Zastoupení CSS: Kolik brouzdalů si CSS vypíná?

Nezná někdo nějakou statistiku o tom, kdo si dnes vypíná CSS nebo používá nějaký prohlížeč, který CSS nepodporuje? Podařilo se mi vygůglit, jak je CSS bezva, s čímž pochopitelně souhlasím, ale o jeho rozšíření mezi uživateli jsem se toho moc nedověděl. Gůglil jsem "vypina css", "zastoupeni css", "schaltet css aus", "CSS ausschaltet" a Anteil "CSS ausschalten". Na dotaz Surfer "CSS ausschalten" jsem se jen dozvěděl (německy, Reeno, 27.05.2007 14:17:28), že "bez CSS jedou na každý pád všechny normální mobily (tedy všechno kromě Handhelds/PDAs), některé Screenreadery a textové prohlížeče (ty se dokonce ještě sporadicky vyskytují) a bóti". Gůglení bez uvozovek vyhodí tisíce výsledků, ve kterých tu informaci nenajdu, protože se všude píše jen o tom, jak lze CSS vypnout, ale ne o tom, kdo to dělá.

Chtěl bych si předefinovat některé tagy na formátování textu a tak bych rád věděl, jaké procento uživatelů potom bude můj web vidět jinak, než bych si přál. Mimořádný zálusk mám na tag <u>, ze dvou důvodů:

1. je sympaticky jednopísmenkový a
2. nikdy ho na jeho původní účel nepoužiju…

…neb podtržené mají být jen odkazy a ty jsou podtržené automaticky, netřeba na ně <u>. Proto bych chtěl vědět, kolik lidí si vypíná CSS?

Bubáku nevěřil bys, kolik se mi toho tvou odpovědí vyjasnilo, ačkoli skoro všechno už jsem dávno mohl vědět nebo i věděl, ale buď zase zapomněl nebo nepoužíval. :-) Například mi dosud nedošlo, že <font> bez atributů v HTML je vlastně použitelná i sémantická značka a že by se dal nastylovat! Dík za bezva nápad, i když v konkrétním případě mi docela záleží na tom, aby ten tag byl krátký.

„Najít - Nahradit“ je výborná věc a ve Wordu v tom mám rutinu, ale neuvěříš, v Editoru, ve kterém píšu kódy, jsem to objevil až teď díky Tvému trknutí! :-) Ono ve Wordu je to totiž integrované do Strg+F, zatímco v Editoru je pod Strg+F jen hledání a nahrazování je extra, pod Strg+H; proto jsem v Editoru o nahrazování do dnešního dne nevěděl. I když jsem se divil, že to neumí – a on umí! A když nad tím tak přemýšlím, vlastně by se dalo docela rychle zvyknout si psát ůů§ místo <strong> a ůůů§ místo </strong> a pak to nahradit. :-)

Co se týče těch značek, tak <i> si chci nastylovat jako tučnou kurzívu a <em> jako obyčejnou kurzívu, protože tučnou kurzívu potřebuji velmi často a obyčejnou velmi vzácně; <b> chci ponechat jako <b>, <s> nechci použít (v případě nějakých CSS-potíží rozhodně nechci mít text přeškrtnutý, ani "jenom sémanticky přeškrtnutý" ho nechci mít, to už raději "sémanticky podtržený"). Značka <pre> se mi nelíbí, protože nezalamuje řádky, <code> by asi šel použít, ale má přece jen už 4 písmenka, <xmp> je zavržená fosílie.

Značku <u> v jejím původním významu vůbec na nic nepotřebuji a s vysokou pravděpodobností nikdy potřebovat nebudu, tak nevím, proč bych si ji nemohl nastylovat na něco (cokoli), co – bude-li nejhůř – bude podtržené (ačkoli to podtržené vlastně mít nechci). No – ještě zapřemýšlím nad <code>, ale nelíbí se mi, že je to tak dlouhé.

Zajímavá alternativa by mohla být <tt>, ale nic o tomto tagu nevím, jen že existuje. Každopádně je sympaticky krátký – dokonce, ač jsou to dva znaky, v proporcionálním písmu je to opticky stejně krátké jako <u>. Možná ho použiju. Podle specifikace to má prostě jen dělat "dálnopisné nebo neproporcionální písmo" ("teletype or monospaced text"), takže jestli to chápu správně, tak tím není řečeno, že takto formátovaný text by měl s "dálnopisem" společného více než pouhý vzhled.

