Více jazyku, jak naložit s url

Pata:
Pro různé obsahy určitě různou adresu.

Jestli bude obsahovat URL v českém jazyce "red" nebo "cervena" je celkem jedno z pohledu SEO, z uživatelského pohledu, pokud toho jsi schopný, je samozřejmě přívětivější varianta v češtině.

Tedy:

Pata:
Není tam nezbytně nutný (pro uživatele, ani pro vyhledávač), ale ničemu nepřekáží. Tobě pomůže s tím, abys věděl, jaký obsah máš podsunout, zamezí duplicitám (kontakt německy se řekne také "Kontakt", z URL example.com/kontakt bys tak nevěděl, jaký obsah vložit)... čili ano, identifikátor jazyka doporučuji spíše použít.

Ono to není tak jednoduché.

Třeba v případě webových aplikací typu Facebooku je spíš výhodnější mít jednu URL pro každou stránku a jazyk potom řešit na základě nastavení/detekce.

U klasických webů je ale nutné mít různé jazykové podoby stránky na různých URL, aby všechno vyhledávač mohl zaindexovat. Přidat informaci o jazyku do URL je potom obvyklé řešení, protože se nemusí řešit duplicitní situace, kdy by se pro více jazyků hodil stejný název URL.

Ještě je tu jeden zádrhel: Co udělat s hlavní stranou? Tj. co zobrazit na example.com? Web v hlavním jazyce, obsah na základě detekce, nebo přesměrovat na example.com/cs?

1) S přesměrováním bývá problém na špatném (mobilním) připojení, kde ubírá drahocenný čas samotnému načítání webu.
2) Zobrazit web v hlavním jazyce se zdá méně pohodlné než v jazyku, který uživatel nejspíš používá.
3) Při detekci se na stejné URL zobrazí obsah v různých jazycích.

Nejlepší mi přijde asi 3 možnost, kdy zároveň fungují example.com/cs/ či example.com/en/ varianty, na které je robot vyhledávače upozorněn pomocí:

Ještě je možnost mít pro každý jazyk zvláštní doménu. Ale může to při hodně jazykových variantách lézt do peněz. Také mi někdo říkal (kdo přešel z více domén na jedinou), že je to komplikované na správu, ale nemám s tím vlastní zkušenost.

Str4wberry:
Bod 1) bych až tolik neřešil. Ono záleží také na složení jednotlivých návštěv. Pokud převládají pro mobily návštěvy z vyhledávačů, budou vstupní adresy rovnou s jazykovým parametrem a na "hlavní" doménu bez jazykového parametru se tak dostane málokdo. Čili přesměrování ok.

Bod 3) se mi nelíbí, ten je divný a nevhodný například z důvodu odkazování někomu jinému.

Vlastní doménu bych také jen kvůli jazykovým mutacím nedoporučoval. Je to zbytečné, bude se špatně měřit pohyb uživatelů na webů, atp.

Pata:
Ano, buď rovnou vše přesměrovat na defaultní jazyk, není-li uživatelem vybrán/preferován jiný. Pokud budeš mít národní doménu (třeba .cz), ještě může být varianta, kdy česká mutace nebude mít v URL žádný jazykový příznak (tedy example.cz/kontakt), zatímco ostatní jazyky ano (example.cz/en/contact). Pokud máš com/eu/net/org doménu, mohla by tím defaultním jazykem být globálně angličtina, nebo jiný, pokud máš sice nadnárodní TLD, ale hlavní činnost konáš v jednom státě.

Možná jsem ti trochu zamotal teď hlavu, což jsem nechtěl. Jen je nutné poukázat na fakt, že jednoduché a univerzální řešení neexistuje a je třeba se bavit v kontextu.

Reakce na anonymníího:
Ad 1) Samozřejmě záleží. Já se nedávno setkal s webem, kde je direct návštěvnost obrovská a při zadání example.cz se přesměruje na example.com, kde se na základě detekce přesměruje na example.com/cs. :–) Ideální způsob, jak prodloužit načítání klidně o vteřinu.

Ale v podstatě i při malé přímé návštěvnosti mi přijde zbytečné návštěvníky okrádat o stovky milisekund zbytečným přesměrováním.


Ad 3) Při takovém postupu všechny odkazy na stránce mohou vést na example.com/en a URL pro odkazování jde změnit bez obnovení stránky, pokud by to byl problém. To je trochu k úvaze, protože odkázání na variantu, která se jazykově přizpůsobí může být dobré i špatné, případ od případu.