Názor moderátorů na publikování nelegálních postupů*

Junys:
csfdapi.cz + pravidelná kontrola cronem.

Junys:
Tak si to můžeš nechat od někoho udělat.

Junys:
„Děkuji, ale na tvorbu webu nejsem úplně profi takže nedokážu z toho napsat ten script.“

Ukážku použitia v PHP si si vôbec pozeral? Nemusíš byť profi, postačia ti základné (prípadne mierne pokročilé) znalosti na to, aby si mohol s týmto API bez problémov pracovať.

Ono co si budeme podívat, API netřeba, postačí něco takového:

Junys:
Funguje to velmi dobře. Ať už to API nebo můj kód. Jenže ty vůbec nevíš, která bije. Takže bud si to zadáš jako placenou zakázku nebo se zde najde nějaký dobrák, který Tě povede za ručičku až do cíle a udělá to celé od začátku až dokonce za Tebe.

Narazil jsem na toto vlákno při shánění podkladů k jinému případu ( Diskuse JPW: Filmové království, ale už to zastaralo, takže tam nic psát nebudu). Zeptal jsem se v csfd.cz, jaký zaujímají postoj k projektu csfdapi.cz. Dostal jsem odpověď, že shromažďování, korektura a evidence dat na tom serveru stojí velké výdaje, a proto si obsah snaží chránit. Vytěžování jejich databáze je protizákonné, protože využívání toho parazitního API nelze považovat za neopakované ani nesystematické zužitkování obsahu databáze. Viz hlavu III autorského zákona, Zvláštní právo pořizovatele databáze, z níž cituji části, které považuji za relevantní:

§ 88
Vymezení pojmu
Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.

§ 88a
(1) Zvláštní práva k databázi (§ 90) přísluší pořizovateli databáze, pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany.
[…]

§ 89
Pořizovatel databáze
Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 90
Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze
[…]
(5) Opakované a systematické vytěžování nebo zužitkování nepodstatných částí obsahu databáze a jiné jednání, které není běžné, přiměřené a je na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno.

Podle mě je doporučování projektu csfdapi.cz v rozporu s místním pravidlem: 5. Přísně zakázáno je zneužívání diskuse ke sdílení informací o warezu či jiným ilegálním aktivitám.

Chápu, že se Junysovi ta data líbí, ale na jejich využívání se musí domluvit s provozovatelem ČSFD, jinak má prostě smůlu. Doporučení jim data štípnout přes csfdapi.cz nebo stahovací funkci tu nemá co pohledávat.

Jaký pohled na tuto záležitost mají moderátoři?

Reaguji na Jana Kozáka:
„Zeptal jsem se v csfd.cz, jaký zaujímají postoj k projektu csfdapi.cz.“
Měl ses spíš zeptat, jaký mají postoj k tomu, že někdo systémově kopíruje jejich hodnocení (což je to, co Junys chce). Mám takový pocit, že nad tím mhouří oči, protože si tím částečně udržují určitou prestiž. Pokaždé, když někdo řekne cosi jako „na ČSFD to má 92 %“, tak tím prohlašuje ČSFD za všeobecně respektovaný opěrný bod. Kdyby databáze aktivně bojovala proti zlodějům hodnocení, spíš by jí to ublížilo, protože konkurenční IMDb nabízí srovnatelná data zdarma (ačkoliv také bez použitelného API) … a to ani nezmiňuji další štiky v českém rybníku, z nichž některé jsou v jistých případech ochotné i platit za to, že je někdo vezme vážně.

Jinak mám cca podobný názor, jako před pěti a dvěma lety. Je mi proti srsti tabuizovat otázku, jak vyparsovat data z HTML, nebo jak používat nějaké API. Vnímám ale jako chybu, že sem nikdo nenapsal, že to nejspíš nebude legální a že by se to ČSFD mohlo nelíbit.

Koukám, že autor csfdapi.cz je kolega Jana Tvrdíka. Zkoumal jsem, jestli měl něco společného s ČSFD… asi neměl. Jen s Respektem.

Chamurappi: „Měl ses spíš zeptat, jaký mají postoj k tomu, že někdo systémově kopíruje jejich hodnocení (což je to, co Junys chce).“
Zeptal jsem se na to. V mém dotazu byl odkaz právě na toto vlákno.

Proč, Chamurappi, myslíš, že má význam, co ty cítíš, že je dobrou propagací pro ČSFD? (Viz celý první odstavec tvého příspěvku.) Svou strategii si každý podnikatel stanovuje sám a nikdo jiný nemá právo mu do ní zasahovat, i kdyby byla sebehloupější. Vůbec ti nepřísluší stanovovat cenu jeho produktu.

„Jinak mám cca podobný názor, jako před pěti a dvěma lety.“
Zato já svůj názor, který jsem tam v závěru uvedl, přehodnotil. Tímto ho odvolávám.

Reaguji na Jana Kozáka:
„Zeptal jsem se na to. V mém dotazu byl odkaz právě na toto vlákno.“
A odpověděli ti, že požadují smazání tohoto vlákna?

„Proč, Chamurappi, myslíš, že má význam, co ty cítíš, že je dobrou propagací pro ČSFD?“
Protože ses ptal, jaký je pohled moderátorů. Tak jsem ti na to naivně skočil :-)

„Vůbec ti nepřísluší stanovovat cenu jeho produktu.“
Nápodobně.

Nerozumím, co je teď cílem tvého snažení.
Nějaké exemplární poukázání na problém to asi není, protože chceš celou věc smazat (jestli jsem to dobře pochopil). Junys už se dozvěděl všechno, co vědět potřeboval, a stejně s tím neumí naložit. Pokud by toto vlákno mělo zmizet, aby ho vyhledávačem nenašli lidé Junysovi podobní, tak u těch je šance, že spíš najdou rovnou csfdapi.cz. Jestli ČSFD trápí, že tu tento dotaz je zodpovězený, může se ozvat sama. V takovém případě bych se pozastavil nad tím, proč jim vadí zrovna diskuse a ne přímo samotné csfdapi.cz, které mohou jednou provždy stopnout lusknutím prstů právníka (autor se neskrývá a nemyslí si, že porušuje jejich práva) nebo programátora (stačí bloknout jednoho specifického User-Agenta). My v dobré víře předpokládáme, že jim nevadí.

Chamurappi:
„A odpověděli ti, že požadují smazání tohoto vlákna?“
Ne. Ani jsem se na odstraňování stránky neptal. Do tohoto vlákna jsem nepsal proto, že bych ho chtěl mazat. Kdybych založil samostatné téma a na toto jen odkázal, všichni by horlivě diskutovali, ale téměř nikdo z nich by si odkázanou stránku nepřečetl. Přidáním příspěvku sem jsem zajistil, že přispívající téma četli.

