« 1 2
Autor Zpráva
Amunak
Profil
Daniel Dočekal napsal o tom rozsudku pěkný článek na Lupě.
Amunak
Profil
Tak jsem tohle téma naťukl v přednášce o právu, kde jsme se bavili i o tom rozsudku NS. V něm šlo pouze o embed linky. Jak už bylo řečeno, podstatné tam bylo taky to, že majitel webu byl na porušování autorských práv upozorněn a nevedl kroky k nápravě.

Cituji z přednášky Zdeňka Kučery - PAI 2013/14 P4

• Navazuje na rozhodnutí nejvyššího soudu ČR sp.
zn. 8 Tdo 137/2013 http://kraken.slv.cz/8Tdo137/2013
• Týká se embeddovaných odkazů
• Nejvyšší soud konstatoval, že embeddované linky
jsou užitím díla, u kterého je zapotřebí souhlas
držitele autorských práv .
• Mladistvý byl v tomto případě odsouzen za
provinění porušování autorského práva, práv
souvisejících s právem autorským a právem k
databázi dle § 270 trestního zákona.
• Co se týče prostých linků, situace je stále nejasná.
• Rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. sn. 4 To
452/2012: „pokud by obžalovaný na stránky
vkládal pouze tzv . prosté linky , které by
odkazovaly na servery třetích stran, na kterých by
byla uložena chráněná autorská díla bez toho, aby
tato sám na servery třetích stran ukládal, by byla
jeho trestní odpovědnost v tomto směru
minimálně sporná.“


Ve skutečnosti tedy nikdo neví, jak by to bylo,kdyby nešlo o "živé" embeddované prvky, ale o pouhé klikatelné textové odkazy. Natož kdyby to byly jen odkazy na stránku s torrentem a ne přímo na stáhnutelný (i když "legální") soubor. Nebo dokonce zmiňovaný odkaz na google. Šance, že ho za to někdo bude moci popotahovat tu vždy je, ale ta je, řekl bych, naprosto mizivá. Kdyby šlo navíc o automatizovaný vyhledávač (měl by tam třeba nějakého hledacího robota co by se pídil po magnet lincích nebo .torrent souborech), byl by chráněný dalšími zákonnými ustanoveními v tom smyslu, že nemůže odpovídat za něco, co jeho robot "náhodou našel" - podobně jako robot Googlu může náhodně najít a zaindexovat dětskou pornografii, warez nebo nelegálně sdílené fotky profesionálního fotografa...
Petr ZZZ
Profil
Reaguji na Amunaka:
...nebo nelegálně sdílené fotky profesionálního fotografa
Jakéhokoli fotografa. Autorský zákon chrání dílo autora. Neřeší, jak si autor vydělává na živobytí.

Přičemž velký vyhledávač jako Google je samostatná kapitola. Takový vyhledávač v mnohém ohledu pracuje z pozice moci a podle hesla „kde není žalobce, není soudce“. Každý ho potřebuje a používá a proto je zde porušování autorského práva široce tolerováno.

Nebýt nalezitelný ve vyhledávači vnímá drtivá většina vlastníků autorských práv jako nevýhodu, proto například zmenšené reprodukce svých fotografií na webu vyhledávače autoři většinou tolerují. To ale neznamená, že Google autorské právo neporušuje. Porušuje, jen je za to stíhán tak vzácně, že to v jeho celkové bilanci nehraje roli.
Amunak
Profil
Petr ZZZ:
Jakéhokoli fotografa. Autorský zákon chrání dílo autora. Neřeší, jak si autor vydělává na živobytí.
Ano. Dal jsem to jako příklad toho, že někdo, kdo se tím živí, ta práva pravděpodobně bude chtít vymáhat spíš než někdo, kdo na blog dává obrázky své kočky.

