html 5 - header, nav, article, ...

Milan1236000:
Na podobné šablónovanie zabudni. Všetky zmienené HTML elementy pozná až IE 9, staršie ho bez štipky JS nebudú vedieť naštýlovať.

Milan1236000:
> lionel messi:
> To ano, podle tohoto bude mít problém 2,11% populace (IE 6, 7, 8 a FF 2) tohle zobrazit, ale to není zase tak hrozné, ne?
Pri 1 000 návštevníkoch to bude zhruba 21,1 človeka. Na zlynčovanie jedného webmastera je to viac než dosť.

Prečo hádzať polená pod nohy 2 percentám, keď sa bez toho môžeš v pohode zaobísť. Čo si od použitia nových značiek vlastne sľubuješ?

Reaguji na Milana1236000:
„ale to není zase tak hrozné, ne?“
Hlavně je ta ztráta úplně zbytečná. Je jedno, kolik procent to je, dokud je to víc, než kolik má z těch elementů přínos. Celkem jednoduchá matematika, ne? Obětuješ 2 % a získáš… co?
Mimochodem, jakákoliv úmyslná oběť ti naruší zpětnou vazbu.

„Mimochodem, říkám si, kdo ještě může používat Chrome 4? :DDD“
Já mám v práci staré Chromium. Co je na tom tak k smíchu? Chrome 4 je o rok mladší než Explorer 8 a drtivou většinu stránek zobrazí úplně v pohodě.

„Vím, že jsou to jen slova nahrazující <divy>, takže je jedno, jak se použijí?“
Záleží, co je cílem. Jestli jen hezčí názvy v kódu, tak si klidně používej <milan>.

Milan1236000:
I já si myslím, že se zbytečně komplikuje zobrazení ve starých prohlížečích a na druhé straně nejsou vůbec žádné výhody.

K původnímu dotazu, obojí může být správně.
Příklad uvedený ve specifikaci odpovídá tomu tmavému obrázku (<section> uvnitř <article>).
Nicméně <section> je generický oddíl tematicky podobného obsahu a nemusí být jen uvnitř <article>.

Čili i světlý obrázek může být správně (pokud by před článkem byl ještě nějaký blok obsahu).

Jinak podle mě <section> prakticky duplikuje <div> (jediný rozdíl je, že teoreticky <div> neimplikuje žádný význam, zatímco obsah v <section> má spolu nějak souviset, nicméně skoro každý obsah seskupený v nějakém elementu spolu bude nějakým způsobem souviset).

Milan1236000:
„Určitě schválně musím ten <milan> vyzkoušet. :DD Předpokládám, že se to také chová jako <div>, že?“
Ne, spíše, jako <span>
Pokud tě téma zajímá, koukni na http://jecas.cz/vlastni-html-znacky a na http://jecas.cz/vlastni-html-atributy.

Milan1236000:
Už dlhšie sa snažím pochopiť, ako sa dá táto časť HTML tak účinne argumentovať bez argumentov. Niektorí aspoň skúšali tvrdiť, že nové elementy zlepšujú pozície vo vyhľadávačoch. Pred pár mesiacmi sme o tom debatovali a zhodli sa, že je to kravina.

„Mám tam plno divů s ID a CLASS, takže jsem to tímhle chtěl trochu zpřehlednit.“
Určite tam máš predivované, preclassované a preidované. Riešením takýchto problémov je naučiť sa písať čistý kód, nie meniť používanú verziu HTML. Plaváčkov príklad stránky s jediným divom sa mi nepodarilo dohľadať. Ak tak doplňte prosím.

Že vyhledávačům a jiným robotům mohou tyto značky pomoci k pochopení stránky, je ale pravda.

„preclassované“
Přeclassovanost není úplně špatný postup, protože to zajistí nižší sílu selektorů a nezávislost na HTML značkách. Viz BEM: způsob zápisu CSS » Zanořování a dědičnost

„príklad stránky s jediným divom“
Miloš tu před časem odkazoval stránku úplně bez <div>ů: Nadívaná husa je prima. Nadívaný web ne.

Tomáš123:
„Plaváčkov príklad stránky s jediným divom sa mi nepodarilo dohľadať. Ak tak doplňte prosím.“
klient.plavacek.net/div

Str4wberry:
„Že vyhledávačům a jiným robotům mohou tyto značky pomoci k pochopení stránky, je ale pravda.“
Čo ale, ak vyhľadávač tie značky nepozná (Google už asi áno, ale zbytok stále nerozumie)? Už dlhšie mám v pláne nejaký test, ale Google je príliš inteligentný na to, aby jednu zo stránok nepenalizoval. Nedostanem teda správne výsledky. Ďalšia na pláne je e-mailová diskusia s Google analytikom.

„Přeclassovanost není úplně špatný postup, protože to zajistí nižší sílu selektorů a nezávislost na HTML značkách.“
S tým až tak nesúhlasím. Nie je dôvod ničiť základy CSS, ako sám v článku uvádzaš. Predsa všetky pravidlá o priorite selektorov sú predvídateľné. Navyše, nutne všetkému priradzovať triedy a každý prvok extra štýlovať? Zbytočné.

Hodil by sa nejaký skutočný príklad užitočného využitia...

Nedělá hlavičku hlavičkou především to, že je to blok v úvodu, patičku patičkou především to, že je to blok v závěru, a navigaci navigací především to, že je to napříč stránkami stabilní shluk odkazů? Pomáhá uváděním těchto značek kodér strojům, nebo spíš dělá práci stroje s cílem pomoci sobě? Pocit Milana1236000, že existuje nějaká univerzálně správná struktura, naznačuje spíš druhou možnost.


Reaguji na Str4wberryho:
„Že vyhledávačům a jiným robotům mohou tyto značky pomoci k pochopení stránky, je ale pravda.“
Můžou pomoci k pochopení struktury… je ale, co na ní chápat? Není to formální dělení bloků v důsledku zcela zbytečný koncept, zajímavý jen pro člověka, který kód čte?
Díky novým elementům si můžu automatizovaně vytáhnout hlavičky z milionů stránek… to je sice hezké, ale k čemu mi to bude? S trochou heuristiky šlo vytáhnout hlavičky i před vznikem specializovaných značek a nevím o tom, že by pro tuto činnost někdo našel rozumné uplatnění.


Reaguji na Milana1236000:
Viz Císařovy nové značky.


Reaguji na Jokera:
„Jinak podle mě <section> prakticky duplikuje <div>“
On měl <div> původně stejný význam jako má dnes mít <section>. Teprve rok po vzniku <div>u vzniklo CSS, kvůli kterému se později začal masověji využívat jako obecný blokovaný obal.

Reakce na Tomáše123:
„Čo ale, ak vyhľadávač tie značky nepozná (Google už asi áno, ale zbytok stále nerozumie)? Už dlhšie mám v pláne nejaký test“
Hlavně je dost obtížné něco takového prokázat, protože výsledky ve vyhledávání ovlivňuje asi milion věcí.


Reakce na Chamurappiho:
„Nedělá hlavičku hlavičkou především to, že je to blok v úvodu“
Pokud to není blok v závěru. :–) Jako na JPW.

„Můžou pomoci k pochopení struktury… je ale, co na ní chápat?“
Tak určit, co je na stránce obsah, se může hodit. Kromě vyhledávačů to může pomoci i nástrojům, co vytváří náhledy odkazů. Nebo třeba Reading view v mobilních Explorerech / MS Edge také potřebuje určit, co je obsah – nezkoumal jsem, jak to funguje, ale dovedu si představit, že by jednotné značky mohly pomoci. Nakonec i nástroje pro uložení obsahu k pozdějšímu čtení, jako je třeba Pocket, potřebují obsah rozpoznat.

Je pravda, že rozpoznávat, co je samotný obsah, jde i bez speciálních značek. Jejich použití by ale mohlo minimalisovat případy, kdy se to rozhodne špatně.

Milan1236000:
Protože je nezná. Stejně jako některé prohlížeče je berou jako něco neznámého a neví, co s nimi (prohlížeč je ignoruje, PSPad víceméně taky).