> „Proč, Chamurappi, myslíš, že má význam, co ty cítíš, že je dobrou propagací pro ČSFD?“
> Protože ses ptal, jaký je pohled moderátorů. Tak jsem ti na to naivně skočil :-)
Na co jsi mi skočil? Chci vědět, jaký je názor ostatních, a právě proto jsem se zeptal na upřesnění. Přece kdyby mě tvůj pohled nezajímal, nebudu se na podrobnosti tázat, nemyslíš?
Jsem rád, že jsi mi odpověděl. Děkuji.

> „Vůbec ti nepřísluší stanovovat cenu jeho produktu.“
> Nápodobně.
Nápodobně co? Svůj postoj jsi vystavěl na tom, že dostatečnou protihodnotou za vytěžování jejich databáze je reklama. Tím určuješ cenu jejich produktu, ovšem tu mohou stanovit pouze oni. Ty ji můžeš přijmout, odmítnout nebo přijít s vlastní nabídkou. Pokud ji neakceptují (což ani nemohou, když je o tom neinformuješ), nemůžeš jim data pokoutně vyzobávat. A to právě proto, že to zakazuje zákon, který jsem citoval.
Nikde neurčuji, za kolik mají svůj produkt nabízet. Upozorňuji na to, že se zájemce musí s nimi domluvit.

„Nerozumím, co je teď cílem tvého snažení.“
Mým cílem je zjistit, zda si moderátoři myslí, že doporučování nelegálního projektu je zde na Diskusi v pořádku, nebo ne. Pokud bychom se pak shodli, že nám to spíše vadí, mohli bychom uvažovat, jak vzniku podobných situací zabránit.

Tvůj poslední odstavec je plný klamu a zvlášť nevěrohodně působí v kontrastu s tvými příspěvky ve vlákně Diskuse JPW: Filmové království. Není asi nutné to rozebírat. Došlo k nedorozumění tím, že sis myslel, že chci vlákno vyhodit.
Když ale ve tvých příspěvcích budu ignorovat pasáže, které považuji za zdržovací taktiku proti mazání příspěvků, musím bohužel konstatovat, že jsem se nic nedověděl. Vlastně jsem ani nepochopil, zda se mnou souhlasíš, nebo ne.

Reaguji na Jana Kozáka:
„Ne. Ani jsem se na odstraňování stránky neptal.“
Pravidlo proti warezu má chránit tuto diskusi před právními potížemi. Pokud potíže nehrozí, jsem proti regulaci.
Tím spíš, že se mi zdá, že to ČSFD zase tak moc nevadí, když neučinili vůbec žádný krok proti csfdapi.cz. V odkázaném vlákně o Filmovém království vidím u sledujuserialy.cz pár důvodů, proč není taktické proti nim zakročit – proto jsem tam reagoval kontrastně jinak na podnět typu „ať jdou nejdřív po nich“.

„Na co jsi mi skočil? Chci vědět, jaký je názor ostatních, a právě proto jsem se zeptal na upřesnění.“
Tak to jsem tě špatně pochopil, z tvé otázky jsem vycítil, že mě poučuješ, že z pohledu práva je úplně jedno, co jak cítím, takže je vlastně fuk, jaký mám na věc názor.

„Tím určuješ cenu jejich produktu, ovšem tu mohou stanovit pouze oni.“
Před nějakou dobou jsem s nimi zkoušel neoficiálně (před)vyjednat barterovou dohodu, informaci o hodnocení výměnou za odkaz, takže nějakou hrubou představu mám. Samozřejmě, že moje zkušenost nemá právně žádnou váhu, ČSFD může různým partnerům stanovovat různé podmínky.
Databázi jim bez výslovného souhlasu vytěžují i fulltextové vyhledávače a u nich se všeobecně automaticky předpokládá, že zpětný odkaz je slušná cena. Dokonce kvůli robotům uvádějí v HTML mikrodata, aby šlo procentuální hodnocení lépe rozpoznat – systematickému vytěžování tedy vycházejí vstříc.

„Pokud ji neakceptují (což ani nemohou, když je o tom neinformuješ), nemůžeš jim data pokoutně vyzobávat.“
Jen pro pořádek bych chtěl připomenout, že je smím pokoutně a zadarmo vyzobávat pro osobní potřebu.
Což mimochodem také sám dělám, vedu si statistiku kompatibility svého filmového vkusu s většinovým… a posledních pár let k tomu pokoutně využívám jejich API pro androidí aplikaci, protože nemá tak přísné limity jako csfdapi.cz.

„Mým cílem je zjistit, zda si moderátoři myslí, že doporučování nelegálního projektu je zde na Diskusi v pořádku, nebo ne.“
Nevnímám csfdapi.cz jako nelegální projekt. Stejně tak file_get_contents nevnímám jako nelegální funkci.
Kdyby ČSFD proti neoficiálním API neúspěšně bojovalo, tak bych možná uvažoval jinak, ale takhle… prostě nevidím žádnou oběť. Proč ty nějakou vidíš?

Chamurappi:
„Pravidlo proti warezu má chránit tuto diskusi před právními potížemi.“
Taková tvrzení nemám moc rád. Shazuješ význam pravidel, jež ti umožňují zbavit se diskutujících, kteří nespadají do norem této Diskuse. Na základě pravidla o warezu již nebudeš moci banovat, aniž by tvé jednání bylo chápáno jako diskriminační. Ve světle takovéto argumentace se zdá, že při banování jsme nebyli v právu.
Banáni nebyli vyhoštěni svévolně, ale na základě stanovených pravidel, která jsou ostatními diskutujícími respektována. Ani moderátoři je nemohou ohýbat, jak se jim právě hodí.

„Samozřejmě, že moje zkušenost nemá právně žádnou váhu, ČSFD může různým partnerům stanovovat různé podmínky.“
Je to velmi pravděpodobné. Podle jejich (vcelku logického) vyjádření chtějí spolupracovat s projekty, který pro ně mají marketingový potenciál.

K těm robotům – nejsem si jist, zda autor, který nezvládá techniku sběru dat, zvládne vytvořit prestižní vyhledavač, jehož aktivitu budou webmasteři považovat za výhodnou pro obě strany. :-)

„Jen pro pořádek bych chtěl připomenout, že je smím pokoutně a zadarmo vyzobávat pro osobní potřebu.“
Toto si ještě ověřím u odborníků (pokud mě ovšem o opaku nepřesvědčíš sám), ale prozatím uvedu svůj názor. Domnívám se, že se mýlíš. Volné užití autorského díla a zvláštní právo pořizovatele databáze (které se vztahuje i na soubor děl, která autorskými díly nejsou) jsou dvě různé věci. Myslím, že by byla zásadní chyba, kdyby vytěžování pro osobní potřebu bylo povolené. Pak by totiž útoky na server založené na přetížení systému byly legální.

