Lokalizace odpovědnosti za obsah webu

Ano, můžete být (ob)žalován v ČR.

ninja:
Pokiaľ viem tak stále platí - kde sú dáta (server) uložené, to právo sa na ne vzťahuje.
Práve preto je veľa rasistických stránok uložených v USA, keďže to čo by u nás bolo normálne trestné je tam chránené slobodou prejavu (samozrejme to závisí od okolností).

shaggy:
„Pokiaľ viem tak stále platí - kde sú dáta (server) uložené, to právo sa na ne vzťahuje.“

Neplatí a nikdy neplatilo. Jiná věc je samozřejmě vymahatelnost resp. vůbec snaha o vymáhání.

shaggy:
Já tam vidím spíš jinou věc: Jednak zásah proti serveru v cizí zemi bude vždycky složitější než v tuzemsku, už proto, že je v cizí zemi.
Hlavně ale sice tu lze někoho žalovat, ale reálný zásah proti danému webu závisí na spolupráci úřadů země, kde je fyzicky umístěný.

Samozřejmě ale fyzický zásah proti serveru nemusí být vůbec nutný. Jednak je možné přinutit provozovatele webu, aby návštěvníky z dané země filtroval sám (což se docela často děje) a dlouhodobě existuje snaha zavést i filtrování z opačného směru: Filtrování stránek, neboli „cenzuru Internetu“.

Marek Prokop:
„Neplatí a nikdy neplatilo.“
No neviem, čítal som nejaký rozhovor s nejakým vyšetrovateľom a ten popisoval, že sa dá napríklad v prípade rasistických webov zasiahnuť, ak je ich tvorca natoľko hlúpy, že ich umiestni v tuzemsku a ak ich umiestni napríklad v USA to je nepostihnuteľné. Možno nebude: shaggy: „Pokiaľ viem tak stále platí - kde sú dáta (server) uložené, to právo sa na ne vzťahuje.“ platiť úplne vždy, no zväčša to tak asi bude.

Novota:
„Podle čeho se vlastně definuje, komu je web určen a kdo má právo se nějak ohrazovat?“
Tady se právě střetává virtuální svět s pravidly toho reálného, která v něm leckdy nedávají smysl.

„Znamená to tedy snad, že kdyby třeba v Indonesii bylo trestné diskutovat o webu, může být autor projektu v Indonesii popotahován, protože je tento server dostupný v Indonesii (a přeložit ho lze dnes snadno)?“
Můj osobní názor:
Teoreticky ano. Jenže, co by v takovém případě úřady Indonésie mohly dělat?
Pomineme-li vojenskou intervenci, únos autora webu komandem, atd, mohou:
a) Požádat ČR o vydání autora. To skončí na §10 trestního zákoníku:
Občan České republiky nemůže být vydán cizímu státu k trestnímu stíhání ani k výkonu trestu.
b) Požádat naše úřady přímo o zásah proti tomu webu. České úřady jsou ale povinné to posuzovat podle našich zákonů (§6 trestního zákoníku: Podle zákona České republiky se posuzuje i trestnost činu, který v cizině spáchal občan České republiky…) a pokud web naše zákony neporušuje, podle mě nemohou nic dělat.

Joker:
„Občan České republiky nemůže být vydán cizímu státu k trestnímu stíhání ani k výkonu trestu.“
Pokiaľ niečo iné netvrdí medzištátna dohoda medzi ČR a iným štátom.

_es:
„Pokiaľ niečo iné netvrdí medzištátna dohoda medzi ČR a iným štátom.“
To vždycky, mezinárodní dohody mají vyšší váhu než zákony. Ovšem je otázka, jestli by vydání do zahraničí nebylo i v rozporu s Ústavou (Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti.)

[#8] Joker Známý je třeba asi 2 roky starý případ dvou amerických manažerů Googlu odsouzených v Itálii za obsah na YouTube, který byl v Itálii shledán nelegálním. Nic z toho, co píšeš (žádost o extradikci, žádost o zastavení YouTube) se AFAIK nestalo, ale ti dva mají smůlu -- jakmile vkročí do Itálie (a díky mezinárodním dohodám i do EU), zatknou je a na dost dlouho zavřou.

Je to trochu extrémní případ, protože stát odsoudil k trestu odnětí svobody cizí státní příslušníky za čin, který spáchali na cizím území (pomocí cizího serveru), ale dobře ukazuje, že stát v zásadě může cokoli. Od toho je to svrchovaný stát a jeho svrchované zákony.

[#12] Nějak nevidím, jak to souvisí s virtuálním světem a internetem. Takhle přeci funguje právo na mezinárodní úrovni už tisíce let, a byť se svět globalizuje, ještě nějakou dobu asi fungovat bude. Když si v nějaké Tramtárii uzákoní, že je trestné jmenovat se Novota, tak Vás tam za to prostě zavřou a nic s tím nenaděláte.