Výpoveď zamestnanca a vlastnícke práva na prácu

Podle mého názoru to záleží na tom, kde jsi tu knihovnu vytvořil. Pokud jsi ji psal v práci, pak bys ji používat neměl. Pokud jsi ji napsal mimo práci a v práci jen využíval, pak ji můžeš používat dál.

pinn:
„Týkajú sa tieto vlastnícke práva len kompletného finálneho modulu - alebo do nejakej miery aj týchto univerzálnych skriptov?“

To je celkem jednoduché. Zaměstnavateli patří vše, cos vyprodukoval v pracovní době a s využitím prostředků zaměstnavatele a souvisí to s náplní tvé pracovní smlouvy.

pinn:
„Vďaka za reakcie, no až také jednoduché mi to nepripadá“
Českému zákonu ano a slovenský asi bude podobný.

Autorská práva na práci zaměstnance v rámci zaměstnaneckého poměru skutečně patří zaměstnavateli.
Resp. přesně řečeno zaměstnavatel je oprávněn vykonávat majetková práva. Zaměstnanci pořád patří osobnostní práva (protože ta nelze nijak převádět), tj. zaměstnanec má pořád právo o své práci říkat „Toto jsem naprogramoval já“.

„čo asi tiež obmedzuje možnosti na nárokovanie si vlastníctva jeho úprav?“
Tak samozřejmě si to můžete od zaměstnavatele licencovat, zejména jestli ten kód zveřejnil pod nějakou open-source licencí.
V každém případě podstatné je, jakou formou ten kód licencuje zaměstnavatel.

„Samotné Magento je publikované ako open source pod Open Software License (OSL 3.0)“
Jestli to je samostatný modul pro Magento, nemusí to být ještě odvozené dílo.
Nicméně jestli jste v tom kódu použil OSL součásti a zaměstnavatel to odsouhlasil, tak to asi musí zveřejnit pod OSL a následně si to můžete licencovat.
Ale jestli jste v kódu použil OSL součásti a zaměstnavateli to neřekl, asi by bylo lepší v tom moc nešťourat, protože to taky může být porušení autorských práv a podvod.

pinn:
„Týkajú sa tieto vlastnícke práva len kompletného finálneho modulu - alebo do nejakej miery aj týchto univerzálnych skriptov?“
Týká se to všeho co jste vytvořil v rámci svých zaměstnaneckých povinností.

Není to tak, že by zaměstnavatel ta práva držel. On spravuje Vaše práva a podle AZ tak musí činit, aby Vás nepoškodil. Na druhou stranu, vy si ale nemůžete bez jeho vědomí s tím dílem dělat co chcete.

pinn:
„Ak je kód zverejnený pod OSL 3.0 (resp. inou open-source licenciou)“

A je opravdu zvěřejněný (např. ho může kdokoliv stáhnout ze stránek firmy), nebo k němu máte přístup jen z důvodu zaměstaneckého poměru?

pinn:
„- Ako si môžem kód licencovať od zamestnávateľa? V prípade výpovede je asi nereálne očakávať že by sa zamestnávateľ bol ochotný vzdať v môj prospech akýchkoľvek vlastníckych práv.“
Jak vzdát? To by samozřejmě musel být blázen, aby Vám nejdřív platil za vytvoření kódu a pak se jen tak vzdal práv na něj.
Já psal licencovat.
Měl jsem na mysli hlavně situaci, kdy zaměstnavatel kódu dá open-source licenci, pak si ho můžete licencovat velmi snadno.
Jinak záleží na situaci, ne vždy se zaměstnanec s firmou rozejde natolik ve zlém, aby se nemohli rozumně domluvit (jen poznámka, rozumně domluvit neznamená, že Vám ten kód jen tak přenechá).

