FanWeb o seriálu - postižitelnost

Ne.

Seki:

Jednou přijde doba, možná, kdy odkaz nebude zločinem. Při současné právní úpravě je bohužel to, co chceš dělat, na hraně zákona. Ne nutně nelegální, ale být tebou, neriskoval bych. Ochránci autorských práv umí být hodně nekompromisní.

Seki:
Majitel takového webu umožní shlédnutí díla což je aktem sdělování díla a je k němu zapotřebí souhlasu autora.
Jednání může naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu porušování autorského práva.
Může se podílet na trestné činnosti dalších osob a může být odpovědný jako účastník.
Porušuje obecnou prevenční povinnost.

Logika napovídá, že ve webovém prostoru nemůže být nelegální pouhý odkaz na veřejně dostupný obsah, byť je tam umístěn bez souhlasu vlastníka. Právě proto, že je to jen odkaz na veřejně přístupné místo, kam se uživatel může dostat i jinou cestou. Bohužel nenažrané autorské svazy si vylobovali na zákonodárcích (jistě to nebylo zadarmo) úpravu zákona, která to ilegalizuje. Bylo by zajímavé, kdyby to někdo dotáhnul až k Ústavnímu soudu, zda by i ten naznal, že pouhé sdělení, že se někde nachází nelegální obsah, je samo trestné. Jsem přesvědčen, že ne, ale tak daleko to asi ještě nikdo nedotáhl.

ludekbrno:
„Logika napovídá, že ve webovém prostoru nemůže být nelegální pouhý odkaz na veřejně dostupný obsah, byť je tam umístěn bez souhlasu vlastníka.“
Jenomže to je logika tvá. Má logika zase říká, že napomáhat k ilegální aktivitě v pořádku není.
Člověk, který obsah strategicky neumisťuje na svůj web a ještě se v diskusích ptá, jestli za to náhodou nemůže jít bručet, moc dobře ví, že ten obsah něčí práva porušuje.

„Bohužel nenažrané autorské svazy si vylobovali na zákonodárcích (jistě to nebylo zadarmo) úpravu zákona, která to ilegalizuje.“
To prosím dolož.

Reaguji na ludekbrna:
„Logika napovídá, ve webovém prostoru nemůže být nelegální pouhý odkaz na veřejně dostupný obsah“
Takže tím, že rozdělíš zákonem chráněnou informaci na několik veřejně dostupných částí, se odpovědnost za ni zcela vypaří?
Ona je otázka, do jaké míry jde samotnou dostupnost obsahu na určitém serveru považovat za zveřejnění. Já třeba mám na svém hostingu odloženou jednu empétrojku (s dílem, které nemám právo šířit), může si ji stáhnout kdokoliv, kdo zná její adresu — je tohle nelegální? Nebo by to bylo nelegální, až když tu adresu vyzradím? Nebo až tehdy, když jsem někým upozorněn, že ji tam mám, poněvadž o tom třeba ani nevím?

Logika naopak napovídá, že je vždy důležitý kontext. Poskytovatel prostoru může být nevinen, majitel domény může být také nevinen, dokonce i uploader může být nevinen, odkazující samozřejmě také, stejně tak ten, kdo třeba k zabalenému souboru zveřejní heslo. Někdo z nich ale škodu způsobuje — ten, kdo prokazatelně ví, co páchá. Nejde apriorně určit, že jakýkoliv odkaz v jakémkoliv kontextu je legální.

„Bylo by zajímavé, kdyby to někdo dotáhnul až k Ústavnímu soudu“
Nikdo to k němu nedotáhnul, protože je nejspíš všem právníkům jasné, jak by to dopadlo.

„Bohužel nenažrané autorské svazy si vylobovali na zákonodárcích (jistě to nebylo zadarmo) úpravu zákona, která to ilegalizuje.“
O změnu kterých paragrafů šlo konkrétně? (Nezpochybňuji, že je OSA nenažraná a AutZ v lecčems divný…)

Aby to nevypadalo, nechci tady rozhodně obhajovat pirátství. Jen zastávam svobodu šíření informací, nevyjímaje internet. Pokud někde veřejně přístupné leží něco (byť ne úplně legálního), považuju za legální a v souladu se svobodným šířením informací o tom informovat. A poskytnutí odkazu není nic jiného, než informace, že někde něco je a je volbou každého svéprávného jedince, jestli a jak informaci využije/zneužije. Samozřejme embed video už je něco jiného, to už se dá považovat přímo za poskytnutí obsahu, byť se načítá odjinud. Jinak na internetu se zcela legálně píše o mnoha nelegálních věcech. Neznám čísla příslušných zákonů, ale jsem přesvědčen, že pasáž kde se vysvětluje, že za zprostředkování díla se považuje i pouhý odkaz na veřejně dostupný zdroj, zcela jistě nevymyslel nikdo jiný, než protipirátské organizace.

Reaguji na ludekbrna:
„poskytnutí odkazu není nic jiného, než informace, že někde něco je“
Pokud víš, co tam je a s jakým úmyslem bude informace použita, jsi spoluodpovědný za důsledky. Podobně jako osoba, která v paneláku opatlá zámky bytů lepidlem, nese částečnou vinu na případném vykradení. Také bys mohl říkat, že patlání lepidla je jen svobodné šíření informace o tom, které byty jsou momentálně bez dozoru.

„Pokud někde veřejně přístupné leží něco“
Internet není televize, tady neexistuje jednoznačné dělítko mezi „zveřejněno“ a „nezveřejněno“. Kdyby na to přístupné něco nevedl vůbec žádný odkaz (tedy nikdo by neměl informaci, kde to je), tak to je veřejné, nebo není? Veřejným… respektive veřejnějším se dílo stává teprve díky odkazům. Odkazy napomáhají zveřejnění, proto jde na toho, kdo odkazuje, koukat jako na šiřitele. Pokud ví, že napomáhá šířit nelicencované dílo, stává se spolupachatelem.

„Samozřejme embed video už je něco jiného, to už se dá považovat přímo za poskytnutí obsahu, byť se načítá odjinud.“
Proč je to jiné? Svéprávný jedinec se snad nemůže rozhodnout, že si video nespustí?
Technicky vzato je i embedované video druhem odkazu. Praotcové World Wide Webu dokonce chvíli chystali atribut pro <a>, který by říkal, jak se má odkaz zpracovávat — jestli má cíl po aktivování nahradit stávající stránku, otevřít se do nové, nebo se rovnou embedovat bez aktivování. Z plánů sešlo, když Netscape protlačil do oběhu atribut target.

„Jen zastávam svobodu šíření informací, nevyjímaje internet.“
Svoboda je jen prostředkem k fungování společnosti, není praktické zahánět ji do extrémů. Bavíme se o zákonech, ne o náboženství.

Chamurappi:
Ok, můj názor je viz. výše, nikomu ho nenutím. Ostatně ani právo nemá v tomto 100% jasno.

Něco o soudech ohledně autorských práv včetně odkazů na zdroje jsem tu už dával kdysi k dobru, podobně o spoluodpovědnosti za odkaz.