Návrh aplikace v OOP

Mám třídu, ve které volám metodu jiné třídy pomocí dvojité dvojtečky. Asi nějak takhle:

class trida

{

function funkce()

{

druhaTrida::metoda();

}

}

A dejme tomu, že ta metoda v druhé třídě vypadá takhle:

class druhaTrida

{

	public $var="ahoj";

	

	function metoda()

	{

		$this->druhaMetoda();

	}

	

	function druhaMetoda()

	{

		echo $this->ahoj;

	}

}

Když teď třeba zavolám Trida::funkce();, nebude to moc fungovat, nemůžu se odkazovat přes $this, když tu metodu spouštím v jiném objektu. Musím to teda přepsat na self:: a tu druhou metodu deklarovat jako statickou. To samé ovšem s tou proměnnou.

Takže otázka - bude lepší, když v tom druhém objektu přidám prakticky ke všemu klíčové slovo static nebo mám ty metody v druhém objektu přehodit do prvního objektu? Nebo je nějaká ještě jiná možnost? Měl jsem vizi, že budu mít jednu třídu, která se bude starat o chod ostatních tříd, bude rozhodovat, co se bude dělat na základě podnětů z vnějšku (URL, poslanné proměnné apod.) a bude prostě jednoduše spouštět metody ostatních tříd. U blogu například Clanky::vypisClanky(); nebo Administrace::zobrazAdministraci();. Jenomže to by znamenalo, že všechny metody a proměnné v ostatních třídách než v té řídící by musely být statické. Což se mi nějak nezdá... Můžu taky udělat prostě jednu třídu pro administraci a jednu pro chod blogu (to, co uvidí čtenář). Takže jak by to asi mělo vypadat?

ah01
Aha, jak jednoduché. Takže vytváření instancí uvnitř třídy je v pohodě, to mi nějak nedošlo, myslel jsem, že to nejde. Měl bych míň myslet a víc zkoušet :-). Díky.

"Volání pomocí „::“ je volání statické metody. Takže pokud to chceš takto používat, musí to být statické metody."
Určitě musí být statická? Třeba tohle funguje a přitom tam nic statického nemám:

class trida

{

	

	function funkce()

	{

		druhaTrida::metoda();

	}

}





class druhaTrida

{

	function metoda()

	{

		echo "jde to";

	}

}



trida::funkce();