ušetřit, kdybys hned ze začátku věnoval trochu času pečlivému vyjadřování...

Cody, zkusím zopakovat jinými slovy, co už jsem psal, i když začínám mít pochybnosti, zda to není zbytečné.

Zdomácnělý výraz titulek má stejný význam jako české slovo nadpis. Jsou to synonyma. HTML-značka <title> má význam hlavního nadpisu stránky, přičemž se vedou spory o tom, zda její obsah má nebo nemá být totožný s obsahem značky <h1> (také hlavní nadpis stránky). Důvodem sporů je jednak to, že značka <title> se nachází uvnitř značky <head> a tudíž se její obsah, na rozdíl od obsahu značky <h1>, která už je součástí <body>, nezobrazuje na vlastní stránce, ale jen v záložce prohlížeče (a podle okolností ve výsledcích vyhledávače), a jednak to, že obojí je hlavní nadpis a mít na stránce dva různé hlavní nadpisy ve vysoké míře postrádá logiku. Například na stránce, na které si zrovna povídáme, se <title> od <h1> liší pouze dodatkem „Diskuse“:


Myšlenka dát do <title> něco jiného než do <h1> pochází dle mého názoru od lidí, kteří se v rámci mylného pojetí SEO snaží dostat na stránku co největší množství klíčových slov a nemají dostatek prostředků nebo fantazie na to, aby to udělali nenásilně a v souladu se selským rozumem. Nakolik je myšlenka rozdílného <title> a <H1> ve skutečnosti zcestná, vyplývá už z faktu, že samotná existence těchto dvou značek (stačila by jedna z nich) umožňuje vznik situace, kdy nadpis ve výsledku vyhledávání bude obsahovat slova, která čtenář na stránce vůbec nemusí najít.

Koukám, že i po roce a půl říkáš opak toho, co chceš sdělit. :-)

Petr ZZZ:

TITLE je hlavní nadpis stránky. H1 je nadpis hlavního obsahu stránky. Což většinou nebývá totéž.

Petr ZZZ:
Petře, koukáš na problematiku z jiného směru, než koukají všichni ostatní (odborníci i laici). Hledáš problémy tam, kde nejsou a okecáváš (pardon za hrubší výraz) i to, co by se bez okecávání dalo přejít - jen s vědomím, že někdo má pravdu a nejsi to zrovna ty.

Podle mě se žádné spory nevedou (máš nějakou statistiku, kolik sporů se vede a jak dopadají?), jen se domníváš. Stejně tak se domníváš, že lze míchat titulek a titulek, potžmo nadpis a nadpis. Nejde. Taktéž ne strukturovaná data a strukturovaná data. Pro SEO je HTML struktura (mimo smysl sémantiky) nezajímavá.

Když dojdu k tomu tvému sporu: pro by měl být titulek (title) stejný jako nadpis? I z tohoto jde vidět, že titulek != nadpis, jak se domníváš a jak argumentuješ.
Title (titulek) je na webu něco jako přebal knihy, její název. Nadpis (hx) je pak stejný jako v knize, nadepisuje jednotlivé odstavce (či skupiny odstavců).

Plaváček [#15]:
Element title je nadpis stránky - nemôže to byť hlavný nadpis stránky, keďže stránka nemá viac takých nadpisov.

Petr ZZZ:
„Myšlenka dát do <title> něco jiného než do <h1> pochází dle mého názoru od lidí, kteří se v rámci mylného pojetí SEO...“
Mne sa zase zdá, že je „mylné poňatie SEO“ to, že má byť v oboch nutne to isté, keďže majú odlišný význam. Nie je nesprávne mať obsah stránky s viac elementmi H1 - už z tohoto vyplýva nesprávnosť takej úvahy.

_es:

Plaváček:

H1 je nadpis hlavního obsahu stránky

Reaguji na Codyho:
„Je to terminus technicus v určitém oboru.“
Ve velmi úzké části oboru. Já si pod ním rozhodně nepředstavím něco googlovského, strukturovaná data jsou prostě libovolná data, která mají strukturu.