„Ak je kód zverejnený pod OSL 3.0 (resp. inou open-source licenciou) - predpokladám že ho môžem naďalej používať pod rovnakou licenciou - teda OSL 3.0 aj bez súhlasu zamestnávateľa?“
To je nesmyslná otázka.
Licence je souhlas k použití toho kódu za stanovených podmínek, mít licenci* a nemít souhlas je protimluv.
Otázka je to, co píše Kajman: Opravdu zveřejnil zaměstnavatel ten kód pod OSL 3.0?

* Pokud zároveň splníte všechny podmínky té licence

pinn:

Tak tam je to opravdu jasné, práva k užívání takového kódu má jen zaměstnavatel, protože jsi ho vytvořil pro něj v souladu s pracovní smlouvou, s využitím prostředků zaměstnavatele a v pracovní době, kterou jsi od něj dostal zaplacenou. Tečka. Můžeš maximálně zaměstnavatele požádat, zda bys ty části kódu mohl dále používat pro své projekty a nebo je prostě použít (třeba lehce poupravené) a spoléhat na to, že je nikdo nenajde.

Joker:
„Měl jsem na mysli hlavně situaci, kdy zaměstnavatel kódu dá open-source licenci, pak si ho můžete licencovat velmi snadno.“
Co to je za obrat, že si někdo může něco licencovat? Jako měnit licenci? To jde jen v případě, že to původní licence umožňuje a nebo, že drží autorská práva (to ale není tento případ).

Joker:
> To je nesmyslná otázka.
> Licence je souhlas k použití toho kódu za stanovených podmínek, mít licenci* a nemít souhlas je protimluv.
To co říká nesmysl není. Neznám přesně znění výše uvedené licence, ale pokud to licence umožňuje, tak to používat může a třeba i šířit pod stejnou licencí.

pinn:
„- väčšinou sa jedná o kód vytvorený pre konkrétny magento web a konkrétneho klienta podľa požiadaviek klienta. Zamestnávateľ sa kódom ďalej nezaoberá, nezverejňuje ho (a teda nelicencuje)“
A zákazník to nikdy nechce převést pod sebe?

> A čo v prípade ak ten kód obsahuje open source súčasti - napr. OSL? (čoho si je zamestnávateľ vedomý)
> Ak to chápem správne takýto kód môže byť opäť len OSL, resp. rovnakej licencie ako open source licencia použitej súčasti?
Bez toho aniž bych studoval ten text. Podle mého názoru, můžeše v open softwaru či prostředí vytvořit něco co open není. Protože pokud tvoříš něco nového, pak podle českého autorského zákona je to tvůrčí činost ve které vzniká nové dílo.

Např. mám sw MediaWiki. MW je svobodný software tudíž za určitých podmínek je sním možno dělat v podstatě cokoliv. Pokud ale já v něm vytvořím nějaké dílo - sepíši třeba knihu, tak to neznamená, že na to dílo přejde licence MW. Já jsem autor a já tomu dílu můžu dát licenci jakou chci.

Jiná by nastala, kdybych já použil součást toho díla, které je pod danou svobodnou licencí - pak by záviselo co my ta licence umožní. Jsou svobodné licence, které umožňují přelicencovat a ty co neumožňují přelicencovat. Ale i v takovém případě je stále tvůrce držitelem práva rozhodnout o licenci či jejím držitelem, ve vašem případě opět zaměstnavatel.

Zde pak vyvstává otázka jestli Váš zaměstnavatel toto dílo veřejně šířil pod svobodnou licencí. V takovém případě by jste mohl jeho části převzít a tvrdit, že prostě jen přejímáte a dále šíříte něco co je volně dostupné a licence Vám to umožňuje.

Pozor ale na to, že pokud je to nějaká velká kolekce, můžete se dostat do kolize se zákonou ochranou tvůrců kolekce.

Juandev:
„Co to je za obrat, že si někdo může něco licencovat? Jako měnit licenci?“
Co je divného na slově licencovat?
Příklad: Autor vytvoří kód a dá ho k dispozici třeba pod GNU GPL. Já si ho stáhnu a dám do svého projektu.
Co se stalo?
Autor mi dal souhlas neboli licenci k použití kódu za podmínek GNU GPL.
A z druhé strany: Já jsem si kód od autora licencoval za podmínek GNU GPL.

„To co říká nesmysl není. Neznám přesně znění výše uvedené licence, ale pokud to licence umožňuje, tak to používat může a třeba i šířit pod stejnou licencí.“
No ale samotná ta licence je souhlas!
To je jako: „Když mi soused dovolil si vzít jablko z jeho stromu, můžu si ho vzít i bez jeho souhlasu?“ - Prostě není možné, aby mi to dovolil a zároveň to bylo bez jeho souhlasu.

pinn:
> A čo v prípade ak ten kód obsahuje open source súčasti - napr. OSL? (čoho si je zamestnávateľ vedomý)
A ten kód samotný je zveřejněný pod danou licencí? Například, dáváte klientům s kódem i kopii té licence (takový ten soubor který nikdo nečte)?
Jestli ano, tak je to jasné, to už se rozebíralo výše.
Jestli ne, tak nejspíš člověk za ten kód zodpovědný porušil autorská práva.

pinn:
Mám pocit, že se tady míchají dvě věci a oddělit je není tak snadné. Jednak je to pracovní právo, kde to je jasné, jak jsem psal výše a užívací právo tvé práce provedené v souladu s pracovní smlouvou má výhradně zaměstnavatel, pokud se s ním nedohodneš jinak. Na tom opravdu není co řešit. Na druhou stranu, pokud při té práci využils části kódů pod OSL, v jejichž podmínkách je to, že i výsledný kód potom musí být publikován pod OSL, tak jej můžeš použít jako každý jiný člověk právě pod tou OSL :-) Ovšem je otázka, jestli zaměstnavatel věděl a souhlasil s tím, že používáš hotové kousky kódu získaných pod OSL a že tedy výsledek tvé práce bude spadat taktéž pod OSL. To by znamenalo, že bys sice mohl použít ty výsledné kódy, protože OSL nějaké pracovněprávní spory nezajímají, ale zaměstnavatel by potom mohl po tobě nárokovat nějaké odškodnění, protože tys vědomě vyprodukoval a nechal si platit za dílo, které z licenčních důvodů nepatří výhradně zaměstnavateli a tím pádem jsi ho vlastně o výsledky své práce připravil. Jelikož netušíme, jak jste se se zaměstnavatelem na tvorbě dohodli, nemůže to nikdo tady plně posoudit.

pinn:
Tenhle případ jsme řešili už výše, viz [#5] Joker:
„Tak samozřejmě si to můžete od zaměstnavatele licencovat, zejména jestli ten kód zveřejnil pod nějakou open-source licencí.“

Čili mějme jako příklad situaci, kdy jste v rámci zaměstnání vytvořil kód s použitím modulů licencovaných pod OSL a celý výsledný kód je taky pod OSL.
Potom:
Autorská práva (majetková) stále vykonává zaměstnavatel.
Ovšem zaměstnavatel kód zveřejnil pod OSL, takže si ho můžete (stejně jako kdokoliv jiný) pod OSL licencovat.
Takže ten kód pak můžete v souladu s podmínkami OSL používat.

Z Vašeho pohledu bude situace úplně stejná, jako kdyby ten kód vytvořil někdo jiný a zveřejnil ho pod OSL.
Zaměstnavatel má tu výhodu, že u kódu napsaného čistě jen Vámi (když z něj odstraní ty OSL moduly) nemusí OSL dodržovat (protože k tomu kódu má autorská práva).
Čili kdyby si zaměstanvatel vzal nějaký kousek aplikace který jste dělal celý jen Vy, upravil ho a použil v jiné aplikaci, nemusí tu jinou aplikaci zveřejnit pod OSL.
Kdybyste to samé udělal Vy, musíte tu jinou aplikaci zveřejnit pod OSL.

Joker:
„Co je divného na slově licencovat?“
Asi jsem měl ztvrdlej mozek.