tučné číslo u seznamu UL

<li>VAZBA KOVALENTNÍ  <-- tohle potřebuju tučné spolu s číslem před tím (<li>)
            <ul class="mezery">
                <li>je založena na společném sdílení dvojic e- (vazebných elektronových párů) oběma atomy. Oba e- jsou společné oběma atomům a mají opačný spin. Každý z atomů spojených kovalentní vazbou dosahuje stabilní el. konfiguraci nejbližšího vzácného plynu. </li>
                <li>Počet kovalentních vazeb vycházejících z atomu prvku ve sloučenině (počet vazebných el. párů), kt. atom sdílí s jinými atomy, se nazývá VAZNOST atomu (prvku)
                Pozn.: Vaznost atomu nemůže posuzovat jen podle el. konfigurace v zákl. tvaru (excitovaný stav).</li>
               
                <li>Pro určení vaznosti prvků 2. a 3. periody - OKTETOVÉ PRAVIDLO - atomy vytvářejí tolik vazeb, aby sdílením e- dosáhly stabilní konfigurace vzácného plynu s2p6</li>
                <li>Přiblížením 2 atomů dochází k průniku jejich valenčních orbitalů; vznik:
                 	- E výhodnější (chudší) MOLEKULOVÝ ORBITAL</li>
                <li>Každý molekulový orbital je charakterizován určitým prostorovým rozložením el. hustoty, má určitý tvat - podle tvaru rozlišujeme &sigma; a &pi;: 
                      a) Obsazením molekulového orbitalu &sigma; vzniká VAZBA &sigma;, jejíž el. hustota je největší na spojnici jader atomů. Může vzniknout překrytím:
                       	- dvou orbitalů s, s a p, s a d, dvou orbitalů p, p a d, nebo dvou orbitalů d
                      b) Obsazením molekulového orbitalu &pi; vzniká VAZBA &pi;, jejíž el. hustota je největší mimo spojnici jader atomů, ale v rovině touto spojnicí procházející. Vazba &pi; vzniká až po vzniku vazby &sigma; a podílí se na vzniku násobných vazeb. Je slabší než vazba &sigma;, proto jsou sloučeniny s násobnou vazbou reaktivnější. 
                       	- Může vzniknout překrytím: dvou orbitalů p, p a d, nebo dvou orbitalů d
                </li>
                <li>TVAR moleku tvořených 3 a více atomy určuje směr kovalentní vazby (totožný se směrem spojnice vázaných atomů). Vazebné el. páry se navzájem odpuzují, proto vazby vycházející z centrálního atomu jsou orientovány tak, aby byly co nejdále od sebe - úhel mezi nimi: VAZEBNÝ</li>
                <li>Vliv na směr vazby mají také volné el. páry na centrálním atomu (lineární, lomené - voda)</li>
                
                <li>NÁSOBNOST KOVALENTNÍ VAZBY
                A)	JEDNODUCHÁ VAZBA - vazba uskutečněná sdílením pouze jednoho el. páru, je tvořená vazbou &sigma; a je delší a slabší než vazby násobné
                B)	DVOJNÁ VAZBA - vazba uskutečněná sdílením dvou el. párů, tvoří ji 1 vazba &sigma; a 1 vazba &pi;, je kratší a pevnější než jednoduchá vazba
                C)	TROJNÁ VAZBA - vazba sdílením 3 el. párů, tvoří ji 1 vazba &sigma; a 2 vazby &pi;
                 	- je nejkratší a nejpevnější 
                </li>
               <li> Čistě kovalentní vazba vzniká mezi atomy stejných prvků, v tomto případě je rozdíl elektronegativit roven 0.	 (H2, O2, N2, CH4 - uhlovodíky C a H /alkany,alkeny,alkyny/)</li>
            </ul>
          </li>