Reaguji na Petra ZZZ:
Rozdílný obsah <title> a <h1> používá velmi často i Yuhů na JPW, dokonce to výslovně doporučuje:
„Nebojte se do titulku napsat něco jiného než název článku. Znám "optimalizátory", kteří mají stejný text v titulku, v hlavním nadpisu (h1) i v URL. To je srabárna. Vyhledávače mají rády variabilitu.“

Tuším, že něco ve smyslu, že je škoda mít v obou značkách totéž, zmiňoval někdy i Marek Prokop, ale nedaří se mi to najít.

Ještě bych chtěl podotknout, že moc nerozumím směru, kterým se toto vlákno ubírá :-)

Petr ZZZ:
„Myšlenka dát do <title> něco jiného než do <h1> pochází dle mého názoru od lidí, kteří se v rámci mylného pojetí SEO snaží dostat na stránku co největší množství klíčových slov...“

Promiň, Petře, ale to je nesmysl. Hlavní důvod, proč má (někdy) smysl jiný obsah <title> a <h1> je ten, že se ty dva prvky zobrazují ve zcela odlišných kontextech. Mimochodem, dnes už máme i třetí titulek, og:title, určený opět pro jiný kontext. Ono se ostatně stačí podívat do slovníku, kde zjistíš, že title znamená:

1. An identifying name given to a book, play, film, musical composition, or other work.
2. A general or descriptive heading, as of a book chapter.

V HTML je typicky použit v tom prvním významu, protože pro druhý význam jsou určeny značky H#.

A pokud jde o ta strukturovaná data, je úplně zbytečné se přít, zda je to terminus technicus a případně jak úzkého oboru. V původním dotazu se zjevně jedná o citát (google mi píše...), takže bych v seriozní diskusi čekal, že kdo význam toho konkrétního citátu nezná, nebude se do debaty plést.

Je možné, že se na celou problematiku dívám především z pozice hledajícího, o kterou zde ale jde zřejmě až ve druhé řadě :-), a asi je třeba vycházet z toho, když už specifikace různé typy nadpisů nabízí, že se lidi budou snažit ty různé možnosti taky zužitkovat. Já každopádně v pozici hledajícího nemám rád, když mi vyhledávač cpe něco, co na stránce de facto není — je-li v <title> text, který na stránce jinde není, je velká pravděpodobnost, že mě vyhledávač poslal někam, kam jsem nechtěl.

Chamurappi:
„Rozdílný obsah <title> a <h1> používá velmi často i Yuhů na JPW, dokonce to výslovně doporučuje...“
Já to četl, bylo by zajímavé vědět, jestli to doporučení nepochází ještě z dob, kdy vyhledávače příliš neovládaly synonyma, sémantiku atp. (případně zda tam nehrála roli i snaha získat materiál, na kterém by se vyhledávač mohl tu sémantiku automatizovaně učit :-). Přičemž i ta schopnost řešit sémantiku, kontext a vůbec dotaz jakkoli interpretovat, personalisovat atp. může být diskutabilní (i coleopterolog může občas hledat VW).

Marek Prokop:
„Mimochodem, dnes už máme i třetí titulek, og:title, určený opět pro jiný kontext.“
A to k něčemu je? (Něco jsem si o tom četl (německy) a nabyl jsem dojmu, že je spíš škoda s tím ztrácet čas.)

Petr ZZZ:

„A to k něčemu je?“

Zkus si to přečíst česky, viz http://www.zdrojak.cz/clanky/open-graph-a-jeho-nasazeni/. Pro ty, kteří aktivně pracují i s Facebookem, jde o celkem užitečnou věc.

Petr ZZZ:

„Já to četl, bylo by zajímavé vědět, jestli to doporučení nepochází ještě z dob, kdy vyhledávače příliš neovládaly synonyma“

Doporučení pochází z dob, kdy se rodilo HTML. Odpověď tedy najdeš ve specifikaci (resp. doporučení W3C).

