PHP a OOP

Joe
Kolega suky zde na diskusi sepsal přehled zdrojů OOP v PHP. Tam sis nevybral?

Joe
Dalsi ;o) Neexistuje nejlepsi kniha tykajici se OOP v PHP. V knihach jsou jen ukryty vedomosti, jak s nimi nalozis dale a jestli ti vubec k necemu budou je dalsi vec. Objektove mysleni se neda vysvetlit v jedne odpovedi, postupem casu na nej prijdes. Moje rada tedy zni, cim vic toho prectes tim budes mit lepsi rozhled a vice znalosti. Kam az chces s OOP v PHP zajit je jen na tobe. Pokud chces poradit se kterou knihou zacit, musis nejprve napsat tve zkusenosti s programovanim a ucel, za kterym OOP v PHP budes studovat...

Z toho, co znám, je nejlepší PHP in Action, ale ta česky těžko vyjde ...

Joe
Pokud jeste neumis objektove programovani, mozna by se ti hodilo, nejdriv se ho naucit a pak ho teprve praktikovat na PHP. Jak uz jsem ale psal, zalezi ale, co od neho ocekavas...

Myslet v OOP != znát syntaxi OOP v určitém jazyku (PHP, C++) ...

Joe
Reknu ti to tak, ze se nejdriv musis naucit objektove myslet (teoreticky nemusis, ale mel bys!), aby si mohl znalosti uplatnit v nejakem programovacim jazyku, napr. PHP.

Je to nic moc, ale snad by jsi mohl pochytit alespoň mini-základy. http://objekty.vse.cz/Objekty/ObjektoveMysleni

Já ještě myslet v OOP neumím, ovládám jen syntaxi :) to se zeptej sukyho ten by o tom něco vědět měl.

Čtením knih, specifikací a pošilháváním do kódu jiných zkušenějších lidí ;-)

Joe
Možná struktura může vypadat takto:

Těleso: bude mít vlastnost barva a případné další vlasnosti společné všem objektům.
-- Bod: podmnožina libovolného tělesa. Bude mít vlastnosti x a y (souřadnice).
-- N-uhelnik: podmnožina tělesa. Bude mít vlastnosti vrcholy, barvy, vyplneny, ohraniceny. N-uhelnik už může mít i další metody, třeba obsah. Vlastnost vrcholy bude poté obsahovat seznam bodů.
---- Ctverec: podmnožina N-úhelníku. Teoreticky tuto třídu není třeba definovat, protože je to skutečně jen specifický případ N-úhelníku, ale pro přehlednost si ji definovat můžeme. Zde můžeme přepsat metodu pro výpočet obsahu, protože obecná metoda na výpočet obsahu N-úhelníku je celkem složitá.
-- Kruznice: opět podmnožina tělesa. Bude mít vlastnosti vrchol (ten bude obsahovat jeden bod), polomer, vyplneny, ohraniceny. Může mít metodu pro výpočet obsahu.
atd.

Na tomto krátkém příkladu můžu demonstrovat princip dědičnosti: všechny třídy jsou potomky Tělesa, jakožto libovolného geometrického útvaru, a protože třída Těleso má vlastnost barva, všechny ostatní třídy tuto vlastnost zdědí také. Takže ve třídě Ctverec mohu použít něco ve smyslu this.barva = "red" a čtverci se nastaví červená barva. Přitom samotnou vlastnost barva nemusím ve čtverci definovat. Mimochodem samotná "barva" může být také třída, samozřejmě. Bude to lepší v tom, že si pak mohu napsat různé metody pro různý způsob zadávání barev (slovně, RGB v 16 soustavě, RGB v 10 sosutavě apod.). Může to pak vypadat nějak takhle: barva.setName("red"); nebo barva.setRGB("FF0000");

A polymorfismus je tu taky trochu vidět. Třída N-uhelnik má metodu pro výpočet obsahu. Ale ta metoda bude celkem komplikovaná. Pokud ale vím, že budu pracovat se čtvercem, mohu vytvořit objekt ctverec a tam metodu obsahu předefinovat na a*a. A pokud teď budeš mít seznam (pole...) těles, můžeš je projít foreachem (nebo normálním cyklem) a na každé těleso aplikovat metodu obsahu, aniž bys zjišťoval, jaký typ tělesa to je. U n-úhelníku se zavolá metoda n-úhelníku, u čtverce se zavolá metoda čtverce a u kružnice se zavolá metoda kružnice. Nemusíš tam mít tisíc ifů (switchů) a zjišťovat, jestli je to typ kružnice a pokud ano, zavolej funkci obsah_kruznice() apod. Ještě poznámka: ta metoda by se měla definovat ještě pro bod, protože pokud by v seznamu byl i objekt bod, který by tu metodu neměl, tak by to vyhodilo chybu. U bodu může vracet třeba 0 nebo výjimku nebo něco takového.

Joe
„A ako si sa teda naucil ovladat sytaxi?“
Na syntax se vykašli, tu pochopíš asi za hodinu, když už umíš OOP "teoreticky".

Joe
Na to už čas nemám :-P.

