Návrh na změnu kategorie Knihy

Z Knih by se mohla stát Literatura.

Reaguji na Jokera:
„A sice zobecnit tak, aby to byly nejen knihy, ale i weby.“
Jsem pro.

V současné době ale je ta kategorie na hraně mezi „poraďte knihu“ (kde vesměs každý poradí spíš web) a „prodám knihy“. Polo-inzertní zaměření se mi příliš nelíbí, protože i na tamní inzeráty by se měla vztahovat většina pravidel kategorie Práce a zakázky. To ale asi trápí jen mě a nesouvisí to s navrženou změnou.

Souhlasím s přejmenováním kategorie na „Literatura“. Možná bych přidal slovíčko „odborná“ nebo nějaký jiný oborový přívlastek, aby nám sem vyhledávač nenaháněl zájemce o jiné druhy literatury.

DoubleThink:
„Literatura“
I když se jedná o webovou stránku? Co třeba spíš něco ve stylu Zdroje, Studijní podklady/pomůcky atp.? Dávám to k úvaze a k možnosti úprav.

Joker:
„Buď si diskutující zvykli na systém z Prací a zakázek a píší rovnou na kontakt, nebo na ty inzeráty nikdo nereflektuje.“

Koupil jsem si všech šest knih zde nabízených. Komunikace probíhala přes e-mail, dcera inzerentky donesla knihy na pracoviště kamarádovy manželky, knihy mi později dodal kamarád.

Reaguji na Jokera a Mistra:
Pod pojmem „zdroj“ si tady většina lidí představí spíš zdrojový kód, než zdroj vědomostí.
Ještě mě napadl pojem „Výukové materiály“.

Co třeba takhle?
<dt>Knihy, návody a články
<dd>Tipy a názory na poučné čtivo papírové i virtuální

Nebo:
<dt>Literatura o webových technologiích
<dd>Knihy, návody a články papírové i virtuální

Chamurappi:
„Ještě mě napadl pojem ‚Výukové materiály‘.“
Může být.

Chamurappi:
„Ještě mě napadl pojem ‚Výukové materiály‘.“
Z toho by mohol vzniknúť dojem, že tam patria len materiály určené na výuku.
Čo tak: "Výukové a odborné materiály"?
Alebo "Výukové a odborné zdroje"?

Joker:
Taky možnost, i když mi připadá, že z toho nevyplývá natolik zřetelně, že se diskutuje jak o tiskovinách, tak o zdrojích v internetu.

„Knihy, návody a články“ mi připadá nejlepší.

Zišlo by sa aj nejako upresniť v pravidlách, alebo informáciou pri zakladaní vlákna, čo do tej rozšírenej kategórie patrí.
Je vhodné založiť vlákno o hocijakom článku týkajúceho sa, aspoň čiastočne, webdesignu?
Je vhodné zakladať také vlákna len na české alebo slovenské články, alebo môžu byť aj anglické, prípadne v inom jazyku?
Môže tam byť informácia o hocijakej službe, využiteľnej pre webdesign, alebo pre túto diskusiu, napríklad http://zdrojak.root.cz/clanky/piskoviste-pro-programatory/?
Trochu mimo témy: Nezišlo by sa službu jsFiddle použiť ako radu pre diskutujúceho, ktorý má nejaký problém spraviť "žívú" ukážku?

Měli bychom nějak rozhodnout.
Teď jsem tu chtěl vypsat všechny varianty a zahájit hlasování, ale vzniklo by příliš mnoho kombinací a málokdo by pak měl chuť hlasovat, takže by z toho nic jasného nevylezlo. Mezi možnosti jsem chtěl nenápadně zapustit dvě, které tu doslovně nebyly zmíněné a které mi teď připadají nejpřijatelnější:
1) Návody, články a knihy.
2) Návody, články a jiná literatura.

Spousta vláken začínajících „poraďte knížku“ končí „tady máš odkaz na návody“, proto bych ty knihy dal raději na konec. Když čtenář uvidí nejprve slova „návody, články“, nebude naladěn na papírové uvažování.