„Stejně tak file_get_contents nevnímám jako nelegální funkci.“
Ani já ne. I csfdapi asi můžeš využít zcela legálně v případě, že se s ČSFD na využívání jejich dat domluvíš. (Byť předpokládám, že v takovém případě by ti asi nabídli vlastí API, jehož použití by bylo levnější než sestavování HTML dokumentu.)
Ano, file_get_contents není zločin. Ale dají se stejnou argumentací obcházet i ostatní zákony? Pokud je file_get_contents (nebo <iframe>) za všech okolností legální, smíš stejným způsobem šířit i dětské porno? (Parafrázuji tvou argumentaci. Nechápej mě prosím špatně – souhlasím s tvým postojem v odkázaném vlákně a materiály, které jsem posbíral, ti dávají zapravdu – byť místy argumentuješ trochu nešťastně. Udivuje mě, proč zde používáš obrácené zdůvodňování.)

„Kdyby ČSFD proti neoficiálním API neúspěšně bojovalo, tak bych možná uvažoval jinak, ale takhle…“
Existuje spousta důvodů, proč by proti němu neměli podnikat žádné kroky. (Stejně jako u těch filmů v sousedním vlákna.) To je však irelevantní. Třeba prostě nechtějí. Není žádné nařízení bojovat stejnou měrou proti všem, kteří tvá práva porušují. Oni nedělají ani nic proti tomu, aby se na Diskusi objevovaly rady, jak jejich činnosti zneužívat. To pro mě není podstatné. Nejde mi o to, že bych se bál, že Pomothy je smutný a já bych mu chtěl udělat radostnější Vánoce. Usiluji o zvýšení kvality Diskuse tím, že se tu nebudou nabízet návody, jak někomu škodit. Rád bych dosáhl toho, aby ti, kteří na Diskusi odpovídají, byli motivováni k odpovědnosti za postupy, které doporučují. Na dotaz jak někomu vybrat web by se neměla objevit odpověď: „Technicky to uděláš tak a tak,“ nýbrž třeba: „Tohle bohužel udělat nemůžeš, protože autorský zákon databáze chrání.“
Odpovídající nemohou argumentovat tím, že jednají v dobré víře (jak jsi uvedl výše), protože všichni v této oblasti vystupují, a proto je podle § 4 a 5 občanského zákoníku neomlouvá, že o zvláštním právu pořizovatele databáze nevěděli. A protože jsem navíc na existenci těchto pravidel upozornil, je dobrá víra zcela vyloučená.

„prostě nevidím žádnou oběť. Proč ty nějakou vidíš?“
Protože beru v úvahu, že vytváření obsahu je velmi drahé. Proč mají programátoři ostatních webů takový zájem o data ČSFD, když stejné hodnoty mohou posbírat, utřídit a opravit svépomocí? Bylo by to šíleně nákladné a nepohodlné. Vytvoření projektu, který vybírá data konkurenta, stojí v porovnání s tím naprosto směšnou částku.
Ve zjednodušeném modelu, v němž vystupují dva soutěžitelé, z nichž jeden data shromažďuje (třídí, upravuje a tak) a druhý pouze tuto práci využívá stejnou měrou, by optimální dohoda mezi nimi byla taková, kdy si náklady rozdělí v poměru 1:1. Tím by z parazitování vznikla součinnost, která by byla pro obě strany přínosná. V našem případě nejsou soutěžitelé dva, nýbrž neznámý počet a výsledek práce nevyužívají stejnou měrou. Znevýhodněný subjekt ale nezmizel. Že se veřejně nestaví do role oběti není relevantní. Ty pátráš, jak subjekt reaguje na šťouchání, ačkoliv směrodatné je to, že se vyjádřil, že mu vytěžování databáze vadí.

Můj názor je vcelku prostý. Pokud někdo nechce, aby si jeho obsah někdo jiný stahoval, nechť ho veřejně nedává na internet.

Reaguji na Jana Kozáka:
„Banáni nebyli vyhoštěni svévolně, ale na základě stanovených pravidel, která jsou ostatními diskutujícími respektována.“
Beru jako nepsané pravidlo, že je tady zakázané spamování. Nenapadlo mě spojovat vyhoštění Banánu s pátým pravidlem. Nevzpomínám si, že bychom někoho zabanovali za warez.

„Myslím, že by byla zásadní chyba, kdyby vytěžování pro osobní potřebu bylo povolené.“
Teď jsem si našel AutZ, viz § 92, písmeno a)…
Zároveň jsem při hledání narazil i na diplomku Jana Menšíka, což je, pokud mě paměť neklame, zdejší člen ninja. Soudě dle třetí kapitoly zjišťoval, jaké je obecné povědomí o autorských právech, hm… jo, to pasuje.
Je to zajímavé čtivo. Na straně 46 píše o paragrafu 92 toto: „Následující paragraf 92 autorského zákona upravuje bezúplatnou zákonnou licenci tak, že do pořizovatelem zpřístupněné databáze nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává podstatnou část obsahu databáze. A to buď pro svou osobní potřebu, pro účely umělecké, vědecké nebo vyučovací, případně pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení. Pro účely umělecké, vědecké nebo vyučovací je však nutno uvést pramen, obdobně jako u citace autorského díla. Úprava je tedy v mnohém podobná citacím v autorském zákoně. Rozlišuje se užití podstatné a nepodstatné části, což je určitá analogie k užití celého díla a výňatku. Na rozdíl od ochrany autorských děl ale není možné užít celé dílo pro účely zpravodajské či ilustrační.“

„Pak by totiž útoky na server založené na přetížení systému byly legální.“
Ne, nebyly. Přišlo by mi prapodivné, kdyby těmto útokům měl bránit zrovna autorský zákon. Vytěžování (od slova „těžba“) nesouvisí s přetížením (od slova „tíha“), to předpokládám víš.

„nejsem si jist, zda autor, který nezvládá techniku sběru dat, zvládne vytvořit prestižní vyhledavač, jehož aktivitu budou webmasteři považovat za výhodnou pro obě strany“
Nejspíš Junys vytváří něco mnohem méně prestižního, bere si mnohem menší část dat a pro podnikání ČSFD nepředstavuje ani významný přínos, ani vážnou hrozbu. To jsou všechno otázky míry, které ono nekompromisní „bez dovolení nikdy!“ trochu rozmělňují, najednou zde existuje protihodnota, která se jaksi automaticky akceptuje…
Vyhledávačům se ninja také ve své práci věnuje, cituji ze strany 67: „S odstavcem 5 paragrafu 90 se můžeme vypořádat vcelku snadno, neboť nedovolené je jen jednání, které není běžné, přiměřené a je na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze. Fungování vyhledávačů je běžné a ve prospěch pořizovatele databáze, neboť v konečném důsledku znamená větší počet návštěvníků webových stránek pořizovatele databáze a ti se naopak velmi snaží, aby je vyhledávače do svých výsledků zahrnuly. Obdobně můžeme vyložit paragraf 91, kdy sice vyhledávač může databázi vytěžovat opakovaně, rozhodně ale nepůsobí újmu autorovi nebo pořizovateli databáze.“
Jaký je podle tebe běžný a přiměřený způsob použití <meta itemprop="ratingValue">? Ta značka není ve zdrojáku ČSFD proto, aby návštěvník mohl hodnocení snadno strojově vykousnout?