Timy
Myslim, ze Joemu toto vysvetleni stejne nic neprineslo. Chapej, ty umis objektove myslet, on ne. Nedokaze si tedy predstavit tvuj priklad jak teoreticky, tak v praxi.

Joe
Pochopit objektove mysleni je dlouha cesta, na teto demonstrativni ukazce je jen ukazana jedna z prvnich kapitol knihy zabyvajici se OOP. Objektove mysleni se na diskuzi popsat neda :D Byt tebou, zacal bych P.1. V teto knize pochopis, z ceho se OOP sklada a nejake zakladni programatorske pristupy. Po precteni ale urcite nebudes schopny napsal objektovou aplikaci, at uz v PHP nebo jakemkoli jinem jazyce. Navic v PHP je to s pravym OOP trochu tezsi. (Presne touto problematikou se nejvic zabyvam.) Existuje spousta frameworku, ktere jsou zalozene na objektovem pristupu, programator vsak pravy objektovy pristup nepotrebuje. Pravym objektovym pristupem se zabyva P.2, ktera je ale na obecne teoreticke urovni a s PHP nema co docineni!

Edit: preklep

suky
„Myslim, ze Joemu toto vysvetleni stejne nic neprineslo. Chapej, ty umis objektove myslet, on ne. Nedokaze si tedy predstavit tvuj priklad jak teoreticky, tak v praxi.“
Jasně, ale nic lepšího mu tady na diskusi IMHO nikdo neřekne -- samozřejmě kromě odkazů na další stránky a knihy. Ten můj psot rozhodně neměl za cíl vysvětlit OOP, ale tak nějak zlehka naťuknout.

Timyho příklady jsou velmi dobré. A taky jde o problematiku, kde se objekty vyloženě hodí. Dnes bohužel je tendence nacpat objekty úplně všude.

Timy
Jasny, presne tak jsem to i pochopil.

Mastodont
„Timyho příklady jsou velmi dobré.“
Nerikam, ze jsou spatne, ale myslis, ze prinesou neco cloveku, ktery se zabyva ciste PHP (dejme tomu, ze s GD knihovnou pracuje jen mirne). Takovy priklad se hodi spis pro nejake jazyky, ktere vykresluji grafiku. Pamatuji si, ze jste (ty, bukaj a BetaCam) mi radili podobnym zpusobem. Pokud bych mel objektivne rict, jestli jsem tyto priklady pochopil spravne, musim odpovedet ze ne. Proste jsem si to v te dobe nedokazal predstavit. Chapu, ze rady byly spravne, ale pro cloveka, ktery s OOP zacinal, neprinosne! Zpetne prichazim i na spatne polozene dotazy nebo spatne pochopene odpovedi.

suky
Ono je to těžké - třeba já jsem s principy OOP nikdy problémy neměl a moc nechápu, co na tom lidé nechápou :-) Běžné analogie s reálnými objekty by měly IMHO stačit.

Mastodont
„Běžné analogie s reálnými objekty by měly IMHO stačit.“
Tak s tim bohuzel nesouhlasim. Pokud nekomu prirovnas objekty v programovani s objekty v realnem svete, nediv se potom, ze musis psat komentare typu: „Dnes bohužel je tendence nacpat objekty úplně všude.“. Dotazujici je presvedcen objekty pouzivat, ale k cemu mu je vedet, jak na dedicnost a pretezovani metod, kdyz je neumi spravne a na spravnem miste pouzit... Tim ti chci jen naznacit, ze je o neco slozitejsi vysvetlovat neznalemu cloveku, co je OOP a ze se musis vzit na jeho uroven ;o) Ja uz to mam z teto diskuze vyzkousene...

Běžné analogie s reálnými objekty by měly IMHO stačit.

kdyz jsem o oop nevedel nic, tak takovehle vety me zmatly najvic. vubec jsem nechapal jakou ma souvislost ze se veci v realnem svete nejak ovlivnuji a jak tohle muzu pouzit v programovani. vsude byly hromady teoretickych popisu aj. ale praktickych dobre okomentovanych prikladu se naslo minimum.

napriklad priklad od timyho by imho pro zacinajiciho mel 100x vyssi hodnotu kdyby u nej byl ukazkovy okomentovany kod. osobne si myslim ze vysvetlovat oop na praktickych ukazkach ma mnohem vetsi smysl.

pEeLL
„vysvetlovat oop na praktickych ukazkach“
Jasny, jako prvni pohled (dotazujici netusi co OOP je) nebo zkuseny pohled (uplatneni konkretni teoreticke oblasti v praxi) je to dobre, zalezi take na hloubce teorie a praxe, ktere chce dotazujici dosahnout, ale mezi temito obdobimi je mezera pro teorii, kterou se clovek musi naucit... Kazdopadne ja teorii uprednostnuju.

suky
me prijde ze z dobrych praktickych prikladu vyplyne teorie sama.
Na druhou stranu kazdemu vyhovuje neco jineho.

pEeLL
Presne tak a na to si i sam dotazujici vetsinou prijde sam :o) Stejne treba jako ja nebo ty...