postup práce - účtování

u té první (zrušené) dohody šlo o obecní úřad. nebyla žádná dohoda, pouze ústní. zdůrazněno bylo to, že je to založeno na důvěře. a cena nesmí být přes dvacet tisíc, aby se nemuselo vypisovat výběrové řízení. o to víc mě překvapilo, když se důvěrně oslovila za mými zády jiná firma. od takového to vztahu totiž očekávám, že se všechny pochybnosti, problémy a důvěrné informace dozvím hned. nejhorší na tom je, že jsem si opravdu naivně myslel, že prostě mlčí, protože nemají čas a ozvou se, až si na mě zase vzpomenou, že si někde nechávali dělat stránky.

dnes jsem jim napsal dopis, že jsem své jednání zdůvodnil v pátek, ale že mi pořád nevysvětlili, proč se mnou nejednali, pokud nějaké pochybnosti nastaly. do minulého týdne jsem neměl ani jednu negativní zkušenost. navíc mi bez problémů proplatili už odvedené práce ze začátku. sdělil jsem, že nic vracet nebudu, protože nešlo žádnou půjčku, ani zálohu ale o regulérní fakturu na odvedenou práci, která je kousek skládanky většího celku. Ale abych nevypadl jako nelida, tak jsem jim nabídl, že jako vstřícné gesto obecnímu úřadu nabízím sponzorský dar ve formě vyhotovení internetových stránek spolkům v obci.

jestli nejsou hloupí, měli by to akceptovat, protože tím "ušetří" mraky peněz. mi sice přibude spoustu práce zadarmo a vyšlo by mě levněji jim to poslat a mít klid, i když jsem v právu já. ale budu prostě klidnější, že jsem z toho "střetu" nakonec vyšel svým způsobem vítěz já.

co se týče náročné klientky . . . všechno už tu padlo. všechno ví 3x . . . stojí si ale za svým. rychle zapomněla na podmínku, aby to stálo jen x tisíc. tenhle případ jsem myslel hlavně jako model, na kterém chci ukázat, co se může přihodit a neumím se tomu bránit.


Jisté je to, že s jednou jedinou smlouvou si asi nevystačím. Bude to chtít aspoň dva vzory, kdy jeden bude postaven na tom, že je rozhodující cena a já budu muset konat tak, aby cena byla dodržena a tím pádem bych měl mít kompletní kontrolu nad tím, co se bude nebude dělat. Zde to bude chtít započít veškere práce až ve chvili, kdy klient připraví úplně všechny podklady.
Druhá smlouva bude opačná, která bude zvýhodňovat zákazníka ve smyslu volnosti svých požadavků, cena bude orientační a bude se počítat podle hodinové sazby.
Pak už bude na zákazníkovi, kterou si vybere. Zde totiž podle mě poznám, jestli mi zákazník důvěřuje a moje práce se mu líbí a opravdu očekává, že za dohodnutou cenu získá maximum (z mé strany určitě!), nebo to bude zákazník, který má rád kvalitu, servis, chce si do toho mluvit a nevadí mu, když si připlatí. Cokoli jiného pak bude už jen komplikovaný klient, který mě bude chtít zneužít.

Už jednoho takového klienta mám, jenže to je inteligentní živnostník, který ví, jak věci chodí. Ano vymýšlel si, ale vždy pod své výmysly uměl přiložit návrh částky na víc. Uvědomoval si, že mi přidělává práci a uměl to ocenit. Takových je ale asi na světě málo :(

Taurus:
„Pokud je těžko odhadnutelná náročnost“
tady bych řekl, že mi jde spíš o to, že ani ne tak náročnost, ale spíš následný přístup klienta a jeho náročnost. to je to, co řeším. stane se, že špatně odhadnu náročnost a pak trávím řešením víc času. to mi ani nevadí. prostě, moje blbost. ale vadí mi, když je mi náročnost zvedána :) jestli mi rozumíš . . .

Po menší odmlce ahoj.
Když už jsme to tu tak pěkně probírali, tak mi přijde dobré sdělit, jak vše dopadlo.

U prvního případu jsme se dohodli na tom, že obci udělám sponzorsky web pro nějakou neziskovku či spolek v obci.

