Stavba systému

Manny7:
Adresářová struktura:

/root
- admin
- files (grafika, upload, bordel....)
- framework (database, mails, template_loader, access, settings ...)


Tímhle způsobem bych to napsal já. Všechno, co si měl dřív v jednom souboru bych rozdělil do jednotlivých poadresářů složky framework. Doufám, že to píšeš v OOP PHP, potom to bude správně.

Možná by při tom vývoji CMS nebylo na škodu přečíst si něco ohledně MVC.

Pokud stavíš od základu zkus použít nějaký framework..Nette, Zend atd.

Manny7:
„Ale přijde mi provádět vše takhle v jednom editačním souboru "blbé" a přemýšlím nad lepším řešením.“
máš pravdu, je lepší to vyvíjet v přehledné adresářové struktuře; ale z jiného hlediska mnoho includovaných souborů totálně zabije výkon PHP aplikace. Dobře to řeší třeba Nette/Dibi, které mají jak vývojovou verzi rozdělenou do souborů včetně phpDoc, tak "minified" verzi sraženou do jednoho souboru včetně značné komprese kódu (to umí takto převést a zkomprimovat tuším nějaká utilita), kterou je dobré používat na produkčním serveru.

„Napadá mě použít v systému (založit na něm) globální proměnné“
Ideální by v dnešní době bylo napsat to objektově, kde nutnost použití globálních proměnných zcela odpadá (v poslední řadě je lze nahradit statickou třídou, třídy jsou viditelné odevšad).
Pokud ale objektově psát neumíš, samotné použití globálních proměnných hříchem není, jen se musíš řídit určitými pravidly:
- globální proměnné použít pouze v těch funkcích, které jsou striktně spjaty s daným projektem. Všechny funkce, které možná někdy použiješ i mimo projekt, by měly veškerá vstupní data dostávat jako parametry.
- vést si dobrou dokumentaci o globálních proměnných, jaká a k čemu je použitá, aby sis je někde nepřepsal/nezastínil.
- používat je opravdu jen tehdy, pokud to má dobrý důvod, ne jen z lenosti opisovat parametry