Vývarek nebo vývárek?

podle mě vývárek

fanky
Dle mého vývar => vývarek. Upřímně řečeno, ani by mě nad dlouhým "á" nenapadlo uvažovat. Avšak rád se nechám poučit od vzdělanějších a zběhlejších. Dero?

jak by byla zdrobnělina této věty, přesněji řečeno slova vývar?

vývarek nebo vývárek? díky

Zdrobnělina (deminutivum) by v tomto případě zněla vývárek. Ze sémantického hlediska čeština slovu druhému, tedy vývarek, přisuzuje jiný význam. Vývarek je něco (blíže neurčeného), co vzniklo vyvařením. Srovnejte s dvojicemi: Dělat - výdělek; lisovat - výlisek.

Vysvětlení pravidla, které řídí tvorbu deminutiv v českém jazyce, by bylo obtížnější - je záležitostí vyšší morfologie českého jazyka. Přiznám se, že se v něm sám příliš neorientuji a řídím se spíše citem.

ale přeci hovězí vývárek také vznikl vyvařením, ne?

Uf, tohle bude složitější. Vývarek je slovo uměle vytvořené analogicky dle výše uvedených příkladů. V živém jazyce neexistuje mnoho situací, kdy by tento termín mohl být využit, proto se na jeho místě se používají jiné výrazy dle kontextu: vývar a (nesprávně) vyvřelina.

Termínem vývar označujeme téměř výhradně tekutý produkt, který vznikl povařením pevného tělesa v tekutině (hovězí, kuřecí vývar). Může však nastat i jiná situace, vařením tekutiny může z této tekutiny vzniknout pevná hmota - například vařením nasycené slané vody vznikne prášek čistého NaCl, který má vyšší bod varu než voda. Tuto kamennou sůl v praxi nazveme různě: nejčastěji vyvřelina či usazenina.

Jedná se však o látku vzniklou varem, z pohledu české morfologie jí tedy přináleží termín vývarek (viz výše), který už je v prvním deminutivním stupni. Od tohoto výrazu bychom dále mohli uměle vytvořit nultý deminutivní stupeň (vývar; ten však není s vývarem zmíněným výše identický!) a druhý stupeň (vývareček).

Snad tento text trochu pomůže.

Pravidla českého pravopisu:
"U jmen zdrobnělých se uplatňuje změna v délce samohlásky nejdůsledněji: dar - dárek, jazyk - jazýček, ... Někdy se však délka nemění: syn - synek, ..."
Tak si vyberte :-)

Pravidla českého pravopisu:
"U jmen zdrobnělých se uplatňuje změna v délce samohlásky nejdůsledněji: dar - dárek, jazyk - jazýček, ... Někdy se však délka nemění: syn - synek, ..."
Tak si vyberte :-)

To je přesně důvod, proč jsem PČP ani neotvíral. Tuhle pasáž si pamatuji, kvůli ní jsem se i začetl do skript české mofologie, kde princip tvorby deminutiv byl popsán na deseti stránkách a v pěti obsažných tabulkách. Nic si z toho nepamatuji. :o)

Pak ještě aplikovat zvukomalbu - dvě dlouhé samohlásky za sebou se zpravidla nepoužívají (rýč - rýček - nikoliv rýčék). I když: mýdlo - mýdélko.

Sorry, tohle byl blbý příklad. Střídání třeba: obraz - obrázek, nápis - nápisek (ne nápísek).

Termínem vývar
A teď vám v tom udělám paseku. :-) Termínem vývar se totiž mezi přehradáři a vodohospodáři označuje místo, kam dopadá voda po výtoku z tělesa hráze:

To místo je mimořádně opevněné, aby rozneslo energii z vody dopadající z velké výšky. Otřesy z dopadající vody by, v případě absence vývaru, ničily těleso hráze.

A u malé hráze to je tedy malý vývar, vývarek nebo vývárek? ;)

Nox_lbc
Je to stále vývar, podobně jako návodní a vzdušní líc tělesa přehrady. Návodní je ten na straně s vodou, vzdušní ten opačný.

Ovšak to jsme poměrně hodně odbočili od původního tématu. Proto se fankymu za tuto odbočku omlouvám a ostatním, kteří by snad měli zájem si povídat o přehradách, nabízím své ICQ (viz profil) či jiné kontakty.