Reaguji na _es:
Komentovat všelijaké (klidně i zahraniční) články a návody by se v té kategorii klidně mohly.
Služby spíš ne. Ty spadají spíš do Softwaru na tvorbu webu.

Chamurappi:
Literatúra je dosť vágny pojem. Každý návod, či článok nemusí byť každým považovaný za literatúru.
Preto namiesto Návody, články a jiná literatura radšej:
Návody, články, literatura

Mně se líbí č. 2.

Je pěkné, jak se všichni snaží vymyslet co nejpřesnější název. Je to jistě chválihodné. Někdy si ale říkám, že je to skoro až zbytečná práce neboť mnozí návštěvníci mají obtíže rozeznat kategorie HTML od PHP a JS od CSS.

Literatura v nejširším slova smyslu je jakýkoli písemně zaznamenaný jazykový projev jakéhokoli člověka. „Návody, články, literatura“ by tedy byla v jistém smyslu tautologie, protože návody i články spadají pod širší pojem literatura. Když už, tak tedy „Návody, články a jiná literatura“. Mně by se nejvíc líbilo „Návody, články a knihy“ s nějakým podtitulkem, který dojasní, že jsou míněny jak papírové, tak digitální prameny. Přijde mi to krátké a lidové. Napadá někoho nějaká literatura, které má ta kategorie být určena a kterou by nebylo možné považovat buď za článek, nebo za návod, nebo za knihu?

Petr ZZZ:
Viac, ako na tom, ako to je odborne definované, záleží na tom, čo si pod tým "bežný" návštevník predstaví. Že by boli trebárs grafity na stenách považované za literatúru?

„Když už, tak tedy ‚Návody, články a jiná literatura‘“
Tam sú, podľa tých tvojich úvah o tautológii, predsa návody a články tiež navyše a potom sa to dá podľa tej tvojej logiky transformovať na: "literatura".

[#20] _es:

Že se sémantický význam slov mění jak na časové ose, tak geograficky, je sice pravda, nic to ale nemění na tom, že to ohrožuje funkci slov transportovat obsah. Cílem pravidel, slovníků a norem je působit proti autogenezi chaosu a zajistit jasnou a jednoznačnou komunikaci. Z tohoto hlediska jsou definice a konvence důležitější než představa "běžného" účastníka komunikace. To je mimochodem také důvod, proč se ve vzdělávacím systému dostává šprtání definic a pouček velkého prostoru, na rozdíl od diskusí o představách a dojmech. Příklad nevhodného účinku pochybených "představ": Mnoho mladých lidí si myslí, že před otazníkem lze psát mezeru. Lze, ale je to blbost a je to proti pravidlům.

Grafity spadají podle mého názoru pod pojem literatura v nejširším slova smyslu tehdy, pokud obsahují písmena, která vyjadřují nějaký jazykový projev nějakého člověka. V užším slova smyslu bývají ale literaturou míněny spíše obsáhlejší shluky písmen, a ty nebývají v grafitech obvyklé.

Jakýkoli návod a článek spadá pod pojem literatura, ale ne každý článek je současně návod a ne každý návod je současně článek. V tomto smyslu nevidím tautologii ani ve spojení „Návody, články a knihy“, ani ve formulaci „Návody, články a jiná literatura“. Oproti tomu formulace „Návody, články a literatura“ je podobně tautologická jako „hrušky, jabka a ovoce“ nebo „jalovce, jedle a jehličnany“.

Petr ZZZ:
S tou literatúrou to nie je ani podľa wikipédie také jednoznačné, viď "užší slova zmysel".

Tak sa mi zdá, že ti v tej záplave slov uniká niečo jednoduché.
Aký je rozdiel medzi množinami "hrušky, jablká, ovocie", "hrušky, jablká a iné ovocie" a "ovocie"?
Pomaranče patria do všetkých troch množín.