U "náročné" klientky to dopadlo tak, že se začala zapírat a vymlouvat na školení, vánoce a podobně. po několik urgencích mi sdělila, že se mnou nehodlá dál spolupracovat, protože vše dlouho trvá. Chtěla mít web do 14 dní hotov (konec října) ale nějak ji uniklo že celý listopad a prosinec jsem zní loudil podklady, ona vesele posílala další a nemluvím o hodinách dalších a dalších změn. Nemá cenu tuhle klientku moc řešit, protože evidentně trpí nějakou chorobou a je poměrně mimo realitu. Bu´d je fakt nemocná, nebo tak bezpáteřní že i přes veškerou jasnou emailovou komunikaci neustále hledá mezi řádky aby se vším vyje*bala. Takového člověka jsem ještě za mých 36 let nepotkal a určitě nepotkám. Zde momentálně zvažuju využít nějakou službu epohledavky a podobně, protože nechat si postavit web a před dokončením to zrušit a myslet si, že to nic nebude stát je nemyslitelné.

toho se právě bojím v tomhle podnikání nejvíc. makáš jako blb a před dokončením ti klient zruší smlouvu a ty si bezradný? takhle to přece nemůže fungovat! tady by mě právě zajímalo, jestli se to dá řešit tím, že i když zruší smlouvu, tak vyfakturuju odvedenou práci od začátku do zrušení smlouvy.

Jan Kozák:
„Máš nárok na ty dvě třetiny, které jsi udělal bez upozornění, že cena roste, nebo nemáš?“
Cenu sem upozornil že roste, nicméně klientka to neřeší. Já chci ale dofakturovat cenu do výše rozpočtu, abych se hodinově dostal alespon na zaplacených 30% odpracovaných hodin. jedná se o doplatek 16 tis.

No, upřímně mi to příjde, že spíš už jsem ve fázi, kdy zrovna hledám to ponaučení a že jsem se smířil s tím, že jsou ty peníze v čudu. Co peníze, hodiny času, které už nikdo nevrátí.

Snažil jsem se to dělat laicky, ale se zdravým rozumem. Za mou krátkou podnikatelskou kariéru jsem nabyl dojmu, že udělat web je spíš umělecké dílo. Čili se se zákazníkem bavím spíš o malbě obrazu, než vykopání 50 metrů kanálu. proto se snažím jednání postavit tak, že muj čas něco stojí a bavíme se o rozpočtu, který do projektu chce investovat. Mám nějaké svoje limity, za které se mi to vyplatí dělat. Takže celé se to snažím stavět tak, že klient chce projekt a investovat může max 5.000,- tak mu navrhnu a vyrobím projekt za 5 tisíc. Většinou cena je to nejdůležitější, které je z počátku zajímá. Samozřejmě ale počítám s tím, že výsledek musí fungovat, musí být pěkný a musím být ochoten se pod něj podepsat a dokonce očekávat následné doporučení. Ve věci zodpovědnosti a korektnosti a udělat něco navíc zdarma si celkem zakládám. Takže když už mám tedy problém, tak mě to dost překvapuje a neustále mi to vrtá hlavou. A a't se na to dívám z jakéhokoli pohledu, vždy dospěju k dojmu, že prostě semnou "vyje*bala".

A teď tedy to ponaučení. jak takovou situaci řešit. Kdy si opravdu klient vymýšlí a měni a mění a je mu jedno, že vás to stojí mraky času. Dokonce zajde tak daleko, že vám přizná, že si bude vymýšlet, dokud to vše nebude jak chce a je ji jedno, že má nějaký rozpočet, protože nedá navíc ani korunu. A ted sem v pasti. A co můžu dělat? Vědomně zneužívá svého postavení. Můžu mu říct . . . tak tohle ne! Zapla´t mi odpracované hodiny a zbytek si nechej dodělat jinde? . . . . . zde byl asi problém spíš v tom, že si vynutila možnost koukat mi pod ruce a průběžně mi do toho mluvit. kdyby viděla až hotovou verzi, tak bytěch pár připomínek nebylo nic.

anonymníí:
„Ale, máš nějakou smlouvu?“
Mám veškerou mailovou komunikaci. mám objednávku, maily kde jsme řešili rozpočet. vše podrobně vysvětleno. dokonce ještě ona si nechala odsouhlasit co vše je tedy v ceně zahrnuto.

Jan Kozák:
„Ale opakuji – do této situace ses nedostal proto, že jsi hodnej, ale proto, že jsi udělal chyby.“
Ano. Dělám obrovskou chybu, že jsem hodnej! Spíš přehnaně benevolentní.

Jak tak neustále pročítám diskuze a články na serverech zjišťuji, že asi jednoznačný model neexistuje a každý to děla po svém a má své zkušenosti. Z čehož mi vyplývá, že budu muset vymyslet jeden, či dva své systémy práce a dopředu si jej nechat odsouhlasit zákazníkem, protože né každý zákazník je slušný a myslí to s váma dobře.

Jan Kozák:
„Ne. Chybu děláš v tom, že sis nezjistil, jaká máš práva.“
Ve všem co píšeš máš zřejmě pravdu. Ovšem mi jde o něco jiného. Ona se nesnaží snížit cenu, a já se nesnažím cenu navýšit. Jen jsem ji chtěl vysvětlit, že se chová jak rozežraná panička, která rozpočet pojala jako neomezený tarif a já budu oddaně plnit její neustávající výmysly.

Možná taky dělám chybu v tom, že se vše snažím přirovnat k jinému odvětví, abych si danou situaci mohl lépe představit.

„Nejen zlého zákazníka bys měl informovat o tom, jakým způsobem s ním hodláš spolupracovat.“
Souhlasím. Taky se tak děje. Ale opět je z mého pohledu vše v dobré víře a benevolentně. Vše v duchu toho, že oni chtějí slušný web, aby nebyl předražený a nevybrali si mě náhodou. Počítá se stím, že odvedu dobrou práci za kterou se budu chtít podepsat. Podíváme se co má, co chce, kolik toho bude a kolik do toho chce investovat. já to udělám, klient je spokojen a dostávám zaplaceno. Doposud 100 případů ze 100.

Ale ty systémy prací jsem myslel tak, že si klient vybere, jakým způsobem budeme spolu pracovat, kdo bude o čem rozhodovat, co se bude platit a podobně. Aby si klient, pro kterého je jediný a nejdůležitější kriterium zakázky cena, tak aby na to nezapomínal a uvědomil si, že pokud mám cenu dodržet, musím mít přeci hlavní slovo. Já musím zvolit takovou strategii aby se práce rozložila rovnoměrně a vešel se do rozpočtu. Naopak klient, který chce mít absolutní kontrolu nad projektem a nejraději by seděl vedle mě na židli a říkal mi co mám a nemám dělat si musí uvědomit, že mám hodinovou taxu a mile a rád mu budu plnit jeho nekončící rozmary, ale práce bude placená od hodiny.

Předpokládám, že rozumný a slušný člověk si vybere a mantinely jsou tím jasně nastavené.

Keeehi:
„Tak se na to dá dívat tak“
Vícepráce jsou podle mě v klidu. Opět můj případ beru jako konkrétní ukázku, ale myslím to globálně na způsob práce . . . .
pokud na mě klient v průběhu vybafne, že chce vytvořit návštěvní knihu a v zadání původně nebyla, je to jasná vícepráce. nebo má vícepráce hlubší význam? A jestli v celkové zakázce nepřibyde nic jiného a klient bude "hodný", asi bych to ani neúčtoval. Ale určitě bych se zmínil, že je to vícepráce, zabrala mě tolik a tolik času a má ji zdarma. Pokud by víceprací bylo víc, zřejmě bych již účtoval.

Mi šlo spíš o to, abych se dozvěděl, jak postupovat u zákazníka, který si z rozmaru vymýšlí a opravdu to už sklouzává k šikaně a zneužívání toho, že on platí. a nerad bych takovéto věci řešil tím, že od smlouvy odstoupím a na klienta zapomenu. Dnes jsou lidé tak líní, že si nedovedu představit, že by ten klient pro mě dělal zadaramo ani deset minut. Tak proč já třeba 50 hodin :)

Je možné (a řeknu to na rovinu) po padesáti hodinách práce zjistím, že klient je naprostý ko*kot, neustále je sporostý, vyjebává se mnou . . . důvody můžou být různé . . . můžu prostě od smlouvy odstoupit a vyfakturovat padesát hodin práce co mě to stálo a po zaplacení předat to, co jsem z tu dobu vytvořil?

Shrnuto podtrženo . . . . já musím makat dle zadání, vyfakturovat můžu pouze částku, kterou jsme si domluvili a jedinou jistotou mi je to, že mi klient nemůže jen tak vypovědět smlouvu, protože sem na něj sprostý. Pochopil sem to správně?

PS: samozřejmě sprostý nejsem, ale uvedl jsem to správně, aby to vyznělo tak, že nemůže rušit smlouvy jen proto, že se špatně vyspal.

Jan Kozák:
> „Mi šlo spíš o to, abych se dozvěděl, jak postupovat u zákazníka, který si z rozmaru vymýšlí a opravdu to už sklouzává k šikaně a zneužívání toho, že on platí“
> O šikanu nejde, protože ty máš možnost se bránit. Stačí mu říct, že na úpravu zadání nepřistupuješ, a domluvit se na podmínkách ukončení spolupráce.
Jak přesně mám tohle chápat?