„I csfdapi asi můžeš využít zcela legálně v případě, že se s ČSFD na využívání jejich dat domluvíš.“
Nebo pro tu osobní potřebu, nebo pro ostatní účely zmíněné v paragrafu 92. Nazývat to nelegálním projektem jsou silná slova. Záleží na širším kontextu použití. A ten popravdě řečeno u Junyse neznáme, může si web s hodnocením vyrábět pro sebe.

„Existuje spousta důvodů, proč by proti němu neměli podnikat žádné kroky. […] To je však irelevantní. Třeba prostě nechtějí.“ […] „Že se veřejně nestaví do role oběti není relevantní.“
Vnímám hranici mezi trestněprávní a občanskoprávní rovinou. U trestněprávních přečinů existuje společenská shoda, že jde o tak ošklivé věci, že zasluhují potrestání nezávisle na názoru oběti. Naopak u občanskoprávních sporů názor oběti hraje důležitou roli, z její strany musí vzejít iniciativa, ona se musí cítit poškozená. Platí, že kde není žalobce, není soudce. Proto mi fakt, že se ČSFD nijak aktivně bránit nechce, zcela irelevantní nepřijde.
Na autorská práva se sice odvolává i trestní zákoník (konkrétně § 270), ale tam musí jít o „nikoliv nepatrný“ zásah do práv.

„Rád bych dosáhl toho, aby ti, kteří na Diskusi odpovídají, byli motivováni k odpovědnosti za postupy, které doporučují.“
Proto jsem říkal, že by tu správně mělo být upozornění, že to nejspíš nebude legální. Ale nevnímám to jako problém, který by potřeboval moderátorský zásah.


Reaguji na Str4wberryho:
„Pokud někdo nechce, aby si jeho obsah někdo jiný stahoval, nechť ho veřejně nedává na internet.“
Nejde o stahování, ale o další způsob použití.
Sestavovat nějaké reprezentativní divácké hodnocení filmů bez použití internetu by bylo asi složité. A pokud by výsledek takové ankety neměl být veřejně dostupný… to by bylo zvláštní.

Díky za přispění, Str4wberry.
Je nesporné, že když něco na internet nedáš (ani nikdo jiný), těžko to někdo stáhne. Dotyčný však nevystavuje data na internet proto, aby je tam postahovala konkurence, nýbrž za účelem jejich nabídky uživatelům. Nedává žádný paušální souhlas k libovolnému využití kýmkoliv. Stejně jako v civilizované zemi žena procházející se na veřejnosti nedává souhlas ke znásilnění, jemuž by mohla předejít přebýváním v ústraní. Stejně nediskutabilní je i fakt, že bankovním loupežím se dá účinně zabránit tím, že osoba nebude podnikat ve finančnictví, což však neznamená, že loupeže jsou v pořádku. Lékaři a zdravotní sestry dobrovolně podstupují riziko, že jim bude ubližovat opilý pacient, avšak nemám pocit, že by společnost podobné útoky schvalovala. Říci třeba okradenému: „Kdybys nic neměl, nikdo by ti nic nevzal,“ považuji za hodně cynické.

Podobných příkladů bych přes víkendu mohl shromáždit mraky, ale věřím, že i tato ukázka je dostatečně názorná na to, aby si všichni kolemjdoucí uvědomili, o jak absurdní argument se jedná, a dávali si pozor, by jej sami nepoužívali.
Uvádíš, že tvůj názor je prostý a přidáváš tento jediný argument. Jsi ochoten své stanovisko po vyloučení tohoto klamu přehodnotit?


Chamurappi:
Chtěl bych předeslat, že je mi velmi sympatické, že se místo omílání mýtů snažíš pro svůj postoj hledat argumenty. To nechci nijak znevažovat. Přesto musím uvést, že se mýlíš. Na tuto informaci jsem se ptal. Na rozdíl od té, kterou jsem ve svém předchozím příspěvku označil za neověřenou.
Autorský zákon v § 90 rozlišuje dva způsoby vytěžování databáze:
A) V odstavcích 1-4 popisuje vytěžování celé databáze nebo její podstatné části. Kdyby ČSFD zveřejňovalo seznam filmů a hodnocení v nějakém dokumentu (HTML tabulce, kancelářském dokumentu…), mohl by sis jej jednorázově zkopírovat a pro osobní potřebu libovolně využít – třeba na zmíněnou neveřejnou aplikaci, která ti doporučuje filmy nebo porovnává tvé hodnocení s postojem davu. Bohužel ČSFD nenabízí data v takové podobě, aby je bylo možné jednorázově získat.
B) V odstavci 5 paragraf § 90 upravuje „opakované a systematické vytěžování nebo zužitkování nepodstatných částí databáze a jiné jednání, které není běžné“, kterýžto způsob výslovně zakazuje. Na tento způsob získávání dat se už § 92 nevztahuje, proto není povolen ani pro osobní potřebu. A právě k tomuto nedovolenému principu se uchylují všichni, kdo používají API nebo hodnocení „vyzobávají“ ze sestavených stránek s profily filmů. Z tohoto důvodu jsem v příspěvku nahoře z citace vypustil odstavce 1-4 § 90 a celý § 92.

„Vytěžování (od slova ‚těžba‘) nesouvisí s přetížením (od slova ‚tíha‘), to předpokládám víš.“
Do souvislosti jsem to nedal vinou záměny významu slov, nýbrž proto, že využívání databáze umístěné na webu se negativně projevuje zvyšujícími se nároky na systémové prostředky. Provozovateli by nezbylo, než opakovaně přecházet na výkonnější servery, za které by platil stále vyšší částky.

„Jaký je podle tebe běžný a přiměřený způsob použití <meta itemprop="ratingValue">? Ta značka není ve zdrojáku ČSFD proto, aby návštěvník mohl hodnocení snadno strojově vykousnout?“
To rozhodně nepředpokládám. Ta značka má právě takovýto tvar a formu proto, aby ji mohly využít vyhledavače (díky odlišení se v SERPu získá ČSFD více návštěvníků), sociální sítě a možná projekty, se kterými mají dohodnutou spolupráci a které neumějí využít jejich privátní API, o tom se dá jen spekulovat.
Návštěvník, kterého uvádíš, ty hodnoty v této formě nepotřebuje. Dokáže si je vykousnout i z nadpisu s třídou average. Kvůli předání dvojice jméno filmu - hodnocení by tvému návštěvníkovi nesestavovali celou 10kB HTML stránku, řekl bych.

