Jak licencovat bakalářku vystavěnou na Nette a rozšířeních?*

Zdravím všechny vývojaře ve spolek

zabejvám se plně stejně problematikou tenhle odkaz jsem na webu hledal minulý týden. Jde o to že když si dá autor na stránku tenhle odkaz

zříká se odpovědnosti pouze za případné následky. Co si budem povídat.

SwimX:
Pokud je požadavek „ale odvozeniny ať opět zveřejní, jako open-source“, tak CC BY je moc volná licence (vyžaduje uvést autora, ale jinak neomezuje změnu licence).
Z Creative Commons by to splňovala CC BY-SA (uvést autora, zachovat licenci).
Kdyby mělo být povolené projekt využít i v rámci nějaké větší aplikace šířené pod jinou licencí, mohlo by být výhodné použít GNU LGPL (ta dovoluje dílo jako celek zakomponovat do aplikace pod libovolnou licencí, ale úpravy v samotném díle, tj. přímo té komponentě, je nutné zveřejnit zase pod GNU LGPL).
Případně více restriktivní GNU GPL, která vyžaduje veškeré úpravy zveřejnit zase pod GNU GPL.

Viz také můj článeček.

Pavel X:
Vůbec jsem nepochopil, co měl ten příspěvek čtenáři sdělit.

SwimX:
„LGPL asi nebude ono, jedná se o jádro aplikace a tedy není ho možné využít jako např linkovanou knihovnu“
LGPL není omezená jen na knihovny.
Podle mě má výhodu v tom, že LGPL kód obecně není problém kombinovat s jiným.
U GPL když se to kombinuje s něčím jiným, musí výsledek být licencovaný zase konkrétně pod GPL, což někdy je zbytečně restriktivní (zejména pak kvůli tomu nejdou spolu kombinovat některé open-source projekty), ale jindy to může být zase výhodné (zaručuje to, že ani odvozený projekt není možné „uzavřít“).

SwimX:
Sice už to je delší čas, co jsem tu GNU GPL studoval, ale:
„Nicméně, pokud program musí šířit pod GPL, měl by být někde dostupný, nebo ne? Nebo ty zdrojáky musí zpřístupnit třeba i mě, když mu pošlu emial?“
Budu nejdřív reagovat na tohle a pak na to navážu.
GNU GPL ukládá povinnost zpřístupnit zdrojový kód každému kdo o něj požádá za cenu maximálně proplacení nákladů na zaslání kódu (tj. kód samotný nesmí být zpoplatněn).

„to znamená, že to může někdo vzít a prostě prodat, to že musí zpřístupnit zdrojový kód obyčejnému zákazníkovi k ničemu není“
Nesouhlasím, že to obyčejnému zákazníkovi k ničemu není.

Opravdu bych mohl vzít klidně i celý nějaký projekt licencovaný pod GNU GPL (to se týká i většiny ostatních open-source licencí), třeba Firefox*, a prodávat ho.
Vada toho obchodního modelu je asi zřejmá, proč by si ode mě někdo kupoval Firefox, když si ho může stáhnout zadarmo.

Nebo bych si mohl stáhnout zdrojáky Firefoxu, nějakým způsobem je předělat a výsledek prodávat třeba jako JokerBrowser.
Pak jsem ovšem povinen poskytnout zdroják toho předělaného prohlížeče komukoliv, kdo o něj požádá.
A můžu si sice ochránit název, logo a podobně, ale nemůžu zabránit tomu, aby si někdo ode mě vyžádal kód, udělal fork a dal ho k dispozici zdarma.

Vydělávat na open-source se ale samozřejmě dá (o čemž svědčí to, že spousta firem to i dělá), můžu si vzít open-source projekt, klidně i cizí, a poskytovat k němu placené služby.
Například si můžu vybrat nějakou Linuxovou distribuci a poskytovat k ní placenou technickou podporu.
(Přičemž teorie je, že to sice může dělat kdokoliv, ale konkurenční výhodu bude mít sám autor toho projektu, protože se v něm nejlépe vyzná.)

* I když to není tak jednoduché, protože open-source jsou jen zdrojové kódy, logo a název volně používat nelze. Ale dejme tomu, že Firefox bez jakýchkoliv úprav bych prodávat mohl.

Joker:
Existují případy, kdy je sice software pod GNU GPL, ale pro získání kódu musíš doložit, že jsi produkt (hardware) zakoupil. Jde často třeba o televize, síťové switche a podobné "hračky" s linuxem, který je často modifikovaný na míru tomu konkrétnímu zařízení.
Otázkou je, zda a případně, jak moc vážné porušení licence GPL to je (linux, jakožto jádro je pod licencí GNU GPL verze 2). Ale to může rozhodnout jen nezávislý soud. Případů copyleftových soudních sporů je na světě málo (jednotky až desítky), tudíž precedenty nejsou.

Doporučoval bych ještě ověřit u své alma mater, jestli vůbec můžeš licenci volit. U té mé to například nepřipadalo v úvahu (na všechny práce studentů měla výhradní práva).

Martin2:
„U té mé to například nepřipadalo v úvahu (na všechny práce studentů měla výhradní práva).“
Na něco takového má škola právo jen v případě, že se studentem v tom smyslu podepíše smlouvu.

Viz §60 odst. 2 autorského zákona:
„Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.“
Jinak má škola právo na licenci ke školnímu dílu (§60 odst. 1 AZ) a má právo školní dílo používat nekomerčně pro své vnitřní potřeby (§35 odst. 3 AZ).

Kromě toho školní dílo určitě je diplomová práce, ale ne vždycky to bude i ta aplikace, o které se v diplomové práci píše.
Například já ve své diplomové práci využil i věci, na kterých jsem dělal normálně „komerčně“ v rámci zaměstnání. Těžko si představit, že by z toho škole vyplývala nějaká práva k tomu o čem jsem psal.