Jak resetovat objekt

Znovu ho (ten objekt) vytvořit, to je asi to nejsprávnější řešení.

Nebo můžeš mít metodu Init, která nastaví počáteční hodnoty, a tu volat v konstruktoru a dle potřeby.

4ever:
V podstate pouzivam to co napsal Mastodont, jen opacne.

Konstruktor pripravi cely objekt, to je i odpoved na tvou druhou otazku - celou inicializaci proved v konstruktoru, v kodu muzes snadno opomenout volani
a nebude tudiz obsahem objektu.

Vetsinou hned pod konstruktor si ja pridavam metodu "reDim()" (zvyk z dob davno minulych :-D) a tato dela jedinou vec. Znovu zavola
a tim mi cely objekt znovu pripravi ve vychozim stavu.

Ty jednopísmenné názvy fakt nevypadá dobře :) ... když už máš Condition_class a Properties_class atd. proč ne effect a condition?
(btw. proč to "_class"?)

A jinak souhlasím s Majkl578em že vytvořit nový objekt bývá lepší

Je otázka, čeho přesně chceš docílit

Crusher:
> $this->__construct();
Něco takového se rozhodně nedá doporučit, je to špatné řešení. Správně bys, v případě opravdové potřeby, měl mít metodu (re-)inicializující objekt a tu volat z konstruktoru a příslušných míst. Mimochodem tvé řešení je nepoužitelné v případě parametrizovaných konstruktorů.

Pokud je třeba stav objektu resetovat úplně, pak by měl být ponechán zkáze a měl by být vytvořen nový objekt stejné třídy (samozřejmě vnějším kódem). Případně se to dá řešit návrhovým vzorem proxy.

Jmennou konvenci tříd/vlastností/metod raději nekomentuji, takové názvy jsou nesmyslné a odsuzují kód k záhubě.

4ever:
„Jednopísmenné názvy se mi do toho kodu docela hodí, protože ty zápisy přístupů k objektům jsou dlouhý.“
Nesmysl.

„Když toto člověk ví“
Neví. A u vhodně psaného kódu ani nepotřebuje.

„lépe se to čte“
Nečte.

„Navíc mám zvykem vytvářet si ke složitějším skriptům nápovědu či průvodce.“
Kdybys psal kód kvalitně, nemusel bys.

„Třídám prostě dávám delší názvy“
Logicky, to je běžná praxe. Noxova otázka ale byla proč nesmyslně používáš v názvu třídy _class.

Nezlob se na mě, ale já dostat k úpravám kód v podobném ražení jako je ten v [#1], zjistím si co má dělat, původní zahodím a napíšu jej raději znovu. A ještě bych pak měl noční můry, kde by se mi zjevovalo něco ve stylu (new HustodemonskaFeature_class())->e()[2]->w->u[1]['p']->q();.

Majkl578:
„Něco takového se rozhodně nedá doporučit, je to špatné řešení.“
To je relativni. Pokud mam (ja) objekt, ktery konstruktor stvori jako prazdny objekt a k naplneni dochazi pres jeho metody (tak jak to mam ja) tak je to pro me plne dostacujici reseni. A osobne si myslim, ze na priklad, ktery uvedl na zacatku to bez problemu lze aplikovat. Samozrejme netrvam na tom, ze je to nejspravnejsi reseni pro vsechny :-).
Asi jedine nejspravnejsi je opravdu pouzit destruktor a cely objekt definovat znovu.

PS: pokud bych deklaroval objekt s parametrizovanym konstruktorem, tak bych urcite volil destrukci a novy objekt

Majkl578:
Není pravda že uvedený pojmenování je nějak špatný, musís se jenom přenést přes to, že existují skripty kam nikdo jiný než původní uator nesáhne a většinou na ně sáhne přesně jednou při tvorbě. Pokud víš že e=effect tak to tak prostě čteš protože to máš v hlavě - nevidíš e, ale effect. Je to normální zkratka jako OOP, MVC, UI ... jenom tyhle jsou v podvědomí většího množství lidí, ale rozdíl tam neni.

Je faktem, že po delěí pauze a následný úpravě už prostě nevíš na první pohled co to znamenalo, tak u půlky si vzpomeneš hned a tu druhou půlku chvíli budeš luštit, ale když k tomu máš - a víš kde jí najít - nápovědu, tak to je chvilka jednoho klepnutí na čelo a vzdychu Ahááá.

To samé platí i o $this->__construct();

Samozřejmě to platí jen pro tvorbu kde se k tomu nikdy nedostane další nezasvěcená osoba která v tom vidí jenom jiný zkratky - WTF, OMG. Ale v případě vlastní tvorby pro sebe žádná konvence neexistuje, je lepší jí dodržovat protože se ti dostane pod kůži a líp s eti pak dělaj kódy pro oči jiných, ale neni to špatný.

Ugo:
„kam nikdo jiný než původní uator nesáhne“
A hle - jak málo stačí a už to není pravda. Autor se bude chtít na něco zeptat, nebo se bude chtít podělit s komunitou, atd. ... a rázem to mají chápat i jiní.

Když řešitelům nabídne nějakou hrůzu*, rázem oni musí trávit čas dešifrováním WTF anebo autor musí vynaložit mnohem větší úsilí u vysvětlení, než by vynaložil, kdyby to udělal hned pořádně.

To jedno klepnutí na čelo - je to asi individuální, u něčeho malého ano, ale u větších projektů s několika knihovnami a spoustou propojených objektů a systémů objektů už si to tak lehce představit nedovedu.

Zní to náročně, ale - zkuste si prostě někdy kus kódu napsat jakože řádně, třeba až moc ... pak uvidíme, přijde mi že to není tak hrozné, jak se zdá.

*) mluvím obecně, tento se ještě dá

4ever:
Volanim $mujObjekt->reDim() pouze spustim metodu, ktera znovu inicializuje cely objekt tim, ze zavola $this->__construct(). A prave $this->__construct() obsahuje kompletne cely inicializacni kod objektu.
$this->__construct nemuze nikdy obsahovat volani $this->reDim() !!! Prvni duvod je ten, ze $this->reDim() neslouzi k inicializaci, ale k "re-inicializaci". Druhy duvod je zjevne zacykleni.

Mastodont pouziva prave opacny zpusob. Jeho inicializacni metoda je $this->Init(). Tato obsahuje vse potrebne pro vychozi nastaveni objektu. Poprve se vola tato metoda preve z konstruktoru a pozdeji, kdyz potrebuje re-inicializovat objekt, zavola jednoduche $mujObjekt->Init(); V jeho pripade je zase zrejme, ze uvnitr metody $this->Init() nikdy nemuze byt volani $this->__construct().

OK .. snad jsem ti to objasnil a "nezamotal" jeste o neco malinko vice.

Crusher:
Z hlediska programovací logiky je ale tvůj postup nesprávný, protože konstruktor má být z definice volán jen a jen jednou, a to při vytvoření objektu.

Mastodont:
To nepopiram. A take nerikam, ze je to ten spravny nebo spatny. Ja ho takto pouzivam a jsem na nej tak zvykly. Tvuj zpusob je "cistejsi". Ale oba delaji v podstate to stejne :-)