„Naopak u občanskoprávních sporů názor oběti hraje důležitou roli, z její strany musí vzejít iniciativa, ona se musí cítit poškozená. Platí, že kde není žalobce, není soudce. Proto mi fakt, že se ČSFD nijak aktivně bránit nechce, zcela irelevantní nepřijde.“
Tvůj argument by byl namístě v případě, že bych chtěl zasahovat do vztahu mezi ČSFD a csfdapi. Ten mi je však naprosto lhostejný. Mně zajímá vztah mezi návštěvníky Diskuse, kteří hledají odpověď na dotaz, zda mohou na ČSFD parazitovat, a odpovídajícími uživateli.
Stejně jako MrGandy považoval existenci provokativního počinu populistické strany jako pádný důvod, proč je jeho aktivita v pořádku, tak ty koukáš na csfdapi a vyhledavače a zkoumáš, zda se proti nim ČSFD nějak brání. Avšak i když takových projektů uvedeš milion nebo sto milionů, nebude mít tento fakt žádnou váhu v porovnání s vyjádřením provozovatele, který na dotaz odpoví, že mu nelegální vytěžování databáze vadí.
Myslím, že v kultivovaném prostředí poškozený nemusí kolem sebe kopat a vést právní bitvy, že stačí, když řekne: „Podívej, porušuješ má práva, což se mi nelíbí.“ Tuto odezvu k dispozici máme:
1) Jde o e-mailovou konverzaci (kterou z pochopitelných důvodů nemohu publikovat), na základě které jsem se tímto tématem začal zabývat (kdyby mi odpověděl záporně, našel bych si jiné ukázkové vlákno),
2) prohlášení na stránkách provozovatele, v němž uvádí, že publikování obsahu bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno,
3) svědeckou výpověď, že se ČSFD snaží proti podobné aktivitě technicky bránit.
Že využívání svých dat někomu tolerují, je od nich laskavé (a nebo taktické), ale jejich postup nelze v žádném případě chápat jako univerzální souhlas vztahující se na kohokoliv dalšího.

Musíme být u ledu?

Reaguji na Jana Kozáka:
„Na tento způsob získávání dat se už § 92 nevztahuje, proto není povolen ani pro osobní potřebu.“
Kdyby zákonodárci v souvětích používali závorky pro lepší určení priorit a každý jinde definovaný pojem udělali jako odkaz, studovalo by se to lépe :-)

Mám tedy opakované a systematické vytěžování z § 90, odst. 5 brát jako separátní pojem, který má díky své specifičnosti větší sílu než bezpřívlastkové vytěžování zmiňované v § 92? Pokud ano, tak jde o činnost, kterou ani ČSFD nemůže nikomu povolit, jelikož podle § 90, odst. 1 může udílet oprávnění jen k vytěžování, ne k opakovanému a systematickému vytěžování. Jakýkoliv souhlas, který by mohli dát, je na úrovni toho, který už v případě osobní potřeby dává § 92. Nebo něco přehlížím?

Vzhledem k tomu, že v § 91 je výslovně zdůrazněno užívání běžné a přiměřené, nikoli systematické či opakované a v § 92 podobné zdůraznění chybí, očekával bych, že se vytěžováním v § 92 rozumí libovolné vytěžování, nejen běžné a přiměřené.

„A právě k tomuto nedovolenému principu se uchylují všichni, kdo používají API nebo hodnocení ‚vyzobávají‘ ze sestavených stránek s profily filmů.“
Dočasný přepis podstatné části databáze na jiný podklad vzniká i v keši prohlížeče. Procházím-li prohlížečem web ČSFD opakovaně a systematicky, pak i vytěžuji databázi opakovaně a systematicky… a to tedy nesmím ani pro osobní potřebu?
Nesmím si stáhnout web wgetem, abych ho mohl číst offline?

„Ta značka má právě takovýto tvar a formu proto, aby ji mohly využít vyhledavače (díky odlišení se v SERPu získá ČSFD více návštěvníků), sociální sítě a možná projekty, se kterými mají dohodnutou spolupráci“
Kde přesně jsou hranice mezi vyhledávačem nebo sociální sítí a projektem, který si musí dohodnout spolupráci? Zákon tyto kategorie nedefinuje.
Z jistého úhlu pohledu je i DJPW sociální sítí – kdybychom byli filmová diskuse, mohli bychom legálně k odkazu na film automaticky přilepit hodnocení?
Vyhledávač sice získává pro ČSFD návštěvníky, ale to přeci může platit i pro Junysův web, byť nejspíš v menším měřítku. Je důležité to měřítko? Když budu mít malý vyhledávač, který hodnocení systematicky vyzobne, tak je to špatně? Musím nejprve vyrůst => potřebuji větší index => potřebuji nelegálně vytěžovat ve velkém, aby se tomu přestalo říkat nelegální vytěžování?
Co třeba Bing? Návštěvníky k nám skoro neposílá a přesto nás systematicky indexuje – můžeme se ho právní cestou zbavit?

„Návštěvník, kterého uvádíš, ty hodnoty v této formě nepotřebuje.“
V Mozille existuje v DOMu API pro práci s mikrodaty. Návštěvník může mít i nainstalované nějaké rozšíření nebo uživatelský skript, který spustí fanfáru při nalistování libovolné recenze s dobrým hodnocením :-)
Oficiálně mají podle Schema.org mikrodata pomáhat vyhledávačům a jiným aplikacím. Pokud užívám <h1>, očekávám, že prohlížeče/čtečky/atd. rozeznají nadpis… a podobně, pokud užívám itemtype="http://schema.org/AggregateRating", očekávám, že vyhledávače a jiné aplikace rozeznají hodnocení – vycházím tím vstříc strojovému zpracování obecně, nejen vyhledávačům.

„Avšak i když takových projektů uvedeš milion nebo sto milionů, nebude mít tento fakt žádnou váhu v porovnání s vyjádřením provozovatele“
Požaduješ paušální řešení, protože provozovatel něco paušálně říká… nicméně sám to očividně paušálně vymáhat nechce. Kdyby ČSFD požadovala smazat konkrétně Junysův dotaz, sice bych se nad tím pozastavil, pravděpodobně bych však ustoupil. Ale jakmile chceš zavádět jednotnou regulaci, musím koukat i na ten milion širších souvislostí. Nejen na to, co říkají, ale i co a jak vymáhají. Musím zohlednit všechna ta možná parazitování, která jim nevadí a která jsou obecně prospěšná, a všechny ty dříve zmíněné otázky míry.

Šance, že tazatel z této diskuse vyrobí prestižní vyhledávač nebo významnou sociální síť, které budou všichni rádi tolerovat vytěžování, je samozřejmě hodně malá. Ale není úplně nulová. My snad chceme, aby byla nulová?
Šance, že by začátečník způsobil velké filmové databázi citelnou újmu, je také docela malá.