Přičemž velký vyhledávač jako Google je samostatná kapitola. Takový vyhledávač v mnohém ohledu pracuje z pozice moci a podle hesla „kde není žalobce, není soudce“. Každý ho potřebuje a používá a proto je zde porušování autorského práva široce tolerováno.
>
Nebýt nalezitelný ve vyhledávači vnímá drtivá většina vlastníků autorských práv jako nevýhodu, proto například zmenšené reprodukce svých fotografií na webu vyhledávače autoři většinou tolerují. To ale neznamená, že Google autorské právo neporušuje. Porušuje, jen je za to stíhán tak vzácně, že to v jeho celkové bilanci nehraje roli.
Právě že podle českého zákona (který v tom znění, jak ho tady vykládám, začne platit od příštího roku) jsi před takovým porušováním autorských práv chráněn. Pokud jsi požádán o smazání takového obsahu, pak to, myslím, musíš udělat. Ale jen na základě prezentování takového automaticky sebraného, veřejně dostupného obsahu by ti pravděpodobně nic nehrozilo. Druhá strana totiž prvně musí vést nějaké kroky, které vedou k nápravě, a až kdybys neuposlechnul by se měli obrátit na soud.

V praxi ale většina lidí slyší na normální dohodu.
Bez svolení jste ve své publikaci otiskli naše fotky, to je porušení, ... chceme náhradu ve výši pět korun.
A proto taky existuje naprosté minimum případů, které by se nečím takovým zabývaly - obvykle je předem jasné, kdo by takový spor vyhrál.
Petr ZZZ
Profil
Reaguji na Amunaka:
„V praxi ale většina lidí slyší na normální dohodu.“

To je jasné, v případě vyhledávače jde ale o to, že autor nechce riskovat, že vyhledávač vyřadí jeho fotky a celé stránky z indexu. Proto na adresu vyhledávače nepošle ani fakturu, ani výzvu k zakončení neoprávněného používání autorského díla. Jinak řečeno – autoři a vyhledávač žijí v mimosoudní symbióze.

„...chceme náhradu ve výši sto korun.“
Nerad se rýpu v detailech, ale sto korun nepokryje ani náklady na sepsání dopisu. Kromě toho v případě neoprávněného použití bývá běžná výrazná přirážka k obvyklé ceně.
Joker
Profil
Petr ZZZ:
Takový vyhledávač v mnohém ohledu pracuje z pozice moci a podle hesla ‚kde není žalobce, není soudce‘. Každý ho potřebuje a používá a proto je zde porušování autorského práva široce tolerováno.
Nejvyšší soud v rozhodnutí odkázané na minulé stránce řekl, že chování vyhledávačů typu Google trestné není, protože odkazy do seznamu přidává počítačový algoritmus (přičemž samotný algoritmus nebyl vytvořen s úmyslem porušovat autorská práva), takže chybí úmyslné zavinění (a u porušení autorského práva zákon nepřipouští zavinění z nedbalosti).
Petr ZZZ
Profil
Reaguji na Jokera:
„přičemž samotný algoritmus nebyl vytvořen s úmyslem porušovat autorská práva“
Stejně tak by se dalo říct, že byl vytvořen bez úmyslu autorská práva respektovat a při vědomí toho, že může docházet ke konfliktům s nimi, a z této pozice by bylo možné žádat úpravu algoritmu anebo obchodního modelu.

Že to nikdo nežádá, neplyne dle mého názoru z toho, že by se to vyžadovat nedalo, ale z toho, že každý chce být nalezitelný a proto (téměř) všichni vyhledávač tolerují, ale také z toho, že v úvodu procesu může soud po žalobci preventivně žádat jistinu například 100 miliónů eur, jako v případě Thomase Horna, který žalobu proti Googlu v první instanci vyhrál (zdroj); vysoce zajímavý je též rozhovor s Hornem (oba odkazy německy).

Známý je též případ belgických zpravodajských serverů, které Google vyřadil z indexu poté, co byl úspěšně žalován kvůli používání jejich článků v Google News.

„...takže chybí úmyslné zavinění (a u porušení autorského práva zákon nepřipouští zavinění z nedbalosti). “

To je možné, mám ale za to, že v okamžiku, kdy dejme tomu nějaký autor vyhledávač kontaktuje, na svoje autorská práva upozorní a žádá jejich respektování, tak už se nejedná o zavinění z nedbalosti, nýbrž o zavinění vědomé. Vyhledávač má nějakého svého autora a provozovatele a od těch lze vyžadovat, aby algoritmus upravili anebo aby zajistili, že reklamované autorské dílo nebude vystaveno působení toho algoritmu. Přesto jsou případy stížností na vyhledávač „kvůli nalezitelnosti“ velmi ojedinělé – domnívám se, že je tak tomu především z důvodů, které zde uvádím.

