| Autor | Zpráva | ||
|---|---|---|---|
| Sir Tom Profil |
#1 · Zasláno: 26. 6. 2013, 10:32:54
peta:
„Design a layout jsou 2 rozdilne veci.“ Právě proto. Pokud je něco responsive, tak by to měl být layout a nikoliv design. Bohužel často dochází k situacím, kdy člověk myslí totéž, nicméně totéž to není. _es: „Kto ho nepozná? Možno tak nejaký dôchodca, ktorý začal až teraz používať počítač.“ Zde souhlasím s peta. Téměř vždy se setkávám s lidmi (18 až 50 let), kteří prohlížeč nazývají jako internet. A pokud chtějí jít na internet, tak prostě vědí, že mají kliknout na to modré éčko. Pochopitelně, že znají slovo prohlížeč, ale už jsou navyklí slova prohlížeč a internet ztotožňovat. Myslím, že to není na škodu, když obě dvě strany vědí, co dané slovo momentálně znamená. Co se týče k používání slova soubor. Téměř žádný starší uživatel neví, že HTML stránka je vůbec HTML soubor. Pro ně je soubor hudba, video, obrázek, MS dokument. Raději bych se používání slova soubor vyhnul. Je sice pěkné, že je to nějaké místo na disku, ale tato informace je pro normálního uživatele (resp. klienta) stejně užitečná jako delfínovi pádlo. |
||
| peta Profil |
#2 · Zasláno: 26. 6. 2013, 11:20:27
Sir Tom: Jo tak, nedoslo mi, ze se to vztahuje k tematu.
|
||
| jenikkozak Profil |
Sir Tom:
„Téměř vždy se setkávám s lidmi (18 až 50 let), kteří prohlížeč nazývají jako internet.“ A slovo browser by situaci zlepšilo? „Myslím, že to není na škodu, když obě dvě strany vědí, co dané slovo momentálně znamená.“ Bylo by ideální, kdyby na obloze nebyly mraky, ale slohy, řasokupy… Kdyby lidé nechodili do lesa na hříbky, ale zástupce hřibohlavých, nekupovali v obchodě paličky česneku, ale cibule česneku kuchyňského, v řece neviděli kameny, ale sloučeniny křemíku, kdyby se děcko po narození nenadechlo vzduchu, ale 75% dusíku, kdyby v kamnech nehořelo, ale probíhala oxidace, nepoužívala by se na kole přední přehazka, ale přesmykač, neodečítalo by se, ale přičítaly záporné hodnoty. V takovém světě by lidé neobdivovali květ slunečnice, ale celé květenství najednou. Zcela určitě by nebyli kvůli zapomenutému domácímu úkolu v depresi. Jistě by nikoho nenapadlo, aby toaletám říkal sociální zařízení. A pavoukům by se nenadávalo do hmyzů. Lidem by se pak ale neříkalo lidé, nýbrž chodící encyklopedie. peta: „Kdezto soubor treba ani tva babicka nema predstavu, co tim prave myslis a uz vubec ne v souvislosti s pc. [...] Osobne povazuji za chybu, ze se folder a file kdy prelozilo do cestiny. “ Tvoje babička, peto, má ujasněno, co je to file a folder? „Soubor pevecky, tanecni, mozna i jinde se to pouziva.“ File je v tvé cestine plátek masa nebo kus masa rybího. Odborné výrazy (termíny) slouží pro komunikaci v konkrétním oboru. Průzkumy mezi laickou veřejností pozbývají smyslu. |
||
| _es Profil |
#4 · Zasláno: 26. 6. 2013, 12:13:59
Sir Tom:
„Téměř vždy se setkávám s lidmi (18 až 50 let), kteří prohlížeč nazývají jako internet. A pokud chtějí jít na internet, tak...“ Keď ale použijú slovné spojenie „ísť na internet“ tak tým obvykle myslia, že idú používať internetový prehliadač (pri funkčnom internetovom pripojení), teda je slovo „prehliadač“ vtedy nadbytočné. „Téměř žádný starší uživatel neví, že HTML stránka je vůbec HTML soubor.“ A koľko ich vie, že HTML stránka nemusí byť „HTML súbor“, ale hocičo, čo odoslal server s označením typu text/html?
|
||
| Sir Tom Profil |
jenikkozak:
„A slovo browser by situaci zlepšilo?“ Ne. „Bylo by ideální, kdyby na obloze nebyly mraky, ...“ Porodní sestra v nemocnici ví, jaké jsou složky vzduchu, ale asi těžko řekne rodičce, že vaše dítě dýchá 75 % dusíku. Musí brát ohled na znalost pojmů příjemce informace. Stejně jako ty (pokud si s klientem) měl bys vědět, co si můžeš dovolit říct tak, aby to pro posluchače (klienta) bylo snadné na pochopení. A je úplně jedno zda-li jsi profesionál a chtěl bys používat profesní mluvu. _es: „A koľko ich vie, že HTML stránka nemusí byť ‚HTML súbor‘, ale hocičo, čo odoslal server s označením typu text/html?“ Obávám se, že toto již neví nikdo. Mladší ročníky alespoň vědí o existenci nějakých HTML souborech (protože třeba museli dělat ve škole webovky). Ale řekněme si na rovinu k čemu kdy jim to bude, že budou vědět, že existuje něco typu text/html? |
||
| _es Profil |
#6 · Zasláno: 26. 6. 2013, 15:33:13
Sir Tom:
„Obávám se, že toto již neví nikdo.“ Myslel som tým to, že do HTML stránok „motať“ ešte aj pojem „HTML súbor“ je zbytočné. |
||
| Petr ZZZ Profil |
#7 · Zasláno: 28. 6. 2013, 00:02:11
Reaguji na Sira Toma (#27 na předchozí straně):
„Kdo nejsme schopní? My zde na DJPW nebo uživatelé českého jazyka? “ To první; zatím jsem si nevšiml, že by tomu zde někdo říkal jinak než anglicky (mimochodem, psal jsem „pokud nejsme schopní nebo ochotní vymyslet českou alternativu“; to je rozdíl oproti „nejsme schopní“). Co se týče potenciálních překladů zástupců rodu Prunus, tak to co uvedl jenikkozak ve #26 na předchozí straně (střemchotřešňomeruňkosakuromandloň atd.), je takto samozřejmě neudržitelné kvůli absurdní délce; spíš by se ty druhy mohly jmenovat třešeň obecná, třešeň ptačí, třešeň arménská, třešeň sakura, třešeň mandloň a tak podobně – tohle už tak absurdně nezní, že? Samozřejmě by byla blbost říkat meruňce třešeň arménská, když pro ni máme takový hezký název; chci tím jen říct, že řeč je věcí konvence a je-li nějaký výraz zaužívaný, nikdo neřeší logiku ani nic jiného. Vezměme třeba, kolik věcí, mezi nimiž není nejmenší souvislosti, označujeme homonymně výrazem „panenka“ – část oka, kus masa, figurku na hraní. Myslím, že názvosloví je jednak o zvyku a jednak i o náhodě. Třeba z návrhů českých jmen brouků se ujal kovařík pro zástupce čeledi Elateridae, ale pružník pro zástupce stejné čeledi se řekne nanejvýš žertem; přitom pro někoho, kdo oba názvy slyší poprvé, působí nejspíš oba stejně legračně (to hádám, neumím to posoudit, protože první název mám příliš mnoho let zažitý). |
||
|
Časová prodleva: 11 let
|
|||
0