Plaváček:
Chci si udělat HTML stránku, do které bych si psal příklady kódu a poznámky o kódech. Kousky kódu si chci nějak naformátovat a chci na to nějaký pokud možno krátký tag. Zatím to sice mám jen u sebe na disku, ale kdybych se někdy rozhodl to dát na web, nechci být nucen to předělávat.

Díky všem za přínosné odpovědi a kdyby ještě někdo věděl něco více o tom, kolik lidí si vypíná CSS, tak budu vděčný za jakékoli další informace! :-)

tiso:
Protože chci vědět, kolika lidem se to bude zobrazovat jinak, než chci dosáhnout nastylováním příslušného tagu. Kdo si vypne CSS, tomu se to zobrazí jinak než chci, když např. u <u> odstraním podtržení. Proto mě zajímá, zda si vůbec někdo CSS vypíná. Pokud to nikdo nevypíná, tak je dobře. Kdyby ale "vypínačů" bylo hodně, musel bych brát na odlišné zobrazení ohled a rozmyslet si, nakolik bude vadit, když se třeba zrovna <u> zobrazí opravdu podtržené.

tiso:
„A keď ich bude málo, tak nemusíš?“
Pokud jde o otázku, zda bude podtržené něco, co podtržené ve skutečnosti mít nechci, tak bych na nějakou menší menšinu asi ohled nebral, protože mezi podtrženým a nepodtrženým zas tak tragický rozdíl není. Něco jiného by samozřejmě byly nějaké závažnější rozdíly; potom by bylo vhodné zohlednit i menšinu. A naopak – kdyby se nejednalo o menšinu, bylo by vhodné ošetřit i méně významnou záležitost.

„čo použitím tagu s krátkym názvom získaš?“
Kratší a tím pádem přehlednější kód. Vzhledem k účelu (viz má odpověď Plaváčkovi) mi to kromě toho usnadní práci, protože to chci používat především ve stránce, do které budu pravděpodobně často psát.

Dranel:
„Pokud mu na tom něco změníš, musí přemýšlet.“

On nemusí přemýšlet, stačí když použije moje CSS. :-) V tomto bodě se ovšem dostává do hry pantherova připomínka (díky, Petře!), která se mi jeví jako hodně důležitá: neznámá množina brouzdalů, která sice CSS používá, ale ne to, které jsem napsal já, nýbrž nějaké výchozí nastavení svého prohlížeče. Toto dost podstatně mění situaci a myslím, že s přestylováním (a tím pádem bohužel – škoda – vůbec s jakýmkoli využitím) značky <u> se budu muset rozloučit.

Když se dívám na abecední seznam HTML-tagů, tak opravdu nechápu, proč je jich tak žalostně málo jednopísmenkových. To byli tvůrci HTML takoví s prominutím tupci, že nebyli schopní si zapamatovat význam několika písmenek a museli do každého tagu cpát kus nějakého anglického slova nebo hned celé to slovo? – To mi teď samozřejmě ujelo a opravdu se na adresu tvůrců HTML okamžitě omlouvám. I tak to byl intelektuální výkon, před kterým mi nezbývá než hluboce smeknout, a jsem rád, že vůbec nějaké HTML existuje. Ale těch jednopísmenkových tagů opravdu mohlo být víc, kódy by byly kratší a čitelnější.

No nic, v konkrétním případě to tak zlé zase není. Použiju <tt> a tím snad nic nezkazím. Sice to nebude sémantické označení kódu, ale že to bude zobrazováno jako bezproporcionální, na to se asi dá spolehnout, a když napíšu font-family: 'Courier New', Courier, monotype ještě do CSS, tak snad není více co řešit.

panther: ↓
Díky, opraveno.

panther:
Ty apostrofy tam musí být? Já jsem to extra okopíroval od Yuhůa, abych tam nesekl nějakou chybu! :-)

Dodatek:
„který z nich by měl mít privilegované<c> a proč?“
Třeba by se mohlo psát <c> místo <code>; proč, to snad je jedno, to by se zkrátka muselo rozhodnout. Ty ostatní by mohly mít nějaká jiná písmenka nebo by byly dvoupísmenkové, to by se dalo ještě unést. Třeba by se mohly jmenovat <ct> (místo <cite>), <cd> (<code>), <cl> (<col>) a <cr> (místo <colgroup>). Nebo by se jmenovaly <c>, <d>, <e> a <f>. Nesmíme zapomínat, že písmo není nic než konvence, prostě bychom se to naučili, jako jsme se kdysi učili, že c se píše c a ne ¥ nebo ¶ nebo Đ.

xmark ↓
Díky, to jsem nevěděl.

