Vysoká škola se zaměřením na programování

RastyAmateur:
„Hádám, že je možný po dokončení Bc nějaký přechod, ale bojím se, aby to nebylo moc komplikované a aby tam ty nároky nebyly oproti mým znalostem moc vysoké.“
Nevím jak na FELu ale na toto je výborný FIT. Tam je totiž jeden studijní program - Informatika - na který se hlásíš. Obor si vybereš v průběhu studia. V zásadě to funguje tak, že první semestr mají všichni prváci stejné předměty se základy všeho, co by měl znát (nebo o tom alespoň tušit) každý student IT. V druhém semestru je také spousta společných předmětů a můžeš si tam šoupnout něco navíc, co tě třeba více zaujalo. Takže první rok v klidu studuješ a nemusíš se starat. Po tom roce reálně zjistíš, co ti jde, a co tě baví. No a začneš se profilovat nějakým směrem. Navíc jednotlivé obory se více či méně překrývají, takže je dobře možné studovat třeba dva zároveň a rozhodnout se až téměř na konci, jelikož spoustu předmětů mají společných, takže až si vybereš, tak jen doděláš ty, v čem se liší.

„Tam sice budu umět dobře programovat, ale to bude jediné, co budu umět a do důchodu budu jen sedět za počítačem a psát a psát.“
Je velmi naivní si myslet, že budeš až do důchodu dělat to, co začneš dělat hned po škole. Stejně jako OI z tebe neudělá programátora, SIT z tebe neudělá businessmana. Škola není a ani nemůže být všechno. Zjistil jsem, že mi spíše jen ukazuje existující možnosti. To ale, jakou cestou se vydám a o co se budu hlouběji zajímat, je už jen čistě na mně.

„Když jsem hledal rozdíly, narazil jsem ještě na FIT, konkrétně "Webové a softwarové inženýrství - zaměření na webové inženýrství".“
No abych řekl pravdu, tak kolem webů se toho moc studovat nedá. Ono totiž toho ke studiu ani moc není, nebo alespoň mně to nepřijde až tak složité. Já mám bakaláře v "Webové a softwarové inženýrství - zaměření na softwarové inženýrství" a ani tam to nebyla moc velká sláva. Ale jelikož se mi nechtělo do matiky (bezpečnost a teoretická informatika), hardwaru (počítačové inženýrství) ani do manažerských keců (informační systémy a management), tak jsem na výběr moc neměl. Dnes bych volil znalostní inženýrství, ale v té době neexistovalo. Pokud chceš, aby pro tebe byla škola výzvou, pak bych volil asi bezpečnost nebo teoretickou informatiku. Ale jak jsem psal výše, na tuto volbu je spousta času, minimálně do druhého roku studia.


Přemýšlet teď nad navazujícím magisterským studiem můžeš, ale moc se tím trápit nemusíš. Ono se ti to ještě několikrát změní, než se tam za 3+ roky dostaneš. Když jsem končil střední, tak jsem si podobně jako ty představoval co asi budu dělat - webovky, nebo tvořit nějaké programy, ale až tady jsem zjistil že mě to zase až tak nebaví. Takže na magisterské studium jsem šel znalostní inženýrství, které je pro mě náročnější a baví mě mnohem více.

RastyAmateur:
No, ono je celkem zavádějící i to, že vlastně sám nevím, co chceš.

Píšeš, že chceš být programátor. OK. Jen upozorním, že spousta firem upřednostní středoškoláka s 5letou praxí, než VŠ bez praxe (protože těch 5 let věnoval studiu).

Pak ale píšeš, že chceš povýšit. Marketing a programování jsou dvě zcela odlišné sféry, každá potřebuje jiné znalosti (ať (sebe)vzdělání či praxe) a jiný typ člověka. Programátor musí být schopen mj. analytického myšlení, u marketingu se přemýšlí úplně jinak. Nejedná se o povýšení, ale o změnu profese, s nulovou praxí. Zpět na startovní čáře.

Třetí věc, kterou zmiňuješ, je business. Ať už se vydáš cestou vlastní firmy, nebo se budeš chtít usadit v managementu nějaké jiné, tak tam to je zase úplně o něčem jiném. Analytické myšlení je nutné, ale jiným směrem, než u developera. Je tam zvýšená potřeba odolávat tlaku, mít "koule" na rozhodnutí, která nejsou lehká, atp. Zase znovu od nuly, bez vzdělání v této oblasti.

Takže... jako programátor můžeš povýšit na seniora, na teamleadera, případně na technického ředitele v nějaké SW firmě. Na marketing a byznys jako takový asi zapomeň. Neříkám, že z tebe nebude dobrý byznysman nebo markeťák, neznám tě a tvé vlohy, ale tahle škola ti ani k jednomu z toho nepomůže.

Ještě závěrečná poznámka. Programování sice je u počítače, ale ze všeho ostatního vyjmenovaného nabízí nejvíce potenciální volnosti, možnosti pracovat odkudkoliv, nejsnažší homeoffice, atp. Což jsou benefity dneska žádané a u programování nejsnáze splnitelné (ředitel úseku nebo šéf vlastní malé začínající firmy na půlroční cestování po světě může zapomenout).

Tomášeek:
„Píšeš, že chceš být programátor. OK. Jen upozorním, že spousta firem upřednostní středoškoláka s 5letou praxí, než VŠ bez praxe (protože těch 5 let věnoval studiu).“
Teoreticky ano, prakticky mi to tak nepřijde. Trh práce trpí nedostatkem lidí z oboru a tak firmy berou téměř každého, kdo prokáže, že tomu alespoň trochu rozumí. Vidím to na sobě i mých kamarádech.

„Neříám, že z tebe nebude dobrý byznysman nebo markeťák, neznám tě a tvé vlohy, ale tahle škola ti ani k jednomu z toho nepomůže.“
Souhlasím s tím, že pro toto by byla lepší volbou jiná škola. Třeba VŠE.

RastyAmateur:
No, nejprve by sis měl ujasnit, kam chceš směřovat. Programování, marketing, byznys. Jsou to tři naprosto odlišné disciplíny. U prvních dvou je důležitější praxe než vzdělání, ale přesto, pokud školu, tak na všechny 3 je třeba diametrálně odlišné vzdělání, resp. zaměření.

Brát to stylem "začnu programovat a po 3/5/10 letech se přesunu na marketing nebo byznys" není zcela správné a z dobrého programátora se dobrým markeťákem budeš stávat těžko.

Keeehi:
„Trh práce trpí nedostatkem lidí z oboru a tak firmy berou téměř každého, kdo prokáže, že tomu alespoň trochu rozumí.“
Ano. To je dnešní pohled. Pokud bereme 5 let inženýrského studia, situace na trhu může být úplně jiná. I přístupy firem jsou různé - ve svém okolí mám také mnoho lidí z oboru, kteří by před pár lety neměli šanci se na současnou pozici dostat. Na druhou stranu znám i firmy, které záměrně nerostou, neb chtějí kvalitní lidi a nekvalitu na trhu řeší přibržděním růstu, ale za dodržení stávající kvality.

Který přístup je lepší, zda za každou cenu nabírat, nebo udržet kvalitu za cenu zdržení se růstu, je otázka. Ale znovu, současná situace platí teď a tady, za 5 let bude jiná.