Petr ZZZ:
„je-li v <title> text, který na stránce jinde není, je velká pravděpodobnost, že mě vyhledávač poslal někam, kam jsem nechtěl.“
Opravdu? A co třeba http://djpw.cz, title "Dikuse JPW", ale nikde v textu (samozřejmě ani v nadpisu) toto sousloví není. Diskuse tam párkrát je, ale "JPW" ani jednou.

Stavíš svou argumentaci na nevalidních a mylných domněnkách.

„A to k něčemu je?“
Samozřejmě. Německy sice nehovořím, ale odkazovaný článek bude stát za houby, jestli jsi z něj něco takového vyvodil. Je to protokol vytvořený Facebookem (nebo "jen" používaný?, abych nekecal). Zkus ještě jiný zdroj.

Petr ZZZ:
„Je možné, že se na celou problematiku dívám především z pozice hledajícího, o kterou zde ale jde zřejmě až ve druhé řadě“

Já třeba s tvým prvním příspěvkem souhlasil, ale pak jsi zabředl už moc a některá tvrzení jsou bohužel domněnky, některá nepřesnosti, viz _es v [#17] (ještě by se dalo doplnit, že kromě více H1 se může taky stát, že vhodné bude H1 vynechat úplně).

anonymníí:
„Title (titulek) je na webu něco jako přebal knihy, její název. Nadpis (hx) je pak stejný jako v knize, nadepisuje jednotlivé odstavce (či skupiny odstavců).“

Název knihy je unikátní, kdežto web má stránek většinou víc, pokud možno vždy s unikátním title, takže ani toto tvrzení není nejpřesnější. Přebal knihy je v podstatě logotyp webu. Title je spíš údernější/kratší verze H1 často s dodatkem svislítka a adresy/názvu webu (s ohledem na umístění v záložce/oblíbených). Nicméně hájedničce se asi dost podobá.

Taurus:
„kdežto web má stránek většinou víc, pokud možno vždy s unikátním title“
Web by v tomto příměru byla celá knihovna (nebo jedno oddělení knihovny), každá kniha by pak byla představována jednotlivou webovou stránkou.

Webová stránka má title (název knihy), jednotlivé nadpisy (dejme tomu kapitoly knihy) a text členěný eventuálně dalšími podnadpisy (to je samotný text knuhy, eventuálně knižní nadpisy).

On nikdy nebude příměr kniha X noviny X web přesný, jsou to tři různá média a mají některé věci společné, některé odlišné. Nicméně je pořád kniha/denní tisk k webu nejblíže, co se různých přirovnání týče.

anonymníí:
„co se různých přirovnání týče.“
…jsou tu vlastně úplně zbytečná a komplikovaná. Točíme tu o ničem.

anonymníí:
„A co třeba http://djpw.cz, title "Diskuse JPW"...“
OK, děkuji za konkrétní příklad využití (zkratka do záložky), které dává smysl.

Plaváček:
„Zkus si to přečíst česky“
Dík za odkaz, dočetl jsem se, jak stránka projde validací a splní formální podmínky pro užití Open Graph protokolu a že jak toto udělat v HTML, potažmo v připravovaném HTML5, zůstává zahaleno rouškou tajemství. A že moji přátelé na mém FB-profilu uvidí, jaké mám rád filmy, jakou poslouchám hudbu, kam chodím do hospody a co mi chutná. Tak nějak pořád nevím, k čemu mi to má být. :-)

Když si čtu o podobných vychytávkách, vždy musím myslet na nedávno zrozený web jednoho z nejvýznamnějších českých odborníků na tesaříky dvacátého století, který letos v červnu slavil osmdesáté narozeniny. Milí přátelé, pohodlně se usaďte, připravte si prášky na srdce a koukněte do kódu. Žádné title, žádné description, místo toho kilometry zbytečností, kde <h1>CERAMBYCIDAE&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;</h1> je ještě drobnost. Dám-li stránku do validátoru, neprojde validací, 43 chyb a 77 varování. Přesto mi tuto stránku nabídl Seznam na heslo fotky imag a požerků na první pozici, na heslo milan slama tesarici mi nabízí Seznam pdf Slámovy knihy, rovněž na první pozici. Přesně to, co jsem hledal. Vůbec si neumím představit, že by tvůrce tohoto webu provozoval jakoukoli aktivní formu výměny odkazů nebo jakkoli jinak řešil SEO.

Nicméně uznávám, že pokud někdo provozuje e-shop, bojuje na trochu jiném poli.

Petr ZZZ:
Nepochopil jsi. Open Graph neslouží ke sdílení dat (o tvých filmech atp.) na FB, ale obsahuje informace o sdílené stránce. Co o sobě na FB napíšeš, a pokud ho budeš používat, je tvoje osobní věc a s OG nesouvisí.

Další odstavec jsem už vůbec nepochopil.

Nekonkurenční prostředí samozřejmě nabízí možnost nedbat na kvalitu kódu a SEO, validita, jak známo, ničemu nevadí ani na dobře umisťovaných webech v konkurenčním oboru.

Kolk jiných Milanů Slámů se věnuje tesaříkům? Žádný, co jiného bys také měl dostat za výsledky?

Ono to prostředí zas tak nekonkurenční není (úvodní stránku jsem např. našel na heslo fotky imag a požerků) a samozřejmě je lepší všechno možné zohlednit, jen mívám někdy pochybnosti ohledně relace vynaloženého úsilí a výsledku. Každopádně mi vždycky vychází, že stránka, která opravdu nějakou hodnotu nabízí, se ve vysoké míře obejde bez vlastního marketingu, ať už je to SEO nebo něco jiného, protože lidi si ji najdou a sdělí sami od sebe. Dobrým příkladem je třeba zrovna Seznam, který má vlastního obsahu minimum, a přece ho lidi znají a chodí tam, protože jim prostě k něčemu je. Ale dostali jsme se dost od původního tématu.

Petr ZZZ:
„Každopádně mi vždycky vychází, že stránka, která opravdu nějakou hodnotu nabízí, se ve vysoké míře obejde bez vlastního marketingu, ať už je to SEO nebo něco jiného, protože lidi si ji najdou a sdělí sami od sebe.“
V nekonkurenčních oborech ano. V konkurenčních nikoliv.

Příklad:
Máš e-shop s elektronikou, bez marketingu se neobejdeš. Jasně, když zákazníci budou spokojení, budou chválit, atp., blablabla. Ale kde ty zákazníky nabereš, když existují mraky dalších shopů? Těžko.

Oproti tomu máš web o broucích. Hledanost proti e-shopu minimální, kolik je webů s požerky? Dohromady pět a půl. Navíc personalizace, atp. Oproti příkladu o řádek výše konkurenčnost oboru naprosto nulová.

Seznam je kapitola sama pro sebe, kdyby startoval dnes, byla by jeho pozice úplně jiná. Těží z toho, že byl první, jediný a dodnes je pro mnohé Seznam i modré "E" synonymem internetu. Lidé se tam vracejí kvůli mailu, zejména. Kdo seznamácký mail nemá, nemá takovou motivaci se tam tak čas vracet. Já na Seznamu nebyl dlouhá léta (nejsem reprezentativní vzorek), nic mě tam neláká. Obsah Novinek si můžu přečíst na Novinkách, bulvár přímo na Super.cz (nebo co teď aktuálně seznam zobrazuje). O počasí si přečtu na idnesu (kde tedy čtu i jiné zprávy, na Novinky etc. nechodím).

„Ale dostali jsme se dost od původního tématu.“
My? Petře, trochu sebereflexe, kdybys nehledal problémy tam, kde nejsou a uměle je netvořil/nepřiživoval, mohlo tohle vlákno skončit u pár příspěvků a ne u toho, že ti jsou vyvraceny tvé domněnky, které s tématem nesouvisí.