Nox:
„zkratku si člověk musí interpretovat“
Jakékoli písmo je nutno interpretovat, to je podstatou písma jako formy komunikace. Jde jen o to naučit se to a zvyknout si na to tak, že člověk časem zapomene, že něco interpretuje, ale to je princip, který známe z první třídy. Já se učím kódovat teprve druhý rok, ale <b> už nevnímám jako <b>, ale jako tučné písmo. Když jsem začínal, vnímal jsem <b> jako <b>. (A řetězec <a href=""></a> jsem nedovedl napsat zpaměti, asi rok jsem ho kopíroval ze souboru, ve kterém jsem ho měl uložen, to jen jako perlička na okraj :-)

„pár mrzkých bytů…“
…je přece jedním z důvodů, proč např. CSS vítězí nad tabulkami. Pokud jde o čitelnost, nemluvím ani tak o čitelnosti kódu, ale vlastního obsahu. Porovnej čitelnost těchto dvou variant:

V <font>pondělí</font>, ve <font>středu</font> a v <font>pátek</font> se učíme <span>wutunhua</span>.
V <b>pondělí</b>, ve <b>středu</b> a v <b>pátek</b> se učíme <i>wutunhua</i>.

Jde mi o to, že když hledám v kódu nějaké místo, které chci upravit, tak hledám podle kontentu a ne podle kódu (protože kontent bývá jedinečný, zatímco kód se opakuje), a potom to místo najdu rychleji, když jsou tagy kratší a kontentu je v poměru více. Ze stejného důvodu píšu např. otvírací značky odstavců na konce řádků:


„ty se snad chceš zařadit mezi lidi co používají proměnné $a, $p, $p2…?“
Nevím. Je to hezky krátké a možná to tak budu dělat, jestli se někdy naučím programovat. :-) Není elegance zkratky hlavním rysem regulárních výrazů? (A důvodem, proč je těžké se je naučit, ale to se zřejmě musí zkousnout.)

„…pokud nepíšeš v notepadu“
Píšu. :-) Co bys mi doporučil?

panther:
„Vem si situaci, kdy na programu budeš dělat s dalšími X lidmi.“
„Když se bude jmenovat např. $pocet_kusu, bude vše jasné.“

Má kritika se původně týkala syntaxe jazyka, která je jaksi základem, který je stejně nutné se naučit a kterou si nemůže každý vymyslet podle vlastního uvážení, jako si může vymyslet proměnnou. Uznávám, že při práci v kolektivu mají nějaké srozumitelné názvy proměnných smysl, i když pak budou delší.

Dík za tip na PSPad, kdysi jsem nad ním dokonce už uvažoval. I když mám trochu obavu, zda bude fungovat vše, na co jsem zvyklý. Zalomím-li např. v Notepadu v <title> řádku, bude se zobrazovat (v některých prohlížečích) i ve žluté bublině zalomená. Příklad: bublina u výrazu Vergnügen na mé stránce o střevlíkovi. Nepřekvapilo by mě, kdyby tento trik u jiných editorů nefungoval. Pravda je ale, že psaní v Notepadu je jinak spíš nepohodlné.

panther:
„A pokud bude titulek ještě delší o slovo, zalomí se i jinde.“
O tom vím a hlídám si to, případně rozdělím text na více řádků.

„když např. ve Firefoxu zalomením vznikne několik nechtěných mezer mezi slovy ‚Vergnügen‘ a ‚und‘?“
Vím o tom a radši zkousnu nadbytečné mezery v FF, než když se mi v IE zalomí řádky, kde se jim zlíbí. Ono vzhledem k tomu, že se snažím ty řádky zalamovat na nějakých logických místech, tak ty nadbytečné mezery v FF zas tak moc nevadí.