A potom zde máme skutečnost, že v různých zemích jsou zákony různé a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR má platnost jen v rámci České republiky, vyhledávače jako Google však působí globálně.

Krátké shrnutí německého článku ve Frankfurter Rundschau z 14. května 2013, jako příklad toho, že i po vyhledávači lze respektování nějakých pravidel požadovat:

Během zadávání hledaných výrazů navrhuje vyhledávač Google automaticky doplnění dotazu. Dle rozhodnutí Spolkového soudního dvora (Bundesgerichtshof) může být tato nápověda vnímána jako zásah do osobnostních práv. Google musí na případné výzvy postižených reagovat a nápovědě zamezit.

Nějaké starší případy žalob proti Google jsem zde už kdysi zmiňoval.
Joker
Profil
Petr ZZZ:
Stejně tak by se dalo říct, že byl vytvořen bez úmyslu autorská práva respektovat a při vědomí toho, že může docházet ke konfliktům s nimi, a z této pozice by bylo možné žádat úpravu algoritmu anebo obchodního modelu.
Žádat může kdo chce co chce, ale není pravděpodobné, že by se Nejvyšší soud postavil proti vlastnímu dřívějšímu názoru a nižší soudy proti názoru Nejvyššího soudu.
A ani by se to nemělo stávat, protože má platit zásada předvídatelnosti soudních rozhodnutí.

To je možné, mám ale za to, že v okamžiku, kdy dejme tomu nějaký autor vyhledávač kontaktuje, na svoje autorská práva upozorní a žádá jejich respektování, tak už se nejedná o zavinění z nedbalosti, nýbrž o zavinění vědomé.
Ano, tohle třeba Google dělá.

Přesto jsou případy stížností na vyhledávač ‚kvůli nalezitelnosti‘ velmi ojedinělé
To bych zrovna netvrdil, například Google jich řeší stovky tisíc denně.
Petr ZZZ
Profil
Reaguji na Jokera:
„Google jich řeší stovky tisíc denně.“
Tak tohle jsem neznal, díky za odkaz. To dává naději, že by si snad vedení Google přece jen mohlo uvědomit, že jejich firma nežije jen z hledajících, ale že by žádných hledajících nebylo, kdyby nebylo tvůrců obsahu.

V okamžiku, kdy tvůrci obsahu nabydou přesvědčení, že na nich vyhledávač jen parazituje a oni z toho nic nemají, má vyhledávač problém.

Zde mám konkrétně na mysli nové vyhledávání obrázků, kdy je nalezený obrázek nabízen v plném rozlišení přímo na stránce vyhledávače, takže hledající už nemá potřebu jen kvůli obrázku prokliknout na stránku s originálem.
Amunak
Profil
Petr ZZZ:
Zde mám konkrétně na mysli nové vyhledávání obrázků, kdy je nalezený obrázek nabízen v plném rozlišení přímo na stránce vyhledávače, takže hledající už nemá potřebu jen kvůli obrázku prokliknout na stránku s originálem.
Tohle se může zdát nefér, ale pořád tam máš obrovské tlačítko "přejít na web". A i kdyby tam nebylo, pořád je větší šance, že se bude ten, kdo obrázek v googlu uvidí, pátrat po zdroji, než kdyby ten obrázek nikdy v životě neviděl.
Otázka taky je, jaký máš přínos z toho, že někdo jen vleze na tvůj web a zkopíruje nebo vytiskne obrázek stejně, jako by to udělal, když na něj kouká jen na Googlu. Možná ti to navýší počítadlo návštěv, ale to je tak všechno. Dotyčný by si u tebe stejně nic nekoupí, pokud mu skutečně jde jen o získání nějakého obrázku.

