Pozadí jen pod textem ve vystředěném nadpisu*

Reaguji na Tomáše Jindru:
Dáš do <h1> třeba <span> a pozadí nastavíš <span>u.
Tagy (neboli značky) nemají s tágy (neboli holemi na hraní kulečníku) nic společného.

Nebo display:inline;, margin:1em auto;, ale muze s tim byt problem v ruznych prohlizecich.
Reseni od Chamurappi je lepsi.

Reaguji na peta:
„muze s tim byt problem v ruznych prohlizecich“
Konkrétně úplně ve všech. Zase blábolíš.

peta se skoro trefil, ale udělal takovou chybu, jako je natankování nafty do nádrže benzínového motoru ;-)
kód http://kod.djpw.cz/vnc
ukázka http://kod.djpw.cz/vnc-

První řešení využívá display: table; ale je funkční až od IE8.
Řešení, které sem dal Chamurappi, je klasika, funkční ve všech prohlížečích znalých CSS, i když na historicky cenné prohlížeče IE4 a NN4.7 bych pro jistotu nesázel.

Ja bych to resil stejne jinak. Obalil bych to cele divem. Kombinace <h1><span> mi neprirozena. Pouzil bych ji jen v pripade, ze chci usporit css a class.

peta:
„a bych to resil stejne jinak. Obalil bych to cele divem. Kombinace <h1><span> mi neprirozena.“
Tvé řešení si nedovedu představit, napřed píšeš, že bys „to cele“ obalil DIVem, ale že „kombinace <h1><span> mi neprirozena“. Takže „to cele“, co bys oballil DIVem, je jen nadpis, nebo tobě neprizozena kombinace <h1><span>?

<div><h1> - dobre
<h1><span> - spatne

<div><h1> - dobře, ale musím v CSS deklatovat h1 {display: inline;}
<h1><span> - zdá se mi lepší, protože v CSS nemusím žádnému elementu měnit hodnotu display

Reaguji na peta:
Podle jaké logiky?
W3C píše v HTML 4 tohle: „A heading element briefly describes the topic of the section it introduces. […] The following example shows how to use the DIV element to associate a heading with the document section that follows it.“ — v příkladu jasně naznačuje, že <div> secvakává dohromady nadpis s textem, což mi připadá jako rozumný úhel pohledu (to byl ostatně i původní účel elementu <div>). Mně přijde nepřirozené obalovat samotný nadpis do <div>u…

Já proti obalení DIVem nic nemám, pokud se tím něco získá, ale v tomto případě vidím jediný zisk v přidání elementu.
Oproti tomu, pokud text obalím SPANem, tak podle logiky je obalený pouze úsek textu, který chci naformátovat jinak, v tomto případě obarvením pozadí.

Chamurappi:
Sice se divím, že se odvoláváš na W3C, když v něm nevidíš autoritu, ale pokud W3C píše něco, co se nepříčí zdravému rozumu, tak proč by ne.

Reaguji na margina:
Také mi to přišlo divné, když jsem to psal. Ale nebylo, na co jiného se odvolat :-) … a peta tuhle autoritu příležitostně uznává.
Obalující <div> by v petově případě musel mít nějakou třídu, nabízí se nazvat ji podle účelu, tedy class="nadpis". Z čehož se mi také instinktivně ježí chlupy. Většinu vlastností určených pro nadpis bych pak spíš měl dávat třídě nadpis, než opravdovému nadpisu. Kdyby se pak stránce stala nějaká nehoda a nadpis se ocitl mimo svůj otřídovaný <div>, dopadlo by to pravděpodobně hůř, než kdyby selhalo vystlání <span>em.

Je to sporne. Ja bych se priklonil k variante s divem, protoze cpat span do nadpisu je neprirozene. Stejne neprirozene, jako cpat span do odkazu. Stejne neprirozeny mi prijde odkaz v nadpisu. Proto se tak desne jezim, kdyz nekdo formatuje seznam clanku pomoci nadpisu. Kdyz pak budes chtit se strankou pracovat, treba javascriptem, tak budes hledat nadpis H1. Budes muset pocitat s tim, ze je tam span nebo treba odkaz a nebo oboji dohromady.
Chamurappiho reseni se lepe styluje, to je jasne, protoze ty elementy odpovidaji nejvice pozadavkum.

Zase z pohledu JavaScriptu mi přijde výhodnější <div><h1>. Při čtení/změny nadpisu se nemusí kalkulovat s nějakým <span>em.

Reaguji na Str4wberryho:
Ale při jeho skrývání, přesouvání a klonování se místo toho musí počítat s <div>em. Pokud chci číst nadpis jako strukturovaný text, tak mi <span> nevadí (naopak se může hodit, protože můžu pracovat s klonem <span>u a neřešit zvlášť dílčí součásti). Pokud ho chci číst jako prostý text, stejně si vytáhnu jeho innerText || textContent. I z pohledu JavaScriptu mi připadá petův postup dost nepohodlný.


Reaguji na peta:
„Stejne neprirozene, jako cpat span do odkazu.“
K čemu podle tebe vlastně slouží <span>?

„Stejne neprirozeny mi prijde odkaz v nadpisu“
Chtěl bys raději odkaz kolem nadpisu?

Chamurappi: Do nadpisu odkaz vubec nepatri. Ani ten div by tam nemel byt, idealne. To by mel byt ciste jen H1.
innerText || textContent - pokud javascript daneho prohlizece metody zna a pokud nevyuzijes ten span jeste pro neco, co bys chtel skryt, treba neco jako title efekt, pak by te v jednom pripade zajimal obsah spanu, v druhem ne.
Nehlede na to, ze pomoci wys. editoru se tato konstrukce dost obtizne vytvari pro bezneho uzivatele.
A pak treba resim s uzivateli, proc maji nekde nadpis modry, kdyz jsem jim rikal, ze tam jina barva nejde dat. Protoze tam zkombinovali nadpis z odkazem. Ale pro takovou kombinaci mame nastavene nepodtrhavat, protoze tluste podtrzeni vypada osklive. A bez podtrzeni je tu zas moznost, ze na to nikdo neklikne.
Takze jsem zasadne proti tomu, aby se konkretne do tagu nadpisu michali jeste dalsi tagy.

peta:
Takže když mám na webu přehled článků, kde po kliknutí na číst dál nebo na nadpis mě to hodí na celý článek, je ten odkaz v nadpise špatně? Jak jinak to tedy mám udělat?

Amunak:
Ignorovat takový blábol.

Pokud mas seznam cehokoliv reseny pomoci nadpisu, je to spatne, podle meho nazoru. Nevim, jak to udelat, zatim mne nic rozumneho nenapadlo. Jedna z tech silenych veci je napriklad UL Li seznam naplneny div s classy nebo pomoci seznamu pro definice. Ale prijde mi to krkolomne, osobne pouzivam divy.
stare html s moznosti seznam clanku nepocitalo.

peta:
Blábolíš, jako obvykle. Seznam článků není několikaslovný definiční nebo jiný seznam. Mluvím o připadu, kdy mám takovéhle bloky kódu:

Jak jinak bych to podle tebe měl udělat klikací? Pomocí JS? Dát odkaz mimo nadpis? Co je špatného na tom, mít uvnitř tagu <h1> taky <a>?

Nechce se nějakému moderátorovi vyhodit z tohoto tématu všechny ty bláboly a nadbytečné příspěvky? Dotaz byl zodpovězen již v příspěvku [#2] a tazatel byl s odpovědí spokojen.

Takhle bych to resil ja. H2 je tam spatne, vice P je tam spatne, samotne odkaz A je spatne. Az to budes chtit stylovat, a nekdo ti tam nacpe do tech odstavcu H2 a A, tak se z toho osypes.

peta:

Mateš lidi. Tebou uvedený kód je prakticky nečitelný a neovladatelný pro hlasové čtečky. Používání vhodných HTML elementů je velmi důležité především z pohledu přístupnosti. Příklad Amunaka je v naprostém pořádku.

peta:
Táraš, táraš a znovu táraš.

peta:
„H2 je tam spatne“ - Proč?
„vice P je tam spatne“ - Proč?
„samotne odkaz A je spatne“ - Proč?
- když už to tak kategoricky vetujete, tak by asi nejen mě celkem zajímal důvod.

„cpat span do nadpisu je neprirozene. Stejne neprirozene, jako cpat span do odkazu“
Nadpis je kus textu, odsazený shora a aspoň trochu i zdola bílým místem. <span> je nespecifické vymezení kusu inline textu. Co je nepřirozeného na tom, že uvnitř kusu textu označím nějaký (nespecifikovaným způsobem odlišný) menší kus textu? Co když část nadpisu musí být kurzívou nebo tučně nebo třeba hebrejsky (tj. zprava doleva) - jak byste to "přirozeně" vyřešil bez toho, že byste ten úsek nějak označil?

„Az to budes chtit stylovat, a nekdo ti tam nacpe do tech odstavcu H2 a A, tak se z toho osypes“
Rozumně uvažujícího autora webu to třeba taky napadne a dá nadpisovému H2 extra třídu. Nebo použije kontextový výběr prvního potomka div.clanek. Co když mám zrovna pomalé připojení a nenačtou se mi styly (mně se to na wifi stává celkem často) - váš nadívaný perex bude méně přehledný než implicitně stylovaný nadpis s odkazem.

„Nehlede na to, ze pomoci wys. editoru se tato konstrukce dost obtizne vytvari pro bezneho uzivatele“
Pokud autor webu nechává uživatele psát nadpis i text článku v jediném wysiwyg editoru, místo aby nadpis byl v samostatném input=text, tak si koleduje o horší problémy, než jen stížnosti na špatnou použitelnost editoru a dobře mu tak.

Kubo2: Tva poznamka je smesna. O odpoved jsem byl pozadan. Byt moderator, tak mas napomenuti.

Tori:
H2
H2 je tam spatne, protoze h2 je nadpis clanku, nijak se netyka seznamu prvku. To, ze text v seznamu odpovida nadpisu clanku je jen shoda okolnosti. Kdyby se jednalo o menu vpravo, tak to tez obalis jen do UL LI a nedavas tam jeste H2, ne? Z meho pohledu je to tedy nelogicke tlacit H@ tam, kam nepatri.

H2>SPAN
"Co když část nadpisu musí být kurzívou nebo tučně nebo třeba hebrejsky"
To je presne necudnost, kterou se lide naucili z wordu. Vsichni tihle lide by meli dostat skoleni o tom, jak se takovy clanek spravne pise a formatuje. Az budes psat bakalarku, tak pochopis, proc to delas do ted spatne, kdyz ti ji s takovymi vylomeninami vedouci prace vrati k prepracovani.
Potom vypadaji tak i ty clanky, ze ma odstavec a ted ma v nem cast textu tucne, cast italikem, dlouhu podtrzeny odkaz pres 3 radky, cast text velkym pismem a jeste tam mas 16 barvicek (tohle nam tu delaji ucitele v Moodle, treba).
To je formatovani, kterym chces rici, ze tento text je nadpis, tak ho zvyraznis, jinak bys tam zadnou znacku nedavala, ne?
B I tam nema, co delat. Hebrejstinu docilis pomoci unicode utf-8, na to zadny tag nepotrebujes. Ale, nadpis ma byt v jednom jazyce.

"pomalé připojení a nenačtou se mi styly"
S tim souhlasim, ze je to lepsi, kdyz se nenactou styly a bude to odliseno. To je ale prave zpusobeno tim, ze html nema tagy pro formatovani clanku a seznamu clanku. V takovem pripade to pak nejde resit jinak, kdyz je to nutne.

Reaguji na petu:
>„Co když část nadpisu musí být kurzívou...“
„To je presne necudnost, kterou se lide naucili z wordu.“

Nemá to nic do činění s Wordem a už vůbec to není necudnost. Například zvýrazňování vědeckých jmen živočichů v jakémkoli textu včetně nadpisu je zvyk pěstěný minimálně 200 let a několik desítek roků doporučovaný Mezinárodními pravidly zoologické nomenklatury:

Appendix B6: „The scientific names of genus- or species-group taxa should be printed in a type-face (font) different from that used in the text; such names are usually printed in italics, which should not be used for names of higher taxa.“ — V tištěném knižním českém překladu verze ICZN z roku 1985 to samé doporučuje Doplněk E2: Vědecká jména taxonů ze skupiny rodu a ze skupiny druhu mají být tištěna způsobem odlišným od odstatního textu. Většinou se tisknou kurzívou, např. Rana esculenta Linné, 1758 žije v Evropě.


„nadpis ma byt v jednom jazyce.“

To pochopitelně také neplatí obecně. Příklad:

(Plácáš nesmysly a ignoruješ pravidla. Nemáš trvalý ban jen proto, že vyvracením tvých blábolů dostatečně často vznikají zajímavé diskuze. :-)

peta:
„Ale, nadpis ma byt v jednom jazyce.“
V odborné práci se nelze v některých oborech vyhnout vícejazyčnému nadpisu. Tučné písmo beru zpět, uznávám, nemá co dělat v nadpise. Ale kurzíva může mít své opodstatnění. Zeptejte se třeba Petra ZZZ, kolik broučků má pouze latinský název, a ty se právě často píšou kurzívou. Anebo jednodušší případ, diplomka na anglistice o dosud nepřeloženém románu. Ale to jen na doplnění, odpověď už jsem dostala. Jinak bakalářku jsem psala a nevrátili mi ji, asi byla sdostatek cudná (anebo nudná).

Reaguji na Tori:
Tak jsem byl o pár vteřin rychlejší. :-)

„kolik broučků má pouze latinský název“
Drtivá většina (odhadoval bych 90-95 %) těch zhruba 400.000 dosud „objevených, pojmenovaných a popsaných“ druhů brouků naší planety nemá žádné jiné než vědecké („latinské“)* jméno.

*) Vědecká jména živočichů musí být tvořena v souladu s latinskou gramatikou, hodně jich ale pochází z řečtiny nebo z jiných jazyků. Za dodržení nějakých dalších podmínek smí sestávat vědecké jméno živočicha z (téměř) libovolné kombinace písmen latinské abecedy plus „j“, „k“, „w“ a „y“.

I nadpis může mít tučné písmo, Tori, není to blbost. Případně můžu rozebrat, ale přijde mi to jako zbytečná diskuze, protože peta plácá voloviny a je škoda, že na to vůbec reagujeme. Je to jako srážka s...