Reakce na Jana Kozáka:
Tvé analogie nejsou použitelné, protože tady nejde o krádež ale o kopírování.

Při zkopírování hodnocení z ČSFD jim jejich data zůstanou a ani ta data nejsou stažením poničena.

Str4wberry, jsem rád, že ses ve vlákně vyjádřil. Chápu, že jsi nečetl odkázané materiály (jsou velmi dlouhé a pro pochopení jejich významu je nutné si dohledávat souvislosti a pro jejich výklad se obracet na právníka), ale znepokojuje mě, že sis nepřečetl ani příspěvky v tomto vlákně, kde jsme související pasáže přímo citovali. A fakt, že patrně vůbec nečteš ani reakce na své příspěvky, mě trochu uráží.

Chronologicky:
1) Oslovuji moderátory s dotazem na jejich postoj ke skutečnosti, že se tu doporučují nelegální postupy, kteréžto tvrzení se snažím prokázat.
2) Odpovídáš, že tvůj postoj je, že: „Pokud někdo nechce, aby si jeho obsah někdo jiný stahoval, nechť ho veřejně nedává na internet.“ Tím nereaguješ ani na dotaz, ani na vývoj debaty.
3) Reaguji, že z tvrzení nevyplývá, že by dobrovolné zveřejnění dat na internetu bylo obecným svolením k libovolnému využití. Pro názornost svého tvrzení přikládám 3 příklady, kdy dobrovolné rozhodnutí k nějakému úkonu nelze chápat jako souhlas do zásahu práv dotyčného.
4) Ty odpovídáš, že: „Tvé analogie nejsou použitelné, protože tady nejde o krádež ale o kopírování.“

Uvedl jsem 3 (slovy tři) příklady – znásilnění, loupež a napadení lékaře. Ty rozporuješ jediný z nich a tvrdíš, že proto všechny tři jsou nepoužitelné. Vzájemný vztah mezi mými přirovnáními však není logickým součinem, nýbrž logickým součtem. Pro tvrzení, že nejsou použitelné, bys musel dokázat, že nelze uplatnit ani jedno z nich.
Za druhé jsou použitelné všechny, protože vlastnost, na jejíž rozdílnost mezi předlohou a přirovnanou situací poukazuješ, nemá žádný vliv na výsledek.
Analogie jsou vedle indukcí, dedukcí, statistiky, odvoláním se na autoritu a tvrzení všeobecně známé skutečnosti zcela regulární argumentační metodou. V debatách ji nelze zakázat, nýbrž je nutné dokázat, že její konkrétní aplikace byla chybná.

Tvé tvrzení je klasickým pirátským blábolem, který se objevuje v téměř každé internetové debatě týkající se autorských práv. Zkoumal jsem některé takové případy, zda existuje způsob, jak jejich propagátora přesvědčit, že existuje něco jako autorské právo. Bohužel jsem takovou cestu nenašel. Asi je to logické. Člověk, který se nějakou dobu pohybuje po internetu, a přesto odmítá vzít na vědomí, že existuje zákon chránící tvůrce díla, zřejmě není příliš nakloněn seriózním debatám na podobná témata.

Právě proto nechci, aby se doporučování nelegálních postupů řešilo tím, že se do vlákna pošle člověk, který na nesprávnost jednání upozorní. Bez ohledu na to, s jakými argumenty přijde, se tam objeví pirát a strhne debatu tímto směrem:
- „Dali to tam DOBROVOLNĚ, a proto je to určeno k libovolnému využití.“ (logický klam vzniklý chybnou negací implikace)
- „Na internetu právo neplatí. Když se zakládal, bylo zašktnuté políčko ‚vypnout právo‘ nebo co.“ (absurdita)
- „Odkaz není zločin, tvrdí to strana s velkým ‚s‘.“ (odvolávání se na neexistující autoritu, vyvracení argumentu, který protistrana nepoužívá)
- „Ta strana nemůže být populistická, říká to totiž její předseda.“ (odvolávání se na neexistující autoritu)
- „Výrok je pravdivý, protože tento názor zastává většina.“ (argumentum ad populum, je známa řada postojů, v nichž se velká skupina mýlila)
- „Výrok je pravdivý, protože ho nezastává většina, která se skládá z ovcí.“ (chybná negace vyvrácení předchozího tvrzení)
- „Existence toho a toho projektu dokládá, že její počínání je legální.“ (závěr, který z pozorování nevyplývá)
- „Je to v pořádku, protože to tvrdí uznávaný programátor, autor velkého množství diskusních příspěvků.“ (odvolávání se na neexistující autority)
- „Přirovnání jsou úplně špatně, při kopírování dat se nic neztrácí.“ (vyloučení přirovnání na základě vlastnosti neovlivňující výsledek)
- „Autorské právo je komplot nahrávacích společností.“ (konspirační teorie nerespektující fakt, že snahy o ochranu autora jsou o tisíce let starší než ony firmy)
- „Soudci, právníci a zákonodárci jsou zlí a špatní, v televizi byl jeden, a to byl fakt grázl.“ (použití nereprezentativního vzorku pro zobecnění)
- „Támhle někdo druhý to právo taky porušuje, a prošlo mu to.“ (irelevantní)
- „Kopírování mám předplacené platbou autorských poplatků za cédéčka a prázdné papíry.“ (absurdní zkratka, záměna subjektů, mezi nimiž dochází k vyrovnání)
- „Abys doložil své tvrzení, musíš absolvovat šíleně drahý a dlouhý soudní proces, přinést mi vous dalajlámy a zařídit, aby ze země pršelo zpět do mraků.“ (chápu…)
- „Porušování práv je v pořádku, protože atentát na válečného zločince je taky vnímán pozitivně.“ (záměna pravidla s výjimkou)
- „Autorské právo obhajoval i Adolf Hitler, který navíc vypadal úplně stejně jako Honza Kozák.“ (argumentační klam založený na tom, že nacisté jsou natolik spjati s negativními emocemi, že si lidé nepřipouští, že nedělali vše pouze špatně – to ani technicky není možné, a nikdo se nehrne do jejich obhajoby, aby s nimi nebyl spojován)