V okamžiku, kdy tvůrci obsahu nabydou přesvědčení, že na nich vyhledávač jen parazituje a oni z toho nic nemají, má vyhledávač problém.
Ale daleko větší problém má tvůrce obsahu, protože sice může sabotovat vyhledávače, ale pak ho nenajde prakticky nikdo.
Joker
Profil
Petr ZZZ:
V okamžiku, kdy tvůrci obsahu nabydou přesvědčení, že na nich vyhledávač jen parazituje a oni z toho nic nemají, má vyhledávač problém.
Jenže to je v současné době pořádně daleko od pravdy.
Mnohem větší problém mají -hlavně na webu- tvůrci obsahu ve chvíli, kdy konzumenti zjistí, že se bez toho obsahu docela dobře obejdou.

Před nějakým časem na českém webu cirkulovala myšlenka zpoplatněného obsahu. Dokonce i velké zpravodajské portály vedly řeči, jako že uživatelé by měli za ty články platit. Přesto jsou všechny pořád zdarma. Na něco podobného dojely firmy při splasknutí dot-com bubliny na přelomu tisíciletí:
Že máte spoustu uživatelů jednoduše dostupného obsahu zdarma ještě neznamená, že by významná část z nich měla motivaci ten obsah konzumovat i kdyby byl dostupný složitě anebo za peníze.
Třeba u toho obecného zpravodajství ve chvíli, kdy by uživatelé za něj měli platit, by se prostě zase dívali na zprávy večer v televizi jako dřív.

Podobně to je s těmi vyhledávači: Pochopitelně existuje obsah, který když nebude na vyhledávačích, lidé si přesto budou aktivně hledat cestu k jeho získání. Jenže toho je menšina, u většiny obsahu když nebude na vyhledávačích, uživatelé prostě budou konzumovat ten, který na vyhledávačích je.
Takže právě naopak, většina tvůrců obsahu je na vyhledávačích a návštěvnosti jimi tvořené životně závislá.
Petr ZZZ
Profil
Mně je celkem jasné, jak to funguje a že to tak funguje, jen mám občas pocit, že vyhledávač jako Google občas spouští z očí myšlenku vzájemnosti, na které je to celé postavené, a že si celkem drze osobuje právo posuzovat, co je pro majitele stránek přínosné.

Třeba ten Thomas Horn v již zmíněném rozhovoru říká, že v roce 2002 prodal plakáty s vlastními PsykoMaN motivy za 30 tisíc eur, o dva roky později ale už jen za dva tisíce; zároveň se v roce 2004 dozvěděl o reklamách s jeho motivy, které neautorizoval, a v obrázkovém hledání Google bylo uváděno 52 tisíc PsykoMaN poskytovatelů; v USA, Anglii, Francii, Japonsku a dalších zemích byly nabízeny nelicencované PsykoMaN-plakáty.

Proto vyzval Google, Telekom, Freenet a AOL, aby odstranili jeho PsykoMaN obrázky z hledání obrázků. Pouze na Freenetu později výsledky na PsykoMaN smazali, ostatní firmy to odmítly. Žalobu nakonec podal proto, že právníci těch koncernů odmítali uvěřit, že mu komiksový motiv PsykoMaNa skutečně patří.

My, kteří tady pravidelně čteme diskuze v kategorii SEO (včetně mojí mylné představy o vzácnosti stížností na vyhledávač „kvůli nalezitelnosti“), občas myslím podléháme dojmu, že vyhledávač je všechno, ale není to až tak úplně pravda.
« 1 2

Vaše odpověď

Mohlo by se hodit

Kategorie Obsah webu se věnuje otázkám:
  • autorského práva,
  • o čem a jak psát,
  • sociálních sítí.

Upozorňujeme, že názory ajťáků a právníků se mohou dost lišit. Počítejte s tím, že na této diskusi jsou inteligentní lidé s obecným právním rozhledem, můžou vám poradit dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale nemůžou poskytnout žádnou garanci, že neskončíte za mřížemi. Na opravdové konzultace si pořiďte opravdového právníka.

Odkud se sem odkazuje


Prosím používejte diakritiku a interpunkci.

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvě-sta čtyřicet-sedm: