háčky a čárky v js

Chamurappi:
„Pokud je hodně těch, kdo technologii používají nevhodně, a pozitivní přínos malý, tak jde odsoudit i ten vývoj.“

To bych mohl odsoudit vývoj celého dostupného internetu. Dnes na něm publikuje skoro každý a kvalitu v grafice, typografii, kompozici, estetice, obsahu, použitelnosti, … aby člověk pohledal. Pokud někomu přijde, že je pozitivní přínos alternativních písem malý, a to, že se v dalších zmíněných oblastech chybuje daleko víc, mu nevadí, pak se nemám moc o čem bavit, protože je to něco jako řešit při povodních nátěr kuchyně.

Reaguji na panthera:
Web je starý půl století a masového rozšíření se mu dostalo až v průběhu posledních deseti či dvaceti let. Tvrdit, že nepřežije stovky let, je odvážné a ničím nepodložené. Je to nové médium, jakékoli prognózy jsou spekulativní. Nehledě na to, že i webovou stránku lze vytisknout na papír (který pár set let přežít může).

„Pismo prochazi vyvojem.“
To je právě to, co se mi jeví jako problematické. Tohle třeba dnes už většina lidí nepřečte:



Přiznávám, že v případě švabachu mi to zas tak nevadí, takové písmo je zbytečně složité, ale jde o princip: Zachování komunikace je možné jen za předpokladu, že metodika komunikace – zde rozuměj vzhled písma – zůstane zachována.

Reaguji na Chamurappiho:
Nemluvím o strojové čitelnosti, ale o tom, že nová písma vedou k tomu, že si na ně lidi zvyknou, a to zase vede k tomu, že starým písmům přestanou rozumět. A až si na ta nová moderní písma zvyknou, přijde zase nějaký odborník na "Corporate Identity" a začne vymýšlet písma ještě novější. Na ta si lidi zase zvyknou a budou tedy otřepaná, a zase se začnou vymýšlet písma nová. A furt dokola, až donekonečna. Takovým vývojem je negován fakt, že písmo je konvence optického zápisu zvuku, a má to za následek, že písmo funguje jen na krátkém úseku časové osy. Obětovat tisíciletou srozumitelnost psaného svědectví prchavé módě považuji za mimořádně hloupé. Je ale možné, že házet mase klacky pod nohy, aby se jí hůře komunikovalo, je v zájmu vládnoucích elit, a možná proto se I a 1 a l zrovna v nejpoužívanějších fontech skoro neliší...

(Kdo umí německy, nechť si ten Kantův švabach z roku 1784 přelouská. Je aktuálnější dnes než kdy dříve.)

Petr ZZZ:
„Tvrdit, že nepřežije stovky let, je odvážné a ničím nepodložené.“
netvrdim, ze neprezije. Jen si myslim, ze pokud prezije, ne v dnesni podobe.

„a možná proto se I a 1 a l zrovna v nejpoužívanějších fontech skoro neliší...“
vidis, a v mem rukopise taky nepoznas rozdil mezi 'l' a '1' (male L a jednicka). Pisu je stejne, jako svislici. Bez kontextu nikdo nevi, o jaky znak se jedna, presto ho v kontextu vsichni pochopi. Myslim, ze jsi nasel problem tam, kde neni.

Petr ZZZ:
IMHO je daleko větší rozdíl v čitelnosti mezi psaným písmem různých lidí, než preferencí tištěného písma mezi různými grafiky. Tištěný švabach se mi čte dobře, psaný už hůř (protože němčinu aktivně nepoužívám a zapomínám), zato nejsem zvyklá číst třeba grafiti, kde některé znaky/tagy prostě nedešifruju. Zase jde o kontext.

„Nemluvím o strojové čitelnosti, ale o tom, že nová písma vedou k tomu, že si na ně lidi zvyknou, a to zase vede k tomu, že starým písmům přestanou rozumět.“
Samozřejmě, kolik lidí dnes umí číst hlaholici? (nebo dejme tomu i ten švabach)

„A až si na ta nová moderní písma zvyknou, přijde zase nějaký odborník na "Corporate Identity" a začne vymýšlet písma ještě novější. Na ta si lidi zase zvyknou a budou tedy otřepaná, a zase se začnou vymýšlet písma nová. A furt dokola, až donekonečna.“
A nesouvisí ty velké změny písma spíše se změnou jazyka a kultury? Mezi různými verzemi tištěné/psané latin(k)y za posledních cca 1000 let bude (imho) menší rozdíl než mezi hlaholicí a latinkou. Btw v hudbě je vývoj naprosto totožný, je to i jedna ze základních vývojových charakteristik, a nikdo nezavrhuje veškerou novou hudbu en bloc. Lidi zvyklí na prvorepublikové bigbandy taky v 60.letech odsuzovali beat a kritizovali beatové texty, a notopis se od starověku radikálně změnil několikrát.

Reaguji na Tori:
„A nesouvisí ty velké změny písma spíše se změnou jazyka a kultury?“
Ono je celkem fuk, zda se změna k nepoznání odehraje skokem nebo pozvolna, podstatný je výsledek. Zda výsledkem pozvolných změn srovnatelných s těmi za posledních několik desítek let, pokud bude ten proces pokračovat (obávám se, že tomu nelze zabránit), bude za pět set let písmo od dnešního v základu natolik odlišné, že už to dnešní v budoucnu přečte (bez podpory stroje) jen hrstka odborníků, to se odhadnout nedá. Jediné, co lze říct, je to, že tendence ke změnám vzhledu písma má potenciál zničit komunikační funkci písma na časové ose. Ten švabach je myslím dobrý příklad hraniční situace – je latince podobný a zároveň natolik odlišný, že je obtížné ho číst. Tou podobností také naznačuje, že k závažné přeměně může dojít i formou mnoha malých krůčků.