Se svým dotazem jsem se obrátil výslovně na moderátory a nechal debatu trochu schovanou před diskusními plácaly, protože jsem očekával, že díky tomu nespadne do nesmyslné války argumentačních klamů. Před lety se tu vedl spor, zda mají být moderátoři značení (což může sloužit preventivně na potížisty), nebo ne (což by nezvýhodňovalo moderátory při argumentacích nesouvisejících s výkonem jejich funkce). Dnes vím, že jsem se tehdy mýlil. Moderátor je v debatě zvýhodněn bez ohledu na to, jestli je značen nápisem, nebo ikonkou, vepředu, nebo vzadu, výrazně, nebo šedou ikonkou, nebo jestli vypadá jako civilista. Problém spočívá v jeho jednání. Nemůže si dovolit odseknout s tím, že on je moderátor (nebo že má hodně příspěvků, je autoritou v nesouvisejícím oboru, že má hodně moderátorských zásahů – to jsem používal já, když mě štvalo, že jsem tu udělal hodně práce, která nikoho nezajímala). Neměl by ale ani být bezzubou uklízečkou, která se bojí zasáhnout, aby se pak potížista nezlobil. Podle mě by moderátor měl být představitelem původního významu toho slova. Měl by být garantem, že v odborné diskusi se skupiny s protichůdnými názory nesežerou, že experta nebude z Diskuse vytlačovat „plácal“, jenž tématu nerozumí, a že rozhovor nesklouzne do nesmyslného boje. Měl by debatu rozdmýchávat tím, že bude pokládat doplňující dotazy, shánět odborníky, podněcovat zúčastněné k hledání argumentů atd.
Já to bohužel nezvládl, proto jsem se stáhl. (Jsem rád, že mi přesto zůstalo právo rýpat do moderátorů v neveřejné sekci, vyhazovat spamy a bláboly z vláken, která mě zajímají.) Tím končím dnešní filipiku proti moderátorům. :-)

Shánění podkladů pro debatu v tomto vlákně mě stojí velké množství úsilí a času (v průměru jsem u každé reakce strávil více než 6 hodin), a proto se mě osobně dotýká, když nějaký účastník dává najevo, že ho to vůbec nezajímá. Cením si toho, že ses vyjádřil, neboť mlčení debatu nikam neposouvá, ale o pokračování rozhovoru v tomto stylu bohužel nemám zájem. Jestli chceš, projdi si autorský zákon a pojďme se pobavit o tom, zda jej vykládám správně, jestli je posláním Diskuse rozbíjet mýty, které mezi tvůrci webů kolují, a zmenšovat nesmyslné odloučení programátorů od okolního světa – nemyslím jen právníky, ale i obchodníky, grafiky… Jestli tu chceme například jen tlachat o tom, jaká je EU debilní (čehož je plný internet), nebo se vynasnažíme, aby sem bylo možné pozvat experta na ochranu osobních údajů, který by nám vysvětlil, jak to s těmi cookies vlastně je – proč se je někdo snaží omezovat, kdo kam jaké upozornění má dávat a tak.

„Oslovuji moderátory s dotazem na jejich postoj ke skutečnosti, že se tu doporučují nelegální postupy, kteréžto tvrzení se snažím prokázat.“

Tak to se omlouvám, že sis dal zbytečnou práci.

Že je stahování podle nějakých zákonů nelegální, tu nerozporuji. Snažil jsem se tím jen říct, že takové jednání osobně nepovažuji za závadné, abych proti němu vystupoval nebo zde tyto zákony vymáhal.

Stejně tak nerozporuji, že existuje zákon chránící tvůrce díla. Ale nepovažuji ho za přijatelný, takže ho tu vymáhat nebudu, pokud mě do toho někdo nebude nutit.

Děkuju, Str4wberry. Teď už tvůj postoj víceméně chápu. Raději se ale nebudu ptát, jak je to s tím prohlašováním zákonů za nepřijatelné, jestli tak třeba můžu prohlásit kterýkoliv zákon, jenž se mi zrovna nehodí. Nechci strávit celý měsíc u jediného vlákna. :-)

Chamurappi:
„očekával bych, že se vytěžováním v § 92 rozumí libovolné vytěžování, nejen běžné a přiměřené.“
Je zbytečné se dohadovat o výkladu § 92. V paragrafu 30 odst. 3 jsou elektronické databáze a programy vyňaty z práva na volné užití pro osobní potřebu, což potvrzuje i důvodová zpráva a směrnice 96/9/ES, z níž Hlava III autorského zákona vychází.

„Procházím-li prohlížečem web ČSFD opakovaně a systematicky, pak i vytěžuji databázi opakovaně a systematicky… a to tedy nesmím ani pro osobní potřebu?“
Prohlížečem web procházet můžeš, protože jde o běžné, přiměřené jednání, které není na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze. Zatímco stahování stránek a vyzobávání cenných údajů z nich není běžné a je na újmu proti oprávněným zájmům pořizovatele.

„Kde přesně jsou hranice mezi vyhledávačem nebo sociální sítí a projektem, který si musí dohodnout spolupráci? Zákon tyto kategorie nedefinuje.“
Nerozumím, proč by ta hranice měla být definována. Šlo o můj výčet projektů, u kterých by bylo smysluplnější přemýšlet, že je pro ně určená ta meta značka, když jsi tvrdil, že ji tam umístili kvůli vyzobávání dat nějakým návštěvníkem. (Je zbytečné „řešit“, kvůli čemu tam tu značku dali, podstatné je, aby ji nezneužívali ti, kdo k tomu nemají oprávnění.)
Vyhledavač nemá výhodu proto, že by patřil do kategorie „vyhledavače“. Nýbrž z důvodu, že provozovateli nevadí díky nabízené protihodnotě.

Abys mohl cizí data využívat, je nutné splnit dvě podmínky: 1) hodnoty musí být v podobě, kterou dokážeš zpracovat, 2) musíš mít souhlas je využít nebo nabízet dostatečnou protihodnotu, aby tvá činnost nebyla provozovatelem chápána jako újma jeho oprávněných zájmů. Jedno bez druhého ti nestačí. Zobrazení dat ve strojově čitelné podobě nestačí na to, abys mohl databázi vytěžovat.

„Ale jakmile chceš zavádět jednotnou regulaci, musím koukat i na ten milion širších souvislostí.“
Proč? Když tě bude omezovat někdo, kdo nad tebou bude mít takovou převahu, že budeš považovat za zbytečné se proti němu bránit, bude jeho čin chápán jako legální? Je to pro někoho dalšího signál, že jsi spokojený a může ti tedy jít taky škodit?
„Nejen na to, co říkají, ale i co a jak vymáhají.“
Musí se šikanovaný jedinec veřejně domáhat svých práv, aby bylo jasné, že si nikdo další na něj už dovolovat nemá? V mém vnímání světa to nezbytné není. Navíc připomínám, že z jejich vyjadřování a chování je patrné, že se jim takovéto vytěžování nelíbí.

„Šance, že tazatel z této diskuse vyrobí prestižní vyhledávač nebo významnou sociální síť, které budou všichni rádi tolerovat vytěžování, je samozřejmě hodně malá. Ale není úplně nulová. My snad chceme, aby byla nulová?“
Pokud by jediná cesta vzniku vyhledavače byla nelegální – což naštěstí není –, pak za sebe říkám ano, chtěl bych, aby šance vzniku byla nulová.

Podle mě se nikdo z těch, kdo mě zkusili kontaktovat ohledně využití mých dat, nevrátil s tím, že jsem mu vyšel vstříc jen málo. Přesto mi vadí, že někteří vypočítavě na mé práci parazitují, aniž by považovali za slušnost se zeptat.
Kdyby se na veřejné diskusi objevil někdo, kdo by hlásal, že: „Dal to dobrovolně na internet, tak si berte, co hrdlo ráčí,“ nebo: „Publikuje to ve strojově čitelné podobě, a tak dává souhlas k libovolnému využití,“ či snad: „Támhleti na něm taky parazitují, a ještě nikoho nezlikvidoval, a tak si těžte podle libosti,“ považoval bych to za nebetyčnou drzost.

Jan Kozák:
Jaký pohled na tuto záležitost mají moderátoři?

Z mého pohledu by stačilo, kdyby se kromě technického řešení připsala i zmínka, že si má vyžádat souhlas, že tato data může čerpat. Což se ale stalo až s prodlevou 30 dní, díky.

Domnívám se, že interpretace metaznačky (viz Chamurappi #17: <meta itemprop="ratingValue">) jako vytvořené pouze pro exkluzivní část potenciálních uživatelů/robotů by byla nejen spekulativní, jak uvádí Jan Kozák #18, ale také že by takové její omezení křivilo hospodářskou soutěž. Obecně když jedni něco smí a druzí to samé nesmí, bývá to obvykle vnímáno jako nespravedlivé; kromě autorského zákona existují také zákonné normy na ochranu hospodářské soutěže, komponované tak, aby všichni směli stejnou mírou.

Jinak tento případ vidím podobně jako Kajman (vedle technického řešení upozornit, že zamýšlená činnost může být nelegální).

Když už tady debatujeme o hranicích vymezených autorským zákonem – je vlastně samotná ČSFD (byla od samých svých počátků) v souladu s autorskými právy tvůrců filmů?

Nejsem rád, že vlákno bylo zveřejněné. Považuji to za nekolegiální. Kdyby bylo nezbytně nutné všechny záležitosti řešit před zrakem všech na úvodní stránce, pak bych
1) Zvolil jiný styl vyjadřování. Mým cílem není veřejné poukazování na neznalost moderátorů v oblasti práva. Nechtěl jsem nikoho zesměšňovat ani poukazovat na nejednotnost místních moderátorů. Důvod, proč jsem si mohl takové neuctivé a asi až neférové jednání dovolit, byl ten, že téma bylo schované a já chtěl důrazně poukázat na problém, který mi vadí.
2) Vůbec se tím nezabýval. Bohužel jsem si již všiml, že vedení Diskuse nepřehodnotilo už roky na nic postoj. (Větší změny, které přicházejí s nasazováním sandboxu, byly nalajnované před 5+ lety.)

Petr ZZZ:
Tvé poukazování na hospodářskou soutěž je jen prázdná floskule. Vycházíš z nějaké obdoby Morovy Utopie, přičemž jsi ale zapomněl uvést, že všichni mají společný majetek, který se rozděluje nikoliv na základě zásluh, nýbrž potřeb jednotlivců. Na žádnou zákonnou normu, která by zakazovala dohody a smlouvy mezi subjekty na trhu, nejsi schopen odkázat, protože neexistuje. Aplikací tvé myšlenky by se od základu změnil trh a ČR by se naprosto izolovala od okolního světa, protože ani ona samotná, ani podnikatelé z ní by nesměli navázat obchodní dohodu se zahraničím.

Jan Kozák:
Vlákno bylo veřejné (bylo u ledu, ale tím nebylo neveřejné). Kdo a kdy a z jakého důvodu ho vlastně vůbec dal k ledu (předpokládám, že to nebyl původní tazatel)?

Že metaznačka je dohoda mezi dvěma subjekty, není ze samotné metaznačky zřejmé. Metaznačku vidí všichni, kdo se podívají do zdrojáku, ale nikde není napsané, že není pro všechny určena.

Kdyby sis téma přečetl, věděl bys, že nejen že netvrdím, že by meta značka byla vyjádřením nějakého souhlasu, nýbrž že opakovaně uvádím, že k jejímu využití je nutný samostatný souhlas. Uvedeme si pár příkladů z prostředí, které dobře známe, a proto v nich lépe pochopíme princip, který je aplikovatelný i na naši situaci.
1) Nestačí, že zájemce na tvém webu najde fotografie s brouky. Aby je mohl legálně využít třeba na svém webu, musí učinit ještě 2. krok – zjistit si, zda jsi je nepublikoval pod volnější licencí, nebo tě kontaktovat a vyžádat si souhlas.
2) Je velmi lehkomyslné na veřejnosti nechávat nezabezpečené jízdní kolo, protože je velmi pravděpodobné, že ho někdo ukradne. Zvýrazněné slovo je důležité. Bez ohledu na míru pošetilosti tvého počínání to kolo nikdo nemůže legálně odvézt. Musel by udělat ještě 2. krok – předem dohledat majitele a domluvit se s ním.
3) Když dáš klíč od domovních dveří pod rohožku, kde je k dispozici všem, stejně jej nikdo nemůže vzít a legálně ti vlézt do obydlí. Dopustil by se minimálně trestného činu porušování domovní svobody. Musel by učinit ještě 2. krok – zajistit si tvé svolení.
4) Veřejně přístupných vozidel hromadné dopravy nemůže legálně využít každý kolemjdoucí. Nestačí, že k dotyčnému vozidlo přijede; daný jedinec musí učinit ještě 2. krok – uzavřít smlouvu o přepravě, a tedy jet se souhlasem přepravní společnosti.
5) I když jako fyzická osoba uvedu svou e-mailovou adresu na webu, nikdo mi tam nesmí poslat obchodní sdělení, aniž by předem provedl 2. krok – získal můj souhlas.
Z těchto příkladů je patrné, že pouze zpřístupnění nějakého prvku (fotografií brouků na webu, klíče od dveří, kola u zábradlí, přístupného prostoru vozidla hromadné dopravy, adresy el. pošty) není možné chápat jako souhlas k libovolnému využití.
U každého příkladu je možné nalézt výjimky 1) tvé obrázky může bez souhlasu využít učitel při výuce biologie nebo fotografování, 2) kolo může přesunout pracovník, který bourá zábradlí, 3) do obydlí může vniknout hasič likvidující nebezpečí, 4) řidič si lístek kupovat nemusí, 5) obchodní sdělení může poslat subjekt, se kterým jsi dříve obchodoval. Stejně tak jsou výjimky i u využití oné meta značky – výslovný souhlas nemusí žádat ten, kdo nepostupuje v rozporu s oprávněnými zájmy pořizovatele databáze. Avšak základní princip je pro všechny uvedené situace shodný.