Používať spojku "a iné" nemá pri termínoch v takomto vzťahu veľmi zmysel.
Návod môže byť článkom, článok návodom, návod alebo článok môže byť niekým považovaný za literatúru.
Obvykle je pod literatúrou myslené niečo, zapísateľné úplne do knihy.
Je článok s vloženým videom tiež literatúra, alebo ide o nadmnožinu literatúry - audiovizuálne dielo?
Je návod, inštruktážne video, literatúrou?

_es:

Littera (lat.) 1. písmeno: litteras discere (na)učit se číst, 2. cokoli psané: Littera publicae = dokumenty, litteris mandare = zaznamenat písemně. Atd… Literatura je všechno, co sestává z písmen vnímatelných zrakem. Na technice zápisu nezáleží, je jedno, zda jsou písmena vyryta holí do písku na břehu moře, vytesána do kamene, vypálena do dřeva, zapsána ručně na papír, vytištěna na umělohmotnou fólii nebo znázorněna na obrazovce počítače. Litera je písmeno, literatura je množina písmen. Nechápu, co je na tom k nepochopení.

Najdi si na Wikipedii něco z oboru, kterému rozumíš, a brzy zjistíš, že i Wikipedie se může mýlit, někdy dost zásadně. (Příklad z mého oboru: podle Wikipedie tvar těla krasců je cylindricky protáhlý*. To platí pro rod Cylindromorphus a části podčeledí Agrilinae a Polycestinae, ale druhů, na které toto tvrzení ani náznakem nesedí, je několik tisíc (jsou ploché anebo zdrclé); jen v rodu Anthaxia je přes tisíc druhů plochých, viz např. výletové otvory Anthaxia candens, které kopírují průřez těla. Několik málo dalších příkladů krasců, kteří nejsou buď protáhlí, nebo nejsou cylindričtí, nebo nejsou ani jedno z toho: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10.)

*) Úplný citát popisu morfologie krasců dle Wikipedie (předpokládám, že to bude časem opraveno): "Tvar těla krasců je cylindricky protáhlý, s délkou těla od 3 mm po impozantních 100 mm, většina druhů má délku pod 20 mm. Je známo mnoho variant zářivých barev, často ve složitých vzorech." – Hm. Mám ve sbírce mnoho desítek kusů od více druhů, které začínají u 2 mm. Ten deseticentimetrový by mě taky zajímal; podle mně dostupných pramenů mají největší krasci pod 80 mm.

Joker:
Formální správnost většinou srozumitelnosti prospívá, dokonce nezávisle na tom, zda běžný čtenář rozdíl mezi formální správností a nesprávností umí pojmenovat. Je to podobné jako rozdíl mezi autorem a čtenářem - kdo umí číst, umí přečíst knihu (a říct, zda se líbila nebo ne), ale ne každý by uměl knihu napsat. Každý umí říct, zda se mu konkrétní fotografie líbí, ale vyjmenovat kompoziční chyby u fotky, která se "nepovedla", umí jen ten, kdo si o kompozici něco nastudoval, nebo ten, kdo kompoziční principy sám objeví (což je ovšem běh na dlouhou trať, lepší je nastudovat si, co už objevili jiní). Nevidím důvod, proč nevytvořit nadpis formálně správný, navíc když tu za účelem nalezení optimálního pojmenování máme samostatné vlákno.

Petr ZZZ:
Nejako si sa vyhol nejakým otázkam.
Je inštruktážne video - návod, literatúrou?

_es:
Domníval jsem se, že najdeš odpověď sám. Opakuji:

„Litera je písmeno, literatura je množina písmen.“

Obsahuje video ve větším množství písmena, nesoucí nějakou informaci nebo působící - třeba bez informativní komponenty – emotivně? Potom obsahuje takové video literaturu. Zda video samotné spadá případně pod pojem literatura, je podobná otázka jako ptát se, zda police s knihami je literatura, nebo zda proutěný košík je ovoce, když jsou v něm naskládaná jablka. Jablka jsou ovoce, košík jsou vrbové pruty. (Ve vysokém stupni organizace.) (Ty pruty.)

Petr ZZZ:
> Opakuji:
> „Litera je písmeno, literatura je množina písmen.“
A čo inštruktážne video - návod, v ktorom žiadne písmeno nie je? Je, alebo nie je, literatúrou, ak obsahuje písmena v malom - nulovom množstve?

„Potom obsahuje takové video literaturu.“
Obsahuje a je sú odlišné slovesá.

„Zda video samotné spadá případně pod pojem literatura, je podobná otázka jako …“
„Jablka jsou ovoce, košík jsou vrbové pruty.“
Áno, práve na to sa pýtam.
Automobil s knihou v kufri nie je literatúrou, tak ako každý návod nie je literatúrou a preto "návody a iná literatúra" môže pôsobiť zmätene, podobne, ako by zmätene pôsobilo "návody a iné knihy".

Reaguji na Jokera:
„je důležitější aby to bylo pochopitelné“
Varianta 1 nepůjde špatně pochopit, ani když si s tím dá _es práci. Takže bych ji upřednostnil, nehledě na to, jestli zvítězí brouci s ovocem nad automobilem s knihou v kufru.


Reaguji na _es:
Nemyslím si, že by dodatek „a jiná literatura“ někoho odradil od založení vlákna na téma videonávodu.
Domnívám se, že v oblasti tvorby webů nejsou videonávody (nebo audionávody) příliš obvyklé, protože lidé motající se okolo webů zpravidla hojně používají vyhledávače a ty neindexují sdělení uvnitř audiovizuálních děl. Kdo zatouží po přepisování kousků kódu ze strojově špatně čitelné formy, ten si místo videa a pořídí si papírovou knížku :-)

I pokud videonávod není literatura, tak do kategorie patří, protože „a jiná literatura“ se vztahuje jen ke článkům a ne k návodům… to je ale formálně a sémanticky mazané kotrmelcové překvapení, že? :-)


Reaguji na Keeehiho:
„mnozí návštěvníci mají obtíže rozeznat kategorie HTML od PHP a JS od CSS“
Hlavně většinou nejsou schopní rozeznat „Jak něco udělat“ od jakékoliv konkrétnější kategorie.
Mimochodem, správně je chvályhodné (na tom slově je něco klamavého, mnoha lidem tam pasuje měkké „i“ lépe než tvrdé).

Chamurappi:
„na tom slově je něco klamavého, mnoha lidem tam pasuje měkké ‚i‘ lépe než tvrdé“
Pravděpodobně je mate slovo chválit. A nyní jsem si zkusil, že „chválihodné“neoznačí jako chybné kontrola pravopisu v prohlížečích (zkoušel jsem FF, Chrome, Operu).

Chamurappi:
Trochu sa už bojím niečo napísať, lebo z jednoduchej pripomienky vznikne nakoniec jazyková poradňa.

„protože ‚a jiná literatura‘ se vztahuje jen ke článkům a ne k návodům“
To sa mi celkom nezdá. Nie je to význam (len) spojovací a preto by tam možno teoreticky mala byť čiarka. Čeština nie je matematický zápis a preto nemusí byť zápis jednoznačný. Pochybujem, že by to na prvé prečítanie niekto pochopil inak, ako že tam patrí len to, čo sa zmestí do kategórie literatúra.

„Varianta 1 nepůjde špatně pochopit, ani když si s tím dá _es práci.“
To je variant Návody, články a knihy.?
Ten je oveľa lepší.
Nadpis by mal byť čo najzrozumiteľnejší a čo najkratší. Preto tam nie je dobré dávať rôzne okrasné znejasňujúce spojky, ako v tom druhom variante.
Akurát namiesto spojky a by tam bolo lepšie dať čiarku. Lepšie sa to potom číta a je to zrozumiteľnejšie.
V názve XHTML, Doctype a validita by bolo asi tiež dobré spojku